< Józua 2 >

1 Poslal pak byl Jozue, syn Nun, z Setim dva muže špehéře tajně, řka: Jděte, shlédněte zemi, zvlášť Jericho. I šli a vešli do domu ženy nevěstky, jejíž jméno bylo Raab, a odpočinuli tu.
HOOUNA aku la o Iosua, ke keiki a Nuna i na kanaka elua, mai Sitima aku e kiu malu, i ae la, Ou haele e makai i ka aina ia Ieriko. Hele aku laua a komo iloko o ka hale o kekahi wahine hookamakama, o Rahaba kona inoa, a moe iho la laua malaila.
2 Ale jakž oznámeno bylo králi Jericha a povědíno: Aj, muži přišli sem této noci z synů Izraelských, aby shlédli zemi,
Ua haiia'ku la i ke alii o Ieriko, i ka i ana aku, Aia hoi, ua hele mai nei i ka po, kekahi mau kanaka, no na mamo a Iseraela e makai i ka aina.
3 Tedy poslal král Jericha k Raab, řka: Vyveď muže, kteříž přišli k tobě, a vešli do domu tvého, nebo k vyšpehování vší země přišli.
Hoouna aku la ke alii o Ieriko, i aku la ia Rahaba, E lawe mai oe iwaho i ua mau kanaka la i hele mai iou la, a i komo iloko o kou hale; no ka mea, ua hele mai laua e makai i ka aina a pau.
4 (Pojavši pak žena ty dva muže, skryla je.) Kteráž odpověděla: Pravda jest, přišliť jsou ke mně muži, ale nevěděla jsem, odkud jsou.
Lawe ae la ka wahine i ua mau kanaka la elua, huna iho la ia laua a olelo aku la penei, Hele mai la kekahi mau kanaka io'u nei, aole hoi au i ike i kahi a laua i hele mai ai:
5 A když bránu zavírati měli v soumrak, vyšli muži ti, a nevím, kam jsou šli; hoňte je rychle, nebo dostihnete jich.
A i ke pani ana o ka puka i ka poeleele, hele aku la ua mau kanaka la iwaho. Aole au i ike i ko laua wahi i hele ai. E hahai koke aku ia laua, a e loaa no.
6 Ale ona rozkázala jim vstoupiti na střechu, a skryla je v pazdeří lněném, kteréž byla skladla na střeše.
Aka, ua lawe ae la ia ia laua maluna o ka hale, a huna iho la ia laua malalo iho o kahi olona ana i hoonohonoho ai, ma ia wahi maluna.
7 Muži pak vyslaní honili je cestou Jordánskou až k brodům; a zavřína jest brána, jakž vyšli ti, kteříž je honili.
Hahai aku la na kanaka ia laua ma ke ala e hiki aku ai i Ioredane, a hiki i ke ahua. A puka aku la ka poe hahai iwaho, alaila, paniia iho la ka puka.
8 Prvé pak, než usnuli špehéři, vstoupila k nim ona na střechu,
Mamua o ko laua moe ana, pii aku la ua wahine nei io laua la maluna o ka hale;
9 A řekla mužům těm: Vím, že Hospodin dal vám zemi tuto, nebo připadl na nás strach váš, tak že oslábli všickni obyvatelé země před tváří vaší.
I aku la ia i ua mau kanaka la, Ua ike no wau, ua haawi mai o Iehova i ka aina no oukou, a ua kau mai ka weliweli ia oukou maluna o makou, a ua maule ka poe a pau e noho nei ma keia aina ia oukou.
10 Slyšeli jsme zajisté, jak vysušil Hospodin vody moře Rudého před tváří vaší, když jste vyšli z Egypta, a co jste učinili dvěma králům Amorejským, kteříž byli za Jordánem, Seonovi a Ogovi, kteréž jste zahladili jako proklaté.
No ka mea, ua lohe makou i ko Iehova hoomaloo ana i ka wai o ke Kaiula imua o oukou, i ka wa i puka mai ai oukou mailoko mai o Aigupita; a me ka mea a oukou i hana aku ai i na'lii elua o ka Amora ma kela aoao o Ioredane, ia Sihona, laua o Oga, i na mea a oukou i anai loa ai.
11 Což když jsme uslyšeli, osláblo srdce naše, aniž zůstává více v kom duše před tváří vaší, nebo Hospodin Bůh váš jest Bůh na nebi svrchu, i na zemi dole.
A lohe makou, maule iho la ko makou mau naau, aole i koe ke aho iloko o kekahi kanaka imua o oukou; no ka mea, o Iehova, ko oukou Akua, oia ke Akua maluna, ma ka lani, a malalo hoi ma ka honua.
12 Nyní tedy, prosím, přisáhněte mi skrze Hospodina, poněvadž jsem učinila vám milosrdenství, že i vy učiníte s domem otce mého milosrdenství, a dáte mi znamení jisté,
Ano hoi, ke noi aku nei au ia olua, e hoohiki olua ia Iehova no'u, no ka'u hana lokomaikai ana'ku ia olua, e hana lokomaikai mai no hoi olua ia'u, a me ka poe o ko'u makuakane, a e haawi mai hoi olua i hoailona oiaio;
13 Že budete živiti otce mého i matku mou, bratří mé i sestry mé a všecko, cožkoli jejich jest, a vysvobodíte duše naše od smrti.
A e hoola oukou i ko'u makuakane a me ko'u makuwahine, a me ko'u poe kaikunane, a me na kaikaina o'u a me ko lakou mea a pau, a e hoopakele mai ia makou i ka make.
14 I řekli jí muži ti: Duše naše za vás nechť jsou na smrt; jestliže však nepronesete řeči naší této, takť se jistě stane, že když nám dá Hospodin zemi tuto, tehdy učiníme s tebou milosrdenství a pravdu.
I mai la ua mau kanaka la ia ia, E lilo no ko maua ola no kou, ke hai ole oe i keia hana a maua. A i ka wa e haawi mai ai o Iehova i ka aina no makou, alaila, e hana lokomaikai aku maua ia oe, me ka oiaio.
15 Protož spustila je oknem po provazu; nebo dům její byl při zdi městské, a na zdi ona bydlila.
Alaila, ma ke kaula oia i kuu iho ai ia laua ilalo, ma ka puka makani; no ka mea, aia kona hale maluna o ka pa, a noho no oia ma ka pa.
16 I řekla jim: Jděte k této hoře, aby se nepotkali s vámi, kteříž vás honí, a krejte se tam za tři dni, až se oni zase navrátí, a potom půjdete cestou svou.
I aku la ia ia laua, E hele olua i ka mauna, o loaa olua i ka poe hahai; a e pee malaila, i ekolu mau la, a hoi mai ka poe hahai; alaila, o hele olua i ko olua wahi e hele ai.
17 Tedy řekli muži k ní: Prosti budeme od této přísahy tvé, kterouž jsi zavázala nás,
I mai la ua mau kanaka la ia ia, Aole loa maua e lawehala i ka hoohiki ana a maua i hoohiki ai nou.
18 Jestliže, když vejdeme do země, neuvážeš provázku tohoto z nití hedbáví červeného dvakrát barveného v tomto okně, jímž jsi nás spustila, také otce svého a matky své, i bratří svých, a všeho domu otce svého neshromáždíš-li k sobě do domu.
A hiki makou i keia aina, alaila, e hikii oe ma ka puka i keia kaula ulaula au i hookuu iho ai ia maua ilalo; a e hoakoakoa mai oe, ma kou hale, i kou makuakane a me kou makuwahine, a me kou poe kaikunane a me ka poe a pau o kou makuakane.
19 Také kdo by vyšel ven ze dveří domu tvého, krev jeho bude na hlavu jeho, ale my budeme bez viny; a každého toho, kdož bude s tebou v domě, jestliže by se kdo rukou dotekl, krev jeho na hlavy naše připadni.
A o ka mea puka mawaho o ka puka o kou hale ma ke alanui, aia no kona koko maluna o kona poo iho, a e hala ole maua; a o na mea ma ou nei, maloko o ka hale, eia no kona koko maluna o ko maua poo, ke kau ka lima maluna ona.
20 Jestliže pak proneseš tuto řeč naši, budeme prosti od přísahy tvé, kterouž jsi nás zavázala.
A ina e hai oe i keia hana a maua, alaila, aole maua e lawehala i ka hoohiki ana a maua i hoohiki ai nou.
21 Odpověděla ona: Nechť jest tak, jakž jste řekli. I propustila je a odešli; i uvázala provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného v tom okně.
I aku la keia, E like me ka olua olelo, pela no. Kuu iho la oia ia laua, a hele aku la laua; a hikii iho la ia i ke kaula ula ma ka puka.
22 Odšedše pak, přišli na horu, a pobyli tam za tři dni, dokudž se nenavrátili, kteříž je honili; nebo jich hledali ti, kteříž je honili po všech cestách, ale nic nenalezli.
Hele aku la laua a hiki i ka mauna, a noho iho la ilaila i na la ekolu, a hoi mai ka poe hahai. Ua imi aku la ka poe hahai ia laua, ma ke ala a pau, aole hoi i loaa.
23 Ti pak dva muži sšedše s hory, navrátili se a přeplavili se přes Jordán; i přišli k Jozue, synu Nun, a vypravovali jemu všecko, co se s nimi dálo.
A hoi mai la ua mau kanaka la elua, e iho ana mai ka mauna mai, hele ae la laua, a hiki aku la io Iosua la, i ke keiki a Nuna, a hai aku la ia ia i na mea a pau i loaa ia lana:
24 A řekli k Jozue: Dalť jest Hospodin v ruce naše všecku zemi, nebo se zděsili všickni obyvatelé země tváři naší.
Olelo aku la laua ia Iosua, Ua haawi io mai no o Iehova i ka aina a pau i ko kakou lima; no ka mea, ua maule hoi ka poe a pau e noho ana ma ia aina, no kakou.

< Józua 2 >