Józua 14

1 Toto pak jest, což dědičně obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem dědičným k vládařství Eleazar kněz, a Jozue, syn Nun, a přední z otců, v pokolení synů Izraelských,

Koro magi e kuonde mane jo-Israel oyudo kaka girkeni e piny Kanaan, ma Eliazar jadolo, Joshua wuod Nun to gi jotend dhout Israel nopogonegi.

2 Losem dělíce dědictví jejich, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení.

Girkeni mag-gi nochiw kuom goyo ombulu ni dhoudi ochiko gi nus, kaka Jehova Nyasaye nosechiko kokalo kuom Musa.

3 Nebo byl dal Mojžíš dědictví půltřetímu pokolení před Jordánem, Levítům pak nedal dědictví u prostřed nich.

Musa nosepogo yo wuok chiengʼ mar aora Jordan ni dhoudi ariyo gi nus kaka girkeni, to ne ok opogo jo-Lawi girkeni e dier ogendini moko,

4 Nebo synů Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali dílu Levítům v zemi, kromě měst k bydlení, a podměstí jejich pro dobytek a stáda jejich.

nimar yawuot Josef ne osepogore mi obedo dhoudi ariyo ma gin, Manase gi Efraim. Jo-Lawi ne ok oyudo pok moro e pinyno makmana mier mag dak, to gi lege ma rombgi kod dhogi nyalo kwayoe.

5 Jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští, a rozdělili zemi.

Omiyo jo-Israel nopogo pinyno mana kaka Jehova Nyasaye nosechiko Musa.

6 Přistoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k němu Kálef, syn Jefonův, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, z příčiny mé a tvé v Kádesbarne.

Eka jo-Juda nodhi ir Joshua Gilgal kendo Kaleb ma wuod Jefune ma ja-Kenizi nowachone niya, “Ingʼeyo gima Jehova Nyasaye nowachone Musa, ngʼat Nyasaye ka en Kadesh Barnea kuomi kod an.

7 Ve čtyřidceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinův, z Kádesbarne k spatření země, a oznámil jsem jemu tu věc, jakž bylo v srdci mém.

Ne an ja-higni piero angʼwen kinde mane Musa jatich Jehova Nyasaye noora ka aa Kadesh Barnea mondo anon pinyni, kendo naduogone wach kaka chunya noneno,

8 Ale bratří moji, kteříž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele kráčel jsem za Hospodinem Bohem svým.

to owetena mane odhi koda nokelo wach mane onyoso chuny ji. To kata kamano, an to naluwo Jehova Nyasaye ma Nyasacha gi chunya duto.

9 I přisáhl Mojžíš toho dne, řka: Jistě že země, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dědictví tobě i synům tvým až na věky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého.

Omiyo odiechiengno Musa nokwongʼorena ni, ‘E pinyno matiendi osenyono biro bedo girkeni magi kendo gi nyithindi nyaka chiengʼ, nikech useluwo Jehova Nyasaye ma Nyasacha gi chunyu duto.’

10 A nyní, aj, propůjčil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již čtyřidceti a pět let jest od toho času, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti pěti letech,

“Koro mana kaka Jehova Nyasaye nosingo, osemiya ngima kuom higni piero angʼwen gabich nyaka nowach ne Musa wachni, e kinde mane jo-Israel ne pod wuotho e thim. Omiyo Jehova Nyasaye oserito ngimana, makoro an gi higni piero aboro gabich!

11 A ještě nyní jsem při síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení.

Kata kawuono pod ategno mana ka kinde mane Musa ooracha, kendo pod an-gi ilo mar dhi oko mondo akedi mana kaka ne an ndalo cha.

12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a města veliká a pevně hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin.

Koro miya piny manie godni mane Jehova Nyasaye nosingona odiechiengʼ cha. In iwuon ni iwinjo ni jo-Anak ni kanyo kendo miechgi madongo ne lach kendo ochiel gohinga makmana Jehova Nyasaye kokonya to abiro riembogi oko mana kaka nowacho.”

13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dědictví.

Eka Joshua nogwedho Kaleb wuod Jefune mi omiye Hebron kaka girkeni mare.

14 Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dědictví až do tohoto dne, proto že cele kráčel za Hospodinem Bohem Izraelským.

Omiyo Hebron osebedo mar Kaleb wuod Jefune ma ja-Kenizi nyaka aa chiengʼno, nikech noluwo Jehova Nyasaye, Nyasach Israel, gi chunye duto.

15 Sloulo pak Hebron prvé město Arbe, kterýžto Arbe byl člověk veliký mezi Enakim. I odpočinula země od bojů.

Chon ni luongo Hebron ni Kiriath Arba kaluwore gi Arba, mane jatelo maduongʼ e dier jo-Anak. Bangʼe pinyno nobedo gi kwe.