Józua 14

1 Toto pak jest, což dědičně obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem dědičným k vládařství Eleazar kněz, a Jozue, syn Nun, a přední z otců, v pokolení synů Izraelských,

These are the areas of land that the people of Israel received as their inheritance in the land of Canaan, which Eleazar the priest, Joshua son of Nun, and the the tribal leaders of Israel allotted to them.

2 Losem dělíce dědictví jejich, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení.

Their inheritance was selected by lot for the nine and one-half tribes, just as Yahweh had commanded by the hand of Moses.

3 Nebo byl dal Mojžíš dědictví půltřetímu pokolení před Jordánem, Levítům pak nedal dědictví u prostřed nich.

For Moses had given the inheritance of the two and one-half tribes beyond the Jordan, but to the Levites he gave no inheritance.

4 Nebo synů Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali dílu Levítům v zemi, kromě měst k bydlení, a podměstí jejich pro dobytek a stáda jejich.

The tribe of Joseph was actually two tribes, Manasseh and Ephraim. The Levites were given no portion of the inheritance in the land, but only certain cities to live in, with their pasturelands for livestock and for their own material resources.

5 Jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští, a rozdělili zemi.

The people of Israel did as Yahweh commanded Moses, so they assigned the land.

6 Přistoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k němu Kálef, syn Jefonův, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, z příčiny mé a tvé v Kádesbarne.

Then the tribe of Judah came to Joshua at Gilgal. Caleb son of Jephunneh the Kenizzite, said to him, “You know what Yahweh said to Moses the man of God concerning you and me at Kadesh Barnea.

7 Ve čtyřidceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinův, z Kádesbarne k spatření země, a oznámil jsem jemu tu věc, jakž bylo v srdci mém.

I was forty years old when Moses the servant of Yahweh sent me from Kadesh Barnea to spy on the land. I brought him a report again as it was in my heart to make.

8 Ale bratří moji, kteříž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele kráčel jsem za Hospodinem Bohem svým.

But my brothers who went up with me made the heart of the people melt with fear. But I completely followed Yahweh my God.

9 I přisáhl Mojžíš toho dne, řka: Jistě že země, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dědictví tobě i synům tvým až na věky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého.

Moses swore on that day, saying, 'Surely the land on which your foot has walked will be an inheritance for you and for your children forever, because you have completely followed Yahweh my God.'

10 A nyní, aj, propůjčil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již čtyřidceti a pět let jest od toho času, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti pěti letech,

Now, look! Yahweh has kept me alive these forty-five years, just as he said—from the time when Yahweh spoke this word to Moses, while Israel walked in the wilderness. Now, look! I am this day eighty-five years old.

11 A ještě nyní jsem při síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení.

I am still as strong this day as I was in the day that Moses sent me out. My strength is now as my strength was then, for war and for going and coming.

12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a města veliká a pevně hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin.

Now therefore give me this hill country, which Yahweh promised me on that day. For you heard on that day that the Anakim were there with great fortified cities. It may be that Yahweh will be with me and that I will drive them out, just as Yahweh said.”

13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dědictví.

Then Joshua blessed him and gave Hebron as an inheritance to Caleb son of Jephunneh.

14 Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dědictví až do tohoto dne, proto že cele kráčel za Hospodinem Bohem Izraelským.

Therefore Hebron became the inheritance of Caleb son of Jephunneh the Kenizzite to this day, because he completely followed Yahweh, the God of Israel.

15 Sloulo pak Hebron prvé město Arbe, kterýžto Arbe byl člověk veliký mezi Enakim. I odpočinula země od bojů.

Now the name of Hebron formerly was Kiriath Arba. (Arba had been the greatest man among the Anakim.) Then the land had rest from war.