Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
V začetku je bila Beseda in Beseda je bila z Bogom in Beseda je bila Bog.
2 To bylo na počátku u Boha.
Ista je bila v začetku z Bogom.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Vse stvari so bile narejene po njem in brez njega ni bilo narejeno nič, kar je bilo narejeno.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
V njem je bilo življenje in življenje je bilo svetloba ljudem.
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
In svetloba sveti v temi, tema pa je ni doumela.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Bil je človek, poslan od Boga, katerega ime je bilo Janez.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Ta isti je prišel za pričo, da pričuje o Svetlobi, da bodo vsi ljudje po njem lahko verovali.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
Ni bil on ta Svetloba, ampak je bil poslan, da pričuje o tej Svetlobi.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
To je bila resnična Svetloba, ki razsvetljuje vsakega človeka, ki prihaja na svet.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
Bil je na svetu in svet je bil narejen po njem, svet pa ga ni spoznal.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
Prišel je k svojim lastnim, njegovi lastni pa ga niso sprejeli.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Toda tolikim, kot so ga sprejeli, njim je on dal moč, da postanejo Božji sinovi, torej njim, ki verujejo v njegovo ime,
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
ki so bili rojeni, ne iz krvi niti ne iz volje mesa niti ne iz volje moža, temveč iz Boga.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
In Beseda je bila narejena meso in prebivala med nami (in zagledali smo njegovo slavo, slavo kot od edinorojenega od Očeta) polno milosti in resnice.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
Janez je pričeval o njem in klical, rekoč: »Ta je bil tisti, o katerem sem govoril: ›Kdor prihaja za menoj, je obstajal pred menoj, kajti bil je prej kakor jaz.‹«
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
In iz njegove polnosti smo vsi prejeli in to milost za milostjo.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
Kajti postava je bila dana po Mojzesu, toda milost in resnica sta prišli po Jezusu Kristusu.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
Noben človek nikoli ni videl Boga. Edinorojeni Sin, ki je v Očetovem naročju, on ga je razodel.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
In to je Janezovo pričevanje, ko so Judje poslali iz Jeruzalema duhovnike in Lévijevce, da ga vprašajo: »Kdo si ti?«
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
In priznal je in ni zanikal, temveč priznal: »Jaz nisem Kristus.«
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
In vprašali so ga: »Kaj torej? Ali si Elija?« In reče: »Nisem.« »Ali si ti ta prerok?« In odgovoril je: »Ne.«
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
Potem so mu rekli: »Kdo si? Da bomo lahko dali odgovor tem, ki so nas poslali. Kaj praviš sam o sebi?«
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Rekel je: »Jaz sem glas nekoga, ki kliče v divjini: ›Naredite Gospodovo pot ravno, ‹ kakor je rekel prerok Izaija.«
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
Ti pa, ki so bili poslani, so bili izmed farizejev.
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
In vprašali so ga ter mu rekli: »Zakaj potem krščuješ, če ti nisi ta Kristus niti Elija niti ta prerok?«
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Janez jim je odgovoril, rekoč: »Jaz krščujem z vodo, toda tam, med vami, stoji nekdo, ki ga vi ne poznate.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
On je ta, ki prihaja za menoj, in je pred menoj, čigar čevljev jermena nisem vreden odvezati.«
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
Te stvari so se zgodile v Betaniji, onstran Jordana, kjer je Janez krščeval.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Naslednji dan zagleda Janez k njemu prihajati Jezusa in reče: »Glejte, Jagnje Božje, ki odvzema greh sveta.
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
To je on, o katerem sem rekel: ›Za menoj prihaja mož, ki je obstajal pred menoj, kajti bil je pred menoj.‹
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
In nisem ga poznal, vendar sem zato prišel krščevat z vodo, da bi se on razodel Izraelu.«
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
In Janez je izjavil, rekoč: »Videl sem Duha spuščati se z neba, kakor golobico in je ostal na njem.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
In nisem ga poznal, toda kdor me je poslal, da krščujem z vodo, isti mi je rekel: ›Na kogar boš videl spuščati se Duha in ostajati na njem, isti je ta, ki krščuje s Svetim Duhom.‹
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
In videl sem in izjavil, da je ta Božji Sin.«
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Naslednji dan je Janez ponovno stal in dva izmed njegovih učencev
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
in ko je gledal na Jezusa, medtem ko je hodil, reče: »Glej, Jagnje Božje!«
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Dva učenca pa sta ga slišala govoriti in šla za Jezusom.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
Potem se je Jezus obrnil in ju videl slediti ter jima reče: »Kaj iščeta?« Rekla sta mu: »Rabi (kar prevedeno pomeni Učitelj), kje prebivaš?«
39 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
Reče jima: »Pridita in poglejta.« Prišla sta in videla, kje prebiva ter ta dan ostala z njim, kajti bilo je okrog desete ure.
40 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Eden izmed dveh, ki sta slišala Janeza govoriti in sta mu sledila, je bil Andrej, brat Simona Petra.
41 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
Ta je najprej našel svojega lastnega brata Simona in mu rekel: »Našli smo Mesija, « kar je prevedeno, Kristusa.
42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
In privedel ga je k Jezusu. In ko ga je Jezus pogledal, je rekel: »Ti si Simon, Jonov sin. Imenoval se boš Kefa, « kar je po razlagi: ›Kamen.‹
43 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
Naslednji dan je Jezus nameraval oditi naprej v Galilejo in najde Filipa ter mu reče: »Sledi mi.«
44 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Torej Filip pa je bil iz Betsajde, Andrejevega in Petrovega mesta.
45 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
Filip najde Natánaela in mu reče: »Našli smo tistega, o katerem so Mojzes in preroki pisali v postavi, Jezusa iz Nazareta, Jožefovega sina.«
46 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
Natánael pa mu je rekel: »Ali lahko iz Nazareta pride kakršnakoli dobra stvar?« Filip mu reče: »Pridi in poglej.«
47 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Jezus je videl k njemu prihajati Natánaela in reče o njem: »Glejte, pravi Izraelec, v katerem ni zvijače!«
48 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
Natánael mu reče: »Od kod me poznaš?« Jezus je odgovoril in mu rekel: »Preden te je Filip poklical, sem te videl, ko si bil pod figovim drevesom.«
49 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
Natánael je odgovoril in mu reče: »Rabi, ti si Božji Sin. Ti si Izraelov Kralj.«
50 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
Jezus je odgovoril in mu rekel: »Ker sem ti rekel: ›Videl sem te pod figovim drevesom, ‹ veruješ? Videl boš večje stvari kakor te.«
51 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
In reče mu: »Resnično, resnično, povem vam: ›Odslej boste videli odprta nebesa in Božje angele, ki se vzpenjajo in spuščajo nad Sinom človekovim.‹«
