Józua 4
1 I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:
Mipiho chu Jordan agalkai sohhel phatnun, Pakaiyin Joshua komma chun thu ahinseije,
2 Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení,
“Tun phungtinna kon in pasal somleni lhengdoh’in lang,
3 A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete),
Jordan vadung lailung nadinnauva kon in song somleni hinchoidoh’un, hichu choijunlang tunilhah’a nagenadiu munnachun sekhommun,” ati.
4 Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,
Hitichun Joshua’n Israel phungtinna konna alhendoh somleni hochu akoukhom’in,
5 I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských,
Amaho komma chun, “Jordan lailung Pakai na Pathennu thingkong masanga khun cheuvinlang mikhatnin songkhat cheh nalengkou uvah hinpuuvin lang, Israel phung somleni a kon in phungkhat’a songkhat cheh, song somleni chu hinchoijun tin aseipeh’in ahi.
6 Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové?
Eihon hiche song hohi melchihna khatna imandiu ahi. Khonungteng leh nachateuvin hiche songhi ipi vetsahna ham tia ahindoh tenguleh,
7 Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky.
Nanghon hitiahi nadonbutdiu ahi, Pakai kitepna thingkong chu akiput galkai phat chun Jordan vadung chu atanghel jengtan ahi, Israel mipiten itihchan hijongleh ahetjingna diuva hiche songho hi amelchihna hiding ahi tia naseipehdiu ahi.” ati.
8 I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili.
Hitichun mipihon Joshua athupeh bang bangin abol’un ahi. Pakaiyin Joshua ana thupeh bang bangin Jordan vadung lailunga konchun phung khatna songkhat chehtoh kitoh dingin song chu somleni ahin puuvin ahi. Amahon hichu ajangenau ngahmunnah apolutnun het jingna song dingin aphut tauvin ahi.
9 Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.
Joshua’n jong achombeh’in Jordan lailunga kitepna thingkong puho keng phangin achotphanau laitah’a chun song somleni aphutnin ahi. Hichechu tuni geijin aumnalaijin ahi.
10 Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli.
Mose’n Pakai thupeh ho Joshua anapehson hochu akitoldoh sohkei tokah’in thingkongpua thempuho chu vadung lailunga chun dding jingun ahi. Alangkhatnah mipiho chu kinotah’in vadung chu agalkaijun ahi.
11 Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí.
Mipiho jouse chu bitkeija agalkai sohkei phatnun Pakai thingkong puho jongchu mipiho mitmu changtah chun agalkaijun ahi.
12 Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.
Galmanchah kichoi Reuben leh Gad phungmi holeh Manasseh phung akehkhatnin Mose thupeh bangin Israelte chu alamkaijun Jordan agalkai masauvin ahi.
13 Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha.
Hitobanga galmanchah kichoi mihem sangsomli hochu galsat dinga kigosadem ahiuve, chuleh, amaho chu Pakai mapuina changpummin Jericho khopi phaicham lang’ah chun agalkai tauvin ahi.
14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.
Hiche nikho chun Pakaiyin Joshua chu Israelte jouse mitmun atunglennin ahi, hitichun amahon ahinkho lhumkeijin agingun, Mose anaja bang bangun jana anapeuvin ahi.
15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka:
Pakaiyin Joshua kommachun hitin anaseije,
16 Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.
“Vadung tolhgo laiya konchun Pakai kitepna thingkongpu hochu hungdoh dingin thu pen,” ati.
17 I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.
Hitichun Joshua’n jong thupeh chu agah neitan ahi.
18 Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.
Pakai kitepna thingkongpu thempuho chu vadung golaija konna ahungpotdoh uva akengphangun vadung pang tolgo lah chu ahinchot phat’uvin Jordan vadung tuichu ahunglong kitnin tumasanga bang bangin vadung pang aletdoh sohkei kittan ahi.
19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha;
Mipichun lhamasa nisom channi chun Jordan chu ahung galkaijun Jericho solam Gilgal munna chun ngahmun asemmun ahi.
20 A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.
Joshua’n Jordan vadunga konna song somleni ahinlah chu hiche Gilgal munnahin alomchang’in asekhommin ahi.
21 A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají?
Hichun Joshua’n Israelte kommachun aseijin, “Khonungleh nachateuvin hichehi ipi vetsahna ham tia nahindoh tenguleh,
22 Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento.
Hiteng chuleh nanghon hiche laiya hi Israel chaten Jordan tolgo laiya ahung galkaina munnu chu ahi tia nadonbutdiu ahi,
23 Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,
Ajeh chu, na Pakai na Pathennun nangho mitmu tah’a tuichu Achansah’a hitia chu twikhanglensan igalkaisoh kahseuva Achansah banga chu igalkai sohkei tokah uva akansah ahin,
24 Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.
Leiset chunga nam jousen Pakai banthahat anatatje ahetsohna diuleh nanghon jong Pakai na Pathennu itihchan hijongleh naginjing theinadiu ahi tia naseipehdiu ahi.” tin aseipeh tai.
