Józua 10
1 Uslyšev pak Adonisedech, král Jeruzalémský, že Jozue vzal město Hai, a jako proklaté zkazil je, (nebo jakž učinil Jerichu a králi jeho, tak učinil Hai a králi jeho, ) a že pokoj učinili obyvatelé Gabaon s Izraelem, a bydlí u prostřed něho,
Joshua loh Ai a buem vaengah Jerikho neh Jerikho manghai taengkah a saii bangla Ai neh Ai manghai taengah a saii tih a thup te khaw, Gibeon khosa rhoek, amih khuikah aka om rhoek khaw Israel neh mooi a thuung uh thae te Jerusalem manghai Adonizedek loh a yaak.
2 I bál se velmi, proto že město veliké bylo Gabaon, jako jedno z měst královských, a že bylo větší než Hai, a všickni muži jeho udatní.
Ram kah khopuei rhoek khuiah Gibeon tah pakhat nah khopuei bangla len. Ai lakah a len dongah tongpa hlangrhalh boeih long pataeng mat a rhih uh.
3 Protož poslal Adonisedech, král Jeruzalémský, k Ohamovi, králi Hebron, a k Faramovi, králi Jarmut, a k Jafiovi, králi Lachis, a k Dabirovi, králi Eglon, řka:
Te dongah Jerusalem manghai Adonizedek loh Hebron manghai Hoham, Jarmuth manghai Piram, Lakhish manghai Japhia neh Eglon manghai Debir te a tah.
4 Sjeďte se ke mně, a pomozte mi, abychom dobyli Gabaon, proto že pokoj učinili s Jozue a s syny Izraelskými.
Te vaengah, “Kai taengla ha yoeng uh lamtah kai n'bom uh dae. Joshua taeng neh Israel ca rhoek taengah moi aka thuung Gibeon ke tloek uh dae sih,” a ti nah.
5 I shromáždilo se a vytáhlo pět králů Amorejských, král Jeruzalémský, král Hebron, král Jarmut, král Lachis, král Eglon, oni i všecka vojska jejich, a položivše se u Gabaon, dobývali ho.
Te dongah Amori kah manghai panga neh Jerusalem manghai, Hebron manghai, Jarmuth manghai, Lakhish manghai, Eglon manghai loh tingtun uh tih a lambong neh boeih khoong uh. Te phoeiah Gibeon ah a rhaeh thil uh tih a vathoh thil uh.
6 Tedy poslali muži Gabaon k Jozue do ležení v Galgala, řkouce: Neodjímejž ruky své od služebníků svých; přitáhni rychle k nám, zachovej nás a spomoz nám; nebo sebrali se proti nám všickni králové Amorejští bydlící na horách.
Te vaengah Gibeon kah hlang rhoek te Gilgal rhaehhmuen kah Joshua taengla a tueih uh tih, “Na sal rhoek taengah na kut han hlong boeh. Kaimih taengah koe halo lamtah kaimih he n'khang mai. Tlang kah khosa Amori manghai boeih loh kaimih taengla a tingtun uh dongah kaimih m'bom dae,” a ti nah.
7 I táhl Jozue z Galgala, on i všecken lid bojovný s ním, všickni muži udatní.
Te dongah Joshua amah neh amah taengkah caemtloek pilnam boeih, tatthai hlangrhalh boeih khaw Gilgal lamloh a khoong puei.
8 (Nebo byl řekl Hospodin k Jozue: Neboj se jich, v ruce tvé zajisté dal jsem je, neostojíť žádný z nich před oblíčejem tvým.)
Tedae BOEIPA loh Joshua taengah, “Amih te rhih boeh, na kut dongah kan tloeng coeng dongah amih khuikah pakhat khaw na mikhmuh ah pai mahpawh,” a ti nah.
9 I připadl na ně Jozue v náhle, nebo celou noc táhl z Galgala.
Gilgal lamkah khoyin khing a caeh puei vaengah Joshua loh amih taengla buengrhuet pawk.
10 A potřel je Hospodin před Izraelem, kterýžto pobil je ranou velikou u Gabaon, a honil je cestou, kudy se jde k Betoron, a bil je až do Azeka a až do Maceda.
Amih te Israel mikhmuh ah BOEIPA loh a khawkkhek tih Gibeon ah hmasoe len neh a tloek uh. Te phoeiah amih te Bethhoron tangkham long ah a hloem tih Azekah neh Makkedah duela a tloek.
11 I stalo se, když utíkali před tváří Izraele, sstupujíce do Betoron, že Hospodin metal na ně kamení veliké s nebe, až k Azeku, a mřeli. Více jich zemřelo od krupobití kamenného, než jich pobili synové Izraelští mečem.
Amih khaw Israel mikhmuh lamloh Bethhoron singling ah rhaelrham uh. Tedae amih te BOEIPA loh Azekah duela vaan lamkah lungcang len neh a lun thil. Te dongah Israel ca rhoek loh cunghang neh a ngawn lakah lungcang rhael dongah aka duek te muep duek uh ngai.
12 Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon.
Te dongah Joshua loh BOEIPA te a voek tih, “Aw BOEIPA Amori he Israel ca kah mikhmuh la tihnin ah tloeng pah laeh. Israel mikhmuh ah khomik loh Gibeon ah, hla long khaw Aijalon kol ah duem dae saeh,” a ti nah.
13 I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den.
Te dongah a thunkha namtom te phu a loh hil khomik loh duem tih hla khaw uelh. Jashar cabu dongah khaw, 'Vaan boengli ah khomik loh pai tih hnin at puet ah hat khum pawh,’ tila a daek moenih a?
14 Nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele.
A mikhmuh ah tekah khohnin bang neh BOEIPA loh hlang ol a hnatun tih Israel ham aka vathoh BOEIPA he a om noek moenih.
15 I navracel se Jozue i všecken Izrael s ním do táboru v Galgala.
Te phoeiah Joshua neh Israel pum loh te Gilgal kah rhaehhmuen la bal uh.
16 Uteklo pak bylo těch králů pět, a skryli se v jeskyni při Maceda.
Te vaengah manghai panga te rhaelrham uh tih Makkedah kah lungko khuiah thuh uh.
17 I oznámeno bylo Jozue těmi slovy: Nalezeno jest pět králů, kteříž se skryli v jeskyni při Maceda.
Tedae Joshua taengah a puen pa tih, “Makkedah kah lungko khuiah aka thuh manghai panga te a hmuh uh coeng,” a ti nah.
18 I řekl Jozue: Přivalte kamení veliké k díře té jeskyně, a osaďte ji muži, aby ostříhali jich.
Te dongah Joshua loh, “Lungko kah a rhai ah lungnu lungrhang paluet thil uh lamtah aka tawt ham koi hlang khaw hlah uh.
19 Vy pak nezastavujte se, hoňte nepřátely své, a bíte je po zadu, a nedejte jim vjíti do měst jejich, nebo dal je Hospodin Bůh váš v ruku vaši.
Tedae nangmih loh na thunkha hnuk na hloem uh te toeng uh mueh la amih te tloek uh. Amih te nangmih kut dongah BOEIPA na Pathen loh han tloeng coeng dongah a khopuei la kun sak ham amih te hlah uh boeh,” a ti nah.
20 Když pak přestali Jozue a synové Izraelští bíti jich porážkou velikou velmi, až i zahlazeni byli; a kteříž živi pozůstali z nich, utekli do měst hrazených:
Joshua neh Israel ca rhoek loh amih te bawt a tloek vaengah hmasoe len muep om tih dalh milh uh. Tedae amih khuiah aka coe tih rhaengnaeng rhoek tah khopuei hmuencak la pawk uh.
21 Navrátil se všecken lid do ležení k Jozue do Maceda ve zdraví; nepohnul proti synům Izraelským žádný jazykem svým.
Te dongah pilnam pum loh Makkedah rhaehhmuen kah Joshua taengah sading la mael uh. A hmui a lai loh Israel ca rhoek hlang pakhat khaw hlavawt pawh.
22 Potom řekl Jozue: Odhraďte díru u jeskyně, a vyveďte ke mně pět králů těch z jeskyně.
Te vaengah Joshua loh lungko kah a rhai te ong uh lamtah lungko khui lamkah manghai panga te kai taengla hang khuen uh,” a ti nah.
23 I učinili tak, a vyvedli k němu pět králů těch z jeskyně, krále Jeruzalémského, krále Hebron, krále Jarmut, krále Lachis, krále Eglon.
Te dongah lungko khui kah manghai panga la Jerusalem manghai, Hebron manghai, Jarmuth manghai, Lakhish manghai, Eglon manghai te a khuen pauh.
24 A když vyvedli ty krále k Jozue, svolav všecky muže Izraelské, řekl vývodám mužů bojovných, kteříž s ním v tažení tom byli: Přistupte sem, a šlapejte nohama svýma na hrdla těch králů. Kteřížto přistoupivše, šlapali nohama svýma na hrdla jejich.
Manghai rhoek te Joshua taengla a khuen uh vaengah Israel hlang boeih te Joshua loh a khue tih anih taengla aka pawk caemtloek hlang kah rhalboei rhoek taengah, “Halo uh manghai rhoek he a rhawn ah na kho tloeng thil uh,” a ti nah. Te dongah halo uh tih amih rhawn dongah a kho a tloeng uh.
25 I řekl jim Jozue: Nebojte se ani strachujte, posilňte se a buďte zmužilí, nebo tak učiní Hospodin všechněm nepřátelům vašim, proti nimž bojujete.
Te phoeiah amih te Joshua loh, “Rhih boeh, rhihyawp boeh, thaahuel lamtah namning sak. Nangmih loh na vathoh thil na thunkha rhoek boeih te BOEIPA loh a saii bitni,” a ti nah.
26 Potom bil je Jozue a zmordoval, a pověsil je na pěti dřevích; a viseli na dřevích až do večera.
Amih te khaw Joshua loh a tloek tih a duek sak. Thing panga dongah a kuiok sak tih kholaeh due thing dongah dingkoei uh.
27 Když pak zapadlo slunce, k rozkazu Jozue složili je s dřev, a uvrhli je do jeskyně, v kteréž se byli skryli, a přivalili kamení veliké k díře jeskyně, kteréž jest tu až do tohoto dne.
Khotlak tue a lo vaengah Joshua loh a uen tih amih te thing dong lamloh a hlak uh. Amih te a thuh nah uh lungko khuiah pahoi a voeih uh tih lungko rhai kah lungnu a kuk uh te tihnin due hnorhuh la om pueng.
28 Téhož dne také dobyl Jozue Maceda, a pohubil je mečem, i krále jejich pobil spolu s nimi, a všecky lidi, kteříž byli v něm. Neživil žádného, ale učinil králi Maceda, jako učinil králi Jericha.
Tekah khohnin dongah Joshua loh Makkedah te a loh tih cunghang ha neh a ngawn. A manghai neh a khuikah hinglu boeih te khaw a thup pah tih rhaengnaeng khaw paih pawh. Jerikho manghai taengkah a saii bangla Makkedah manghai taengah khaw a saii.
29 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Maceda k Lebnu, a dobýval Lebna.
Te phoeiah Joshua neh Israel pum te Makkedah lamloh Libnah la kat uh tih Libnah te a vathoh thil uh.
30 I vydal je také Hospodin v ruku Izraelovi i krále jeho, a pobil je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm; nenechal tam žádného živého, a učinil králi jeho, jako učinil králi Jericha.
Libnah te khaw BOEIPA loh Israel kut ah a paek. Te dongah a manghai te cunghang ha neh a ngawn tih a khuikah hinglu boeih te rhaengnaeng khaw hlun pawh. Te vaengah Jerikho manghai taengkah a saii bangla a manghai taengah khaw a saii.
31 Táhl také Jozue a všecken Izrael s ním z Lebna do Lachis, a položivše se u něho, dobývali ho.
Te phoeiah Joshua neh Israel pum loh Libnah lamkah Lakhish la thoeih tih a vathoh thil, a rhaeh thil.
32 I dal Hospodin Lachis v ruku Izraele, a dobyl ho druhého dne, a pohubil je mečem i všecky lidi, kteříž byli v něm, rovně tak, jakž učinil Lebnu.
Lakhish te khaw Israel kut dongah BOEIPA loh a paek. A hnin bae dongah te te a buem thai tih cunghang ha neh a tloek. A khuikah hinglu boeih te khaw Libnah bangla boeih a saii.
33 Tehdy přitáhl Horam, král Gázer, aby pomoc dal Lachis. I porazil jej Jozue i lid jeho, tak že nepozůstavil žádného živého.
Te vaengah Lakhish te bom ham Gezer manghai Horam te cet. Tedae anih khaw Joshua neh a pilnam loh rhaengnaeng a sueng pawt hil a tloek.
34 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Lachis do Eglon, a položivše se naproti, bojovali proti němu.
Te phoeiah Joshua neh Israel pum te Lakhish lamkah Eglon la thoeih uh tih vathoh thil hamla a rhaeh thil uh.
35 A vzali je toho dne, a pobili je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm, dne toho pomordovali, rovně tak, jakž učinili Lachis.
Amah khohnin ah Eglon te a buem uh tih cunghang ha neh a ngawn uh. A khuikah hinglu boeih te khaw amah khohnin ah Lakhish a saii bangla boeih a thup.
36 Vstoupil pak Jozue a všecken Izrael s ním z Eglon do Hebron, a dobývali ho.
Te phoeiah Joshua neh Israel pum tah Eglon lamloh Hebron la cet tih a tloek uh.
37 I vzali je a zhubili mečem i krále jeho, i všecka města jeho, i každého člověka, kterýž byl v něm; nepozůstavil žádného živého, podobně tak, jakož učinil Eglon. I zahladil je i všelikou duši, kteráž byla v něm.
Te te a buem uh vaengah a manghai neh a khopuei boeih, a khuikah hinglu boeih khaw, cunghang ha neh a ngawn uh. Eglon taengah boeih a saii bangla a khuikah hinglu te boeih a thup tih aka rhaengnaeng khaw hlun voel pawh.
38 Potom navracuje se Jozue a všecken Izrael s ním, přišli do Dabir, a dobýval ho.
Te phoeiah Joshua neh Israel pum te Debir la bal tih a vathoh thil uh.
39 I vzal je a krále jeho i všecka města jeho, a pohubili je mečem, a všelikou duši, kteráž byla v něm, jako proklaté vyhladili. Nepozůstavili žádného živého; jakož učinil Hebron, tak učinil Dabir i králi jeho, a jakož učinil Lebnu a králi jeho.
Debir a buem vaengah khaw a manghai neh a khopuei boeih te cunghang ha neh a ngawn uh. Hebron a saii bangla Debir khaw a saii tih rhaengnaeng om mueh la a khuikah hinglu boeih te a thup uh. Libnah neh Libnah manghai taengkah a saii bangla Debir manghai taengah khaw a saii.
40 A tak pohubil Jozue všecku zemi po horách, i polední stranu, i roviny a údolí, i všecky krále jejich. Nepozůstavil žádného živého, ale všelikou duši vyhladil, jakož přikázal Hospodin Bůh Izraelský.
Te dongah Israel Pathen BOEIPA kah a uen vanbangla Joshua loh tlang paengpang boeih neh Negev khaw, kolrhawk neh tuibah khaw a tloek. A manghai boeih te rhaengnaeng om mueh la hiil aka khueh boeih khaw a thup.
41 Pohubil tedy Jozue všecko od Kádesbarne až do Gázy, a všecku zemi Gosen až do Gabaon.
Te phoeiah Joshua loh Kadeshbarnea lamloh Gaza due, Goshen khohmuen pum neh Gibeon duela a tloek.
42 A všecky krále ty a zemi jejich vzal Jozue pojednou, nebo Hospodin Bůh Izraelský bojoval za Izraele.
Tedae Israel ham te Israel Pathen BOEIPA loh a vathoh pah dongah ni te rhoek kah manghai rhoek neh a khohmuen te Joshua loh voei khat la boeih a buem thai.
43 Potom navrátil se Jozue a všecken Izrael s ním do ležení, kteréž bylo v Galgala.
Te daengah Joshua neh Israel pum tah Gilgal kah rhaehhmuen la bal uh.
