< Jonáš 2 >
1 I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby,
Kane Jona ne ni ei rech, nolamo Jehova Nyasaye.
2 A řekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z břicha hrobu křičel jsem, a vyslyšel jsi hlas můj. (Sheol )
Nowacho niya, “Ei masichena naluongo Jehova Nyasaye kendo nodwoka. Ei bur matut ne aywak mondo ikonya mane iwinjo ywakna. (Sheol )
3 Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostřed moře, a řeka obklíčila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnění tvá na mne se svalila.
Niluta kuma tut mar nam, nyaka kama tutne ogikie piny, mi ataro noketa diere; kendo apaka kod ahiti madongo duto nokadho kuoma.
4 Bylť jsem již řekl: Vyhnán jsem od očí tvých, ale ještěť pohledím na tvůj svatý chrám.
Ne awacho ni, ‘Oseriemba e wangʼi; to kata kamano, pod abiro siko ka angʼiyo hekalu mari maler.’
5 Obklíčily mne vody až k duši, propast obklíčila mne, lekno otočilo se okolo hlavy mé.
Pi mane olwora nobwoga kendo kude mag nam bende noima kendo buya mag nam nogajore e wiya.
6 Až k spodkům hor dostal jsem se, země závorami svými zalehla mi na věčnost, ty jsi však vysvobodil od porušení život můj, ó Hospodine Bože můj.
Nalutora nyaka e tiend gode mag nam kendo piny nouma chuth nyaka chiengʼ. To nigola oko kangima e bur matut, yaye Jehova Nyasaye, ma Nyasacha.
7 Když se svírala ve mně duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého.
“Ka chunya ne dwaro aa ne apari Jehova Nyasaye, kendo lemona nochopo nyaka e hekalu mari maler.
8 Kteříž ostříhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují.
“Joma otwere kalamo nyiseche manono, jwangʼo ngʼwono mado bedo margi.
9 Já pak s hlasem díkčinění obětovati budu tobě; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina.
An to napaki kod wend goyo erokamano mi natimni misango. Gima asesingora nachop kare nikech warruok wuok kuom Jehova Nyasaye.”
10 Rozkázal pak byl Hospodin rybě té, i vyvrátila Jonáše na břeh.
Kendo Jehova Nyasaye nowuoyo gi rech mi rechno nongʼogo Jona oko e dho wath kama otwo.