Józua 4
1 I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:
Pripetilo se je, ko je vse ljudstvo dokončalo prehod čez Jordan, da je Gospod spregovoril Józuetu, rekoč:
2 Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení,
»Vzemi dvanajst mož izmed ljudstva, iz vsakega rodu moža
3 A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete),
in jim zapovej, rekoč: ›Iz srede Jordana, iz kraja, kjer so trdno stala stopala duhovnikov, vzemite dvanajst kamnov in odnesli jih boste s seboj prek [Jordana] in jih pustili na kraju za nastanitev, kjer boste to noč prenočili.‹«
4 Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,
Potem je Józue poklical dvanajst mož, ki jih je postavil izmed Izraelovih otrok, iz vsakega rodu moža
5 I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských,
in Józue jim je rekel: »Pojdite čez pred skrinjo Gospoda, svojega Boga, v sredo Jordana in vsak izmed vas naj na svojo ramo vzame kamen, glede na število rodov Izraelovih otrok,
6 Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové?
da bo to lahko znamenje med vami, da ko vaši otroci vprašajo svoje starše, v času, ki pride, rekoč: ›Kaj mislite s temi kamni?‹
7 Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky.
Potem jim boste odgovorili: ›Da so bile vode Jordana odrezane pred skrinjo Gospodove zaveze. Ko je ta šla čez Jordan, so bile jordanske vode odsekane in ti kamni bodo Izraelovim otrokom v spomin na veke.‹«
8 I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili.
Izraelovi otroci so storili, kakor je Józue zapovedal in iz srede Jordana vzeli dvanajst kamnov, kakor je Gospod govoril Józuetu, glede na število rodov Izraelovih otrok in jih s seboj odnesli preko [Jordana] na kraj, kjer so prenočili in tam so jih odložili.
9 Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.
Józue je dvanajst kamnov postavil v sredo Jordana, na kraj, kjer so stala stopala duhovnikov, ki so nosili skrinjo zaveze in tam so do današnjega dne.
10 Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli.
Kajti duhovniki, ki so nosili skrinjo, so stali v sredi Jordana, dokler ni bila končana vsaka stvar, ki jo je Gospod zapovedal Józuetu, da spregovori ljudstvu, glede na vse, kar je Mojzes zapovedal Józuetu in ljudstvo je pohitelo in šlo čez.
11 Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí.
Pripetilo se je, ko je vse ljudstvo dokončalo prehod čez [Jordan], da je šla čez skrinja in duhovniki v prisotnosti ljudstva.
12 Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.
Rubenovi otroci, Gadovi otroci in polovica Manásejevega rodu so oboroženi šli čez pred Izraelovimi otroki, kakor jim je govoril Mojzes.
13 Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha.
Okoli štirideset tisoč pripravljenih za vojno je šlo čez pred Gospodom v bitko k ravninam Jerihe.
14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.
Na ta dan je Gospod poveličal Józueta v očeh vsega Izraela in oni so se ga bali, kakor so se bali Mojzesa, vse dni njegovega življenja.
15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka:
Gospod je spregovoril Józuetu, rekoč:
16 Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.
»Zapovej duhovnikom, ki nosijo skrinjo pričevanja, da pridejo gor, ven iz Jordana.«
17 I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.
Józue je torej zapovedal duhovnikom, rekoč: »Pridite gor iz Jordana.«
18 Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.
Pripetilo se je, ko so duhovniki, ki so nosili skrinjo Gospodove zaveze, prišli gor iz srede Jordana in so bili podplati duhovniških stopal dvignjeni na suho zemljo, da so se vode Jordana vrnile na svoj kraj in stekle čez vse svoje bregove, kakor so počele poprej.
19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha;
In ljudstvo je prišlo gor iz Jordana na deseti dan prvega meseca ter se utaborilo v Gilgálu, na vzhodni meji Jerihe.
20 A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.
Tistih dvanajst kamnov, ki so jih vzeli iz Jordana, je Józue postavil v Gilgálu.
21 A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají?
Izraelovim otrokom je spregovoril, rekoč: »Ko bodo vaši otroci vprašali svoje očete, v času, ki pride, rekoč: ›Kaj pomenijo ti kamni?‹
22 Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento.
Potem boste svojim otrokom dali vedeti, rekoč: ›Izrael je po suhih tleh prešel preko tega Jordana.
23 Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,
Kajti Gospod, vaš Bog, je izpred vas posušil vode Jordana, dokler niste prešli čez, kakor je Gospod, vaš Bog, storil Rdečemu morju, ki ga je posušil pred nami, dokler nismo prešli čez,
24 Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.
da bi vsa ljudstva zemlje lahko poznala Gospodovo roko, da je ta mogočna, da se boste lahko na veke bali Gospoda, svojega Boga.‹«
