Józua 14
1 Toto pak jest, což dědičně obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem dědičným k vládařství Eleazar kněz, a Jozue, syn Nun, a přední z otců, v pokolení synů Izraelských,
Israillarning Ⱪanaan zeminidin alƣan mirasliri tɵwǝndikidǝk; Əliazar kaⱨin bilǝn Nunning oƣli Yǝxua wǝ Israil ⱪǝbililiridiki jǝmǝt-ailǝ baxliⱪliri muxu miraslarni ularƣa bɵlüp bǝrgǝn.
2 Losem dělíce dědictví jejich, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení.
Pǝrwǝrdigar Musaning wasitisi bilǝn toⱪⱪuz yerim ⱪǝbilǝ toƣrisida buyruƣinidǝk, ularning ⱨǝrbirining ülüxi qǝk taxlax bilǝn bɵlüp berildi.
3 Nebo byl dal Mojžíš dědictví půltřetímu pokolení před Jordánem, Levítům pak nedal dědictví u prostřed nich.
Qünki ⱪalƣan ikki ⱪǝbilǝ bilǝn Manassǝⱨning yerim ⱪǝbilisining mirasini bolsa Musa Iordan dǝryasining u tǝripidǝ ularƣa tǝⱪsim ⱪilƣanidi; lekin u Lawiylarƣa ularning arisida ⱨeq miras bǝrmigǝnidi
4 Nebo synů Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali dílu Levítům v zemi, kromě měst k bydlení, a podměstí jejich pro dobytek a stáda jejich.
(Yüsüpning ǝwladliri Manassǝⱨ wǝ Əfraim degǝn ikki ⱪǝbiligǝ bɵlüngǝnidi. Lawiylarƣa bolsa, turuxⱪa bolidiƣan xǝⱨǝrlǝr bekitilip, xundaⱪla xu xǝⱨǝrlǝrgǝ tǝwǝ yaylaⱪlardin qarpaylirini baⱪidiƣan wǝ mal-mülüklirini orunlaxturidiƣan yǝrlǝrdin baxⱪa ularƣa ⱨeq ülüxlǝrni bǝrmigǝnidi).
5 Jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští, a rozdělili zemi.
Pǝrwǝrdigar Musaƣa ⱪandaⱪ buyruƣan bolsa, Israillar xundaⱪ ⱪilip zeminni bɵlüxüwaldi.
6 Přistoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k němu Kálef, syn Jefonův, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, z příčiny mé a tvé v Kádesbarne.
Yǝⱨudalar Gilgalƣa, Yǝxuaning ⱪexiƣa kǝldi, Kǝnizziy Yǝfunnǝⱨning oƣli Kalǝb Yǝxuaƣa mundaⱪ dedi: — «Pǝrwǝrdigar Ɵz adimi bolƣan Musaƣa mǝn bilǝn sening toƣrangda Ⱪadǝx-Barneada nemǝ degǝnlikini bilisǝnƣu;
7 Ve čtyřidceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinův, z Kádesbarne k spatření země, a oznámil jsem jemu tu věc, jakž bylo v srdci mém.
Pǝrwǝrdigarning adimi Musa meni Ⱪadǝx-Barneadin zeminni qarlap kelixkǝ ǝwǝtkǝndǝ, mǝn ⱪiriⱪ yaxta idim; qin [etiⱪadliⱪ] kɵnglüm bilǝn uningƣa hǝwǝr yǝtküzgǝnidim.
8 Ale bratří moji, kteříž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele kráčel jsem za Hospodinem Bohem svým.
Əmma mǝn bilǝn qiⱪⱪan ⱪerindaxlirim hǝlⱪning kɵnglini su ⱪiliwǝtkǝnidi. Lekin mǝn bolsam pütün ⱪǝlbim bilǝn Pǝrwǝrdigar Hudayimƣa ǝgǝxtim.
9 I přisáhl Mojžíš toho dne, řka: Jistě že země, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dědictví tobě i synům tvým až na věky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého.
U küni Musa ⱪǝsǝm ⱪilip: — «Sǝn pütün ⱪǝlbing bilǝn Pǝrwǝrdigar Hudayingƣa ǝgǝxkining üqün, sening putung dǝssigǝn zemin jǝzmǝn ǝbǝdgiqǝ sening bilǝn nǝslingning mirasi bolidu» — degǝnidi.
10 A nyní, aj, propůjčil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již čtyřidceti a pět let jest od toho času, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti pěti letech,
— Mana Israil qɵldǝ sǝrgǝrdan bolup yürgǝndǝ, Pǝrwǝrdigar Musaƣa xu sɵzlǝrni degǝn künidin keyinki ⱪiriⱪ bǝx yil iqidǝ Ɵzi eytⱪinidǝk meni tirik saⱪlidi. Mana mǝn bügün sǝksǝn bǝx yaxⱪa kirdim.
11 A ještě nyní jsem při síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení.
Mǝn muxu kündimu Musa meni qarlaxⱪa ǝwǝtkǝn kündikidǝk küqlükmǝn, mǝyli jǝng ⱪilix bolsun yaki bir yǝrgǝ berip-kelix bolsun, mening yǝnila baldurⱪidǝk küq-dǝrmanim bardur.
12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a města veliká a pevně hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin.
Əmdi Pǝrwǝrdigar xu künidǝ wǝdǝ ⱪilƣan bu taƣliⱪ yurtni manga miras ⱪilip bǝrgin; qünki u küni sǝnmu u yǝrdǝ Anakiylar turidiƣanliⱪini, xundaⱪla qong ⱨǝm mustǝⱨkǝm xǝⱨǝrlǝr barliⱪini anglidingƣu. Lekin Pǝrwǝrdigar mǝn bilǝn billǝ bolsila, Pǝrwǝrdigar eytⱪinidǝk mǝn ularni ⱪoƣliwetimǝn».
13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dědictví.
Buni anglap Yǝxua Yǝfunnǝⱨning oƣli Kalǝbkǝ bǝht-bǝrikǝt tilǝp, Ⱨebronni uningƣa miras ⱪilip bǝrdi.
14 Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dědictví až do tohoto dne, proto že cele kráčel za Hospodinem Bohem Izraelským.
Xunga Ⱨebron taki bügüngiqǝ Kǝnizziy Yǝfunnǝⱨning oƣli Kalǝbning mirasi bolup turmaⱪta; qünki u pütün ⱪǝlbi bilǝn Israilning Hudasi Pǝrwǝrdigarƣa ǝgǝxkǝn
15 Sloulo pak Hebron prvé město Arbe, kterýžto Arbe byl člověk veliký mezi Enakim. I odpočinula země od bojů.
(ilgiri Ⱨebron bolsa Kiriat-Arba dǝp atilatti. Arba degǝn adǝm Anakiylar arisida ǝng dangⱪi qiⱪⱪan adǝm idi). Xundaⱪ ⱪilip zemin jǝngdin aram tapti.
