< Jonáš 2 >
1 I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby,
Then Jonah prayed to the LORD, his God, out of the fish’s belly.
2 A řekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z břicha hrobu křičel jsem, a vyslyšel jsi hlas můj. (Sheol )
He said, "I called because of my affliction to the LORD. He answered me. Out of the belly of Sheol (Sheol ) I cried. You heard my voice.
3 Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostřed moře, a řeka obklíčila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnění tvá na mne se svalila.
For you threw me into the depths, in the heart of the seas. The flood was all around me. All your waves and your billows passed over me.
4 Bylť jsem již řekl: Vyhnán jsem od očí tvých, ale ještěť pohledím na tvůj svatý chrám.
I said, ‘I have been banished from your sight; yet I will look again toward your holy temple.’
5 Obklíčily mne vody až k duši, propast obklíčila mne, lekno otočilo se okolo hlavy mé.
The waters surrounded me, even to the soul. The deep was around me. The weeds were wrapped around my head.
6 Až k spodkům hor dostal jsem se, země závorami svými zalehla mi na věčnost, ty jsi však vysvobodil od porušení život můj, ó Hospodine Bože můj.
I went down to the bottoms of the mountains. The earth barred me in forever; yet you have brought my life up from the pit, LORD my God.
7 Když se svírala ve mně duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého.
“When my soul fainted within me, I remembered the LORD. My prayer came in to you, into your holy temple.
8 Kteříž ostříhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují.
Those who regard vain idols forsake their own mercy.
9 Já pak s hlasem díkčinění obětovati budu tobě; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina.
But I will sacrifice to you with the voice of thanksgiving. I will pay that which I have vowed. Salvation belongs to the LORD.”
10 Rozkázal pak byl Hospodin rybě té, i vyvrátila Jonáše na břeh.
Then the LORD spoke to the fish, and it vomited out Jonah on the dry land.