Józua 2
1 Poslal pak byl Jozue, syn Nun, z Setim dva muže špehéře tajně, řka: Jděte, shlédněte zemi, zvlášť Jericho. I šli a vešli do domu ženy nevěstky, jejíž jméno bylo Raab, a odpočinuli tu.
To naah Nun capa Joshua mah Shittim vangpui hoiah misa khen kami hnetto tamquta hoiah patoeh, nihnik khaeah prae khet han caeh hoih, Jeriko vangpui to kahoih ah khen hoih, tiah a naa. To pacoengah nihnik loe caeh hoi moe, tangyat zaw, Rahab im ah toem hoi.
2 Ale jakž oznámeno bylo králi Jericha a povědíno: Aj, muži přišli sem této noci z synů Izraelských, aby shlédli zemi,
Jeriko siangpahrang khaeah, Khenah, Israel kami hnik loe tamquta hoi prae khet hanah vai qum ah vangpui thungah angzoh hoi, tiah thuih pae o.
3 Tedy poslal král Jericha k Raab, řka: Vyveď muže, kteříž přišli k tobě, a vešli do domu tvého, nebo k vyšpehování vší země přišli.
To pongah Jeriko siangpahrang mah Rahab khaeah, Nang khaeah angzo, na imthung ah angzo kami hnik loe, tamquta hoi prae khet han angzoh hoi pongah, haeah angzo haih ah, tiah naa.
4 (Pojavši pak žena ty dva muže, skryla je.) Kteráž odpověděla: Pravda jest, přišliť jsou ke mně muži, ale nevěděla jsem, odkud jsou.
Toe nongpata mah to kami hnik to hawk ving moe, anih khaeah, Kami hnik loe angzoh hoi tangak; toe naa hoiah maw angzoh hoi, tito ka panoek ai.
5 A když bránu zavírati měli v soumrak, vyšli muži ti, a nevím, kam jsou šli; hoňte je rychle, nebo dostihnete jich.
Nihnik loe khoving moe, vangpui sipae khongkha khah tom naah, tacawt hoi ving boeh; naa bangmaw a caeh hoi tito ka panoek ai; nihnik to karangah patom oh, na kae o vop tih, tiah a naa.
6 Ale ona rozkázala jim vstoupiti na střechu, a skryla je v pazdeří lněném, kteréž byla skladla na střeše.
Toe nongpata mah nihnik to imphu ah dawhsak moe, imphu ah suek ih pathlah thungah anghawksak.
7 Muži pak vyslaní honili je cestou Jordánskou až k brodům; a zavřína jest brána, jakž vyšli ti, kteříž je honili.
To pongah kaminawk mah misa khen kami hnik to Jordan vapui caehhaih loklam bangah patom o; nihnik patom kaminawk vangpui khongkha laemh o pacoengah, khongkha thok to a khah o.
8 Prvé pak, než usnuli špehéři, vstoupila k nim ona na střechu,
Nongpata loe tamquta hoi misa khen hnik iip hoi ai nathuem ah, imphu ah dawh tahang moe,
9 A řekla mužům těm: Vím, že Hospodin dal vám zemi tuto, nebo připadl na nás strach váš, tak že oslábli všickni obyvatelé země před tváří vaší.
nihnik khaeah, Angraeng mah hae prae hae nangcae ban ah paek boeh, nangcae to paroeai kang zit o; hae prae thung kaom kaminawk loe nangcae zit loiah thazok o sut boeh.
10 Slyšeli jsme zajisté, jak vysušil Hospodin vody moře Rudého před tváří vaší, když jste vyšli z Egypta, a co jste učinili dvěma králům Amorejským, kteříž byli za Jordánem, Seonovi a Ogovi, kteréž jste zahladili jako proklaté.
Izip prae thung hoi nang zoh o naah, nangcae hanah Angraeng mah kawbangmaw tuipui kathim to kaangsak moe, Jordan vapui yaeh ah kaom Amor siangpahrang, Sihon siangpahrang hoi Og siangpahrang na hum o, tito ka thaih o boeh.
11 Což když jsme uslyšeli, osláblo srdce naše, aniž zůstává více v kom duše před tváří vaší, nebo Hospodin Bůh váš jest Bůh na nebi svrchu, i na zemi dole.
To tamthang ka thaih o naah, kaicae ih palungthin loe tui baktiah amzawt moe, nangcae zit loiah misahoihaih palungthin ka tawn o ai boeh; nangcae ih Angraeng Sithaw loe, ranui ih van hoi long thung ih ahmuennawk ukkung Sithaw ah oh.
12 Nyní tedy, prosím, přisáhněte mi skrze Hospodina, poněvadž jsem učinila vám milosrdenství, že i vy učiníte s domem otce mého milosrdenství, a dáte mi znamení jisté,
To pongah nanghnik nuiah tahmenhaih kam tuengsak baktih toengah, nanghnik mah doeh kam pa imthung takoh boih nuiah tahmenhaih nam tueng hoi sak hanah, Angraeng ih ahmin hoiah vaihi lokkam hoih loe, tangtang angmathaih to na paek hoih;
13 Že budete živiti otce mého i matku mou, bratří mé i sestry mé a všecko, cožkoli jejich jest, a vysvobodíte duše naše od smrti.
kam pa, kam no, kam nawkamyanawk, kam nawk nongpatanawk, nihcae hoi kasaeng canawknawk hinghaih to pathlung paeh; to tiah ni duekhaih thung hoiah kaicae hinghaih hae nang pahlong o thai tih, tiah a naa.
14 I řekli jí muži ti: Duše naše za vás nechť jsou na smrt; jestliže však nepronesete řeči naší této, takť se jistě stane, že když nám dá Hospodin zemi tuto, tehdy učiníme s tebou milosrdenství a pravdu.
To kami hnik mah nongpata khaeah, Ka sak o han ih hmuen na taphong ai nahaeloe, ka hing o baktiah na hing toeng hanah kang pakaa hoi han; Angraeng mah kaicae ban ah prae paek naah, nangcae nuiah tahmenhaih hoi oepthok ah tok ka sak o han hmang, tiah a naa hoi.
15 Protož spustila je oknem po provazu; nebo dům její byl při zdi městské, a na zdi ona bydlila.
To nongpata ih im loe vangpui sipae taengah oh pongah, nihnik to qui hoiah thokbuem ah pakhrak tathuk.
16 I řekla jim: Jděte k této hoře, aby se nepotkali s vámi, kteříž vás honí, a krejte se tam za tři dni, až se oni zase navrátí, a potom půjdete cestou svou.
Nongpata mah nihnik khaeah, Nanghnik patom kaminawk mah hnuk han ai ah, mae ah cawn hoih; nanghnik patom kaminawk amlaem o ai karoek to, mae ah ni thumto thung nang hawk hoi pacoengah, caeh hoih, tiah a naa.
17 Tedy řekli muži k ní: Prosti budeme od této přísahy tvé, kterouž jsi zavázala nás,
Misa khen kami hnik mah nongpata khaeah, Lokkam ih baktih toengah tok na sah ai nahaeloe, kaihnik kasae na net hmah.
18 Jestliže, když vejdeme do země, neuvážeš provázku tohoto z nití hedbáví červeného dvakrát barveného v tomto okně, jímž jsi nás spustila, také otce svého a matky své, i bratří svých, a všeho domu otce svého neshromáždíš-li k sobě do domu.
Khenah, prae thungah ka kun o naah, kaihnik nang pakhrakhaih thokbuem ah hae tlangqui kathim hae zaeng ah; nam no hoi nam pa, nam nawkamyanawk, nam pa ih imthung takohnawk to, na imthung ah omsak boih ah.
19 Také kdo by vyšel ven ze dveří domu tvého, krev jeho bude na hlavu jeho, ale my budeme bez viny; a každého toho, kdož bude s tebou v domě, jestliže by se kdo rukou dotekl, krev jeho na hlavy naše připadni.
Mi kawbaktih doeh na imthung takoh hoi tacawt moe, loklam ah caeh kami loe, kaihnik nuiah zae nethaih om hmah nasoe; angmah ih athii to angmah lu nuiah krah nasoe; nangmah hoi na imthung ah kaom kaminawk nuiah, ban ka phok o nahaeloe, anih ih athii to kaihnik nuiah krah nasoe.
20 Jestliže pak proneseš tuto řeč naši, budeme prosti od přísahy tvé, kterouž jsi nás zavázala.
Toe ka sak o han ih hmuen to na taphong nahaeloe, vaihi lok nang kamsak ih lok thung hoiah kaihnik hae loih nasoe, tiah a naa hoi.
21 Odpověděla ona: Nechť jest tak, jakž jste řekli. I propustila je a odešli; i uvázala provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného v tom okně.
Nongpata mah, Na thuih hoi ih lok baktiah om nasoe, tiah a naa. To pacoengah nongpata mah nihnik to patoeh pongah, nihnik loe a caeh hoi; to pacoengah anih mah tlangqui kathim to thokbuem ah a bangh.
22 Odšedše pak, přišli na horu, a pobyli tam za tři dni, dokudž se nenavrátili, kteříž je honili; nebo jich hledali ti, kteříž je honili po všech cestách, ale nic nenalezli.
Nihnik loe caeh hoi moe, nihnik patom kaminawk amlaem ai karoek to, mae nuiah ni thumto thung oh hoi; nihnik patom kaminawk mah nihnik to loklam boih ah pakrong o, toe hnu o ai.
23 Ti pak dva muži sšedše s hory, navrátili se a přeplavili se přes Jordán; i přišli k Jozue, synu Nun, a vypravovali jemu všecko, co se s nimi dálo.
To pacoengah nihnik loe mae nui hoiah anghum hoi tathuk moe, amlaem hoi; vapui angkat hoi pacoengah, Nun capa Joshua khaeah a caeh hoi; a hnuk hoi ih hmuennawk boih to anih khaeah thuih pae hoi;
24 A řekli k Jozue: Dalť jest Hospodin v ruce naše všecku zemi, nebo se zděsili všickni obyvatelé země tváři naší.
nihnik mah Joshua khaeah, Angraeng mah prae boih aicae ban ah paek boeh; prae thung kaom kaminawk boih aicae zit o loiah thazok o boih boeh, tiah a thuih pae hoi.
