Józua 10
1 Uslyšev pak Adonisedech, král Jeruzalémský, že Jozue vzal město Hai, a jako proklaté zkazil je, (nebo jakž učinil Jerichu a králi jeho, tak učinil Hai a králi jeho, ) a že pokoj učinili obyvatelé Gabaon s Izraelem, a bydlí u prostřed něho,
Eka Adoni-Zedek ruodh Jerusalem nowinjo ni Joshua osekawo Ai mi okethe chuth kendo onego ruodhe mana kaka nosetimone Jeriko kendo ni jo-Gibeon osetimo winjruok mar kwe gi jo-Israel mi gidak butgi.
2 I bál se velmi, proto že město veliké bylo Gabaon, jako jedno z měst královských, a že bylo větší než Hai, a všickni muži jeho udatní.
En gi joge ne gibuok ahinya kuom wachni nikech Gibeon ne en dala maduongʼ mongirore, mana kaka achiel kuom mier madongo maka ruoth. Ne oduongʼ moloyo Ai, kendo joge duto ne gin jokedo mabeyo.
3 Protož poslal Adonisedech, král Jeruzalémský, k Ohamovi, králi Hebron, a k Faramovi, králi Jarmut, a k Jafiovi, králi Lachis, a k Dabirovi, králi Eglon, řka:
Omiyo Adoni-Zedek ruodh Jerusalem nokwayo Hoham, ruodh Hebron, Piram ruodh Jarmuth, Jafia ruodh Lakish kod Debir ruodh Eglon niya,
4 Sjeďte se ke mně, a pomozte mi, abychom dobyli Gabaon, proto že pokoj učinili s Jozue a s syny Izraelskými.
“Biuru mondo ukonya monjo Gibeon nikech oseloso kwe kod Joshua gi jo-Israel.”
5 I shromáždilo se a vytáhlo pět králů Amorejských, král Jeruzalémský, král Hebron, král Jarmut, král Lachis, král Eglon, oni i všecka vojska jejich, a položivše se u Gabaon, dobývali ho.
Eka ruodhi abich mar jo-Amor; ruodhi ma Jerusalem, Hebron, Jarmuth, Lakish to gi Eglon noriwo jolwenjgi kaachiel. Negidhi kod jolweny mag-gi mi gimonjo Gibeon kendo gikedo kodgi.
6 Tedy poslali muži Gabaon k Jozue do ležení v Galgala, řkouce: Neodjímejž ruky své od služebníků svých; přitáhni rychle k nám, zachovej nás a spomoz nám; nebo sebrali se proti nám všickni králové Amorejští bydlící na horách.
Jo-Gibeon nooro wach ni Joshua e kambi man Gilgal niya, “Kik ijwangʼ jotichgi. Bi irwa piyo mondo ireswa! Konywa nikech ruodhi jo-Amor duto moa e piny manie wi got oseriwore mondo omonjwa.”
7 I táhl Jozue z Galgala, on i všecken lid bojovný s ním, všickni muži udatní.
Omiyo Joshua kaachiel gi jolweny mage mathuondi nowuok Gilgal mapiyo nono mondo odhi oresgi.
8 (Nebo byl řekl Hospodin k Jozue: Neboj se jich, v ruce tvé zajisté dal jsem je, neostojíť žádný z nich před oblíčejem tvým.)
Jehova Nyasaye nowachone Joshua niya, “Kik iluorgi; asechiwogi e lwetu. Onge kata ngʼata achiel kuomgi mabiro sirou.”
9 I připadl na ně Jozue v náhle, nebo celou noc táhl z Galgala.
Kane gisewuotho otieno duto ka gia Gilgal, Joshua nomonjogi apoya.
10 A potřel je Hospodin před Izraelem, kterýžto pobil je ranou velikou u Gabaon, a honil je cestou, kudy se jde k Betoron, a bil je až do Azeka a až do Maceda.
Jehova Nyasaye nomiyo gichalo joma orundore e nyim jo-Israel, mine giloyogi gi loch maduongʼ e Gibeon. Jo-Israel nolawogi ka giluwo yo madhi Beth Horon mi ginegogi ma gichopo kodgi nyaka Azeka kod Makeda.
11 I stalo se, když utíkali před tváří Izraele, sstupujíce do Betoron, že Hospodin metal na ně kamení veliké s nebe, až k Azeku, a mřeli. Více jich zemřelo od krupobití kamenného, než jich pobili synové Izraelští mečem.
E kinde mane giringo e nyim jo-Israel e yo moa Beth Horon kadhi Azeka, Jehova Nyasaye nolwaro pe madongo kuomgi koa e polo kendo thothgi nomedo tho nikech peno nonego ji mangʼeny moloyo mago mane jo-Israel onego gi ligangla.
12 Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon.
E odiechiengʼ mane Jehova Nyasaye ochiwo jo-Amor ni jo-Israel, Joshua nowachone Jehova Nyasaye e nyim jo-Israel niya, “Yaye wangʼ chiengʼ, chungʼ kar tiendi ewi Gibeon, to in dwe, chungʼ mana ewi holo mar Aijalon.”
13 I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den.
Omiyo wangʼ chiengʼ nochungʼ kar tiende, to dwe bende ne ok osudo, nyaka oganda mar jo-Israel nochulo kuor kuom wasikgi, mana kaka nondike e Kitap Jashar. Wangʼ chiengʼ nosiko kochungʼ e polo kuom thuolo madirom odiechiengʼ achiel.
14 Nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele.
Onge odiechiengʼ machal gi ma manosebetie ma Jehova Nyasaye nowinje kwayo mar dhano. Adier, adier Jehova Nyasaye ne kedo ni jo-Israel!
15 I navracel se Jozue i všecken Izrael s ním do táboru v Galgala.
Bangʼe Joshua noduogo gi jo-Israel duto e kambi man Gilgal.
16 Uteklo pak bylo těch králů pět, a skryli se v jeskyni při Maceda.
Koro ruodhi abichgo noringo kendo gipondo e rogo mantiere Makeda.
17 I oznámeno bylo Jozue těmi slovy: Nalezeno jest pět králů, kteříž se skryli v jeskyni při Maceda.
Kane owach ne Joshua ni ruodhi abichgo nopondo e rogo mar Makeda,
18 I řekl Jozue: Přivalte kamení veliké k díře té jeskyně, a osaďte ji muži, aby ostříhali jich.
nowacho niya, “Dinuru dho rogono gi kidi maduongʼ kendo uket jomoko kanyo mondo orite.
19 Vy pak nezastavujte se, hoňte nepřátely své, a bíte je po zadu, a nedejte jim vjíti do měst jejich, nebo dal je Hospodin Bůh váš v ruku vaši.
Un to kik uchungʼ kanyo, lawuru wasiku, monjgiuru kua gichien kendo kik uwegi gichop e miechgi madongo, nikech Jehova Nyasaye ma Nyasachu osechiwogi e lwetu.”
20 Když pak přestali Jozue a synové Izraelští bíti jich porážkou velikou velmi, až i zahlazeni byli; a kteříž živi pozůstali z nich, utekli do měst hrazených:
Omiyo Joshua kod jo-Israel notiekogi chuth makmana joma tin ema nodongʼ e miechgi madongo mochiel kod ohinga.
21 Navrátil se všecken lid do ležení k Jozue do Maceda ve zdraví; nepohnul proti synům Izraelským žádný jazykem svým.
Jolweny duto noduogo ir Joshua e kambi man Makeda maonge hinyruok moro, kendo onge ngʼama nowuoyo marach kuom jo-Israel.
22 Potom řekl Jozue: Odhraďte díru u jeskyně, a vyveďte ke mně pět králů těch z jeskyně.
Joshua nowacho niya, “Yawuru dho rogono kendo ugol ruodhi abichgo oko mi ukelgi ira.”
23 I učinili tak, a vyvedli k němu pět králů těch z jeskyně, krále Jeruzalémského, krále Hebron, krále Jarmut, krále Lachis, krále Eglon.
Omiyo negigolo ruodhi abichgo oko mi gikelogi, ne gin ruodh Jerusalem, Hebron, Jarmuth, Lakish kod Eglon.
24 A když vyvedli ty krále k Jozue, svolav všecky muže Izraelské, řekl vývodám mužů bojovných, kteříž s ním v tažení tom byli: Přistupte sem, a šlapejte nohama svýma na hrdla těch králů. Kteřížto přistoupivše, šlapali nohama svýma na hrdla jejich.
Kane gisekelo ruodhigi ne Joshua, noluongo jo-Israel duto kendo owachone jotend lweny mane obiro kode niya, “Biuru ka kendo unyon ngʼut ruodhigi.” Omiyo negibiro mi ginyono ngʼutgi piny.
25 I řekl jim Jozue: Nebojte se ani strachujte, posilňte se a buďte zmužilí, nebo tak učiní Hospodin všechněm nepřátelům vašim, proti nimž bojujete.
Joshua nowachonegi niya, “Kik uluor, kendo kik chunyu nyosre. Beduru motegno kendo gi chir. Ma e gima Jehova Nyasaye biro timo ne wasigu duto ma ubiro kedogo.”
26 Potom bil je Jozue a zmordoval, a pověsil je na pěti dřevích; a viseli na dřevích až do večera.
Bangʼe Joshua nomonjogi mi onego ruodhigo kendo olierogi e yien abich. Nowegi ka giliero e yiendego nyaka odhiambo.
27 Když pak zapadlo slunce, k rozkazu Jozue složili je s dřev, a uvrhli je do jeskyně, v kteréž se byli skryli, a přivalili kamení veliké k díře jeskyně, kteréž jest tu až do tohoto dne.
Kane chiengʼ osepodho, Joshua nogolo chik mondo olor ringregi e yiende mane oliergie kendo odirgi e rogo kama negisepondoe. Negidino dho rogono gi kite madongo, ma pod ni kanyo nyaka chil kawuono.
28 Téhož dne také dobyl Jozue Maceda, a pohubil je mečem, i krále jejich pobil spolu s nimi, a všecky lidi, kteříž byli v něm. Neživil žádného, ale učinil králi Maceda, jako učinil králi Jericha.
E odiechiengno Joshua nokawo Makeda. Notieko dala maduongʼno kod ruodhe gi ligangla kendo otieko ngʼato angʼata mane ni e iye. Onge ngʼama notony kanyo. Notimone ruodh Makeda mana kaka notimone ruodh Jeriko.
29 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Maceda k Lebnu, a dobýval Lebna.
Eka Joshua kod jo-Israel duto mane ni kode nodhi Libna koa Makeda mi omonje.
30 I vydal je také Hospodin v ruku Izraelovi i krále jeho, a pobil je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm; nenechal tam žádného živého, a učinil králi jeho, jako učinil králi Jericha.
Jehova Nyasaye nochiwo dala maduongʼni bende kod ruodhe e lwet jo-Israel. Dala maduongʼni to gi jogo duto modak e iye Joshua nonego gi ligangla. Onge ngʼama notony kanyo. Notimone ruodhgi mana kaka notimone ruodh Jeriko.
31 Táhl také Jozue a všecken Izrael s ním z Lebna do Lachis, a položivše se u něho, dobývali ho.
Eka Joshua kod jo-Israel duto mane ni kode nodhi Lakish koa Libna; mi gimonje.
32 I dal Hospodin Lachis v ruku Izraele, a dobyl ho druhého dne, a pohubil je mečem i všecky lidi, kteříž byli v něm, rovně tak, jakž učinil Lebnu.
Jehova Nyasaye nochiwo Lakish ne jo-Israel, to Joshua to ne okawe e odiechiengʼ mar ariyo. Dala maduongʼno kod ji duto modak kanyo nonego gi ligangla, mana kaka ne otimone Libna.
33 Tehdy přitáhl Horam, král Gázer, aby pomoc dal Lachis. I porazil jej Jozue i lid jeho, tak že nepozůstavil žádného živého.
Kuom mano, Horam ruodh Gezer nobiro mondo okony Lakish, to Joshua noloye kaachiel gi jolweny mage maonge ngʼama notony.
34 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Lachis do Eglon, a položivše se naproti, bojovali proti němu.
Eka Joshua gi jo-Israel mane ni kode nodhi Eglon koa Lakish mi gimonje.
35 A vzali je toho dne, a pobili je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm, dne toho pomordovali, rovně tak, jakž učinili Lachis.
Ne gikawe odiechiengʼ nogono mi ginego ji duto kendo giketho gimoro amora mangima manie iye, mana kaka negisetimone Lakish.
36 Vstoupil pak Jozue a všecken Izrael s ním z Eglon do Hebron, a dobývali ho.
Eka Joshua gi jo-Israel mane ni kode nodhi Hebron koa Eglon, mi gimonje.
37 I vzali je a zhubili mečem i krále jeho, i všecka města jeho, i každého člověka, kterýž byl v něm; nepozůstavil žádného živého, podobně tak, jakož učinil Eglon. I zahladil je i všelikou duši, kteráž byla v něm.
Negikawo dala maduongʼno mi ginego ruodhe kod gimoro amora mangima mane ni kuno kaachiel gi mago mane nitie e mier matindo mokiewo kode. Onge ngʼama notony, mana kaka ne otimone Eglon.
38 Potom navracuje se Jozue a všecken Izrael s ním, přišli do Dabir, a dobýval ho.
Eka Joshua gi jo-Israel mane ni kode noduogo mi omonjo Debir.
39 I vzal je a krále jeho i všecka města jeho, a pohubili je mečem, a všelikou duši, kteráž byla v něm, jako proklaté vyhladili. Nepozůstavili žádného živého; jakož učinil Hebron, tak učinil Dabir i králi jeho, a jakož učinil Lebnu a králi jeho.
Negikawo dala maduongʼno, ruodhe kod mier matindo mokiewo kode mi ginegogi. Ji duto mane odak kanyo negitieko chuth kendo onge joma notony. Negitimone Debir kod ruodhe mana kaka negitimone Libna gi ruodhe, to gi Hebron.
40 A tak pohubil Jozue všecku zemi po horách, i polední stranu, i roviny a údolí, i všecky krále jejich. Nepozůstavil žádného živého, ale všelikou duši vyhladil, jakož přikázal Hospodin Bůh Izraelský.
Omiyo Joshua nokawo gwengʼno duto kaachiel gi piny manie got ma en Negev, e tiend gode ma yo podho chiengʼ, to gi kuonde mag pewe kaachiel gi ruodhigi duto. Onge joma notony. Notieko jogo duto mangima, mana kaka Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel, nosechiko.
41 Pohubil tedy Jozue všecko od Kádesbarne až do Gázy, a všecku zemi Gosen až do Gabaon.
Joshua nokawogi koa Kadesh Barnea nyaka Gaza kendo koa e gwenge duto ma Goshen nyaka Gibeon.
42 A všecky krále ty a zemi jejich vzal Jozue pojednou, nebo Hospodin Bůh Izraelský bojoval za Izraele.
Joshua nomako ruodhigo duto kaachiel gi pinjegi e lweny achielno nimar Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel, nokedo ni joge.
43 Potom navrátil se Jozue a všecken Izrael s ním do ležení, kteréž bylo v Galgala.
Bangʼe Joshua noduogo gi jo-Israel duto e kambi man Gilgal.
