Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Ko anglunipe sasa o Lafi, thaj o Lafi sasa e Dеvlesa, thaj o Lafi sasa o Dol.
2 To bylo na počátku u Boha.
Vov sasa e Devlesa ko anglunipe.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Sa sasa stvorimo prekale leste thaj ni postojil khanči so sasa stvorimo bize leste.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
Ane leste sasa o džuvdipe, thaj o džuvdipe sasa o svetlo e manušenđe.
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
O svetlo svetlil ano kalipe thaj o kalipe našti nadvladil o svetlo.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Sasa manuš kas bičhalda o Dol. Leso alav sasa Jovan savo krstila.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Avilo sar svedoko, te svedočil pašo Svetlo, prekale leste savore te pačan.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
O Jovane korkoro ni sasa svetlo, nego avilo te svedočil taro Svetlo.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
O čačukano Svetlo avilo ko sveto thaj svetlil svakone manuše.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
Vov sasa ko sveto, o sveto sasa stvorimo prekale leste, al o sveto ni pindžarda le.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
Avilo ano sveto savo sasa leso, al lese manuša ni prihvatisade le.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
A dija pravo savoren kolen save prihvatisade le, save pačan ane leso alav, te aven e čhave e Devlese.
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Gasave ni bijandile taro prirodno bijandipe, ni tari požuda e telosi, ni taro manglipe e manušeso, samo taro Dol.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
O Lafi ćerdilo manuš thaj bešlo maškar amende. Dikhljam lesi slava, savi isi le, sar jekhbijando Čhavo savo avilo taro Dad, a vov si pherdo milost thaj čačipe.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
O Jovane o Krstitelj svedočisada lestar thaj dija vika: “Kava si gova savestar vaćardem: ‘Kova savo pale mande avol, po baro si mandar, golese kaj sasa angleder mande!’”
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
Vov si pherdo milost thaj čačipe thaj lestar primisadam blagoslov palo blagoslov.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
Golese, o Zakon dija pe prekalo Mojsije thaj e Devleso milost thaj o čačipe avile prekalo Isus Hrist.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
Khoni nikad ni dikhlja e Devle, al o jekhbijando Čhavo savo si i korkoro Dol, savo si e Dadese empaše, sikada le amenđe.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Kava sasa e Jovaneso svedočanstvo kana e Jevreja taro Jerusalim bičhalde e sveštenikuren thaj e Levituren te pučen e Jovane: “Ko san tu?”
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
O Jovane phenda putarde, ni garada khanči, al priznajisada: “Me naj sem o Hrist.”
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
Gija pučlje le: “Pa ko san onda? Naj li san o proroko o Ilija?” A vov phenda: “Naj sem.” “Tu li san kova Proroko save ađućara?” O Jovane vaćarda: “Na.”
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
Tegani pučlje le: “Pa ko san tu? Te šaj vaćara gova kolenđe so bičhalde amen. So šaj vaćare korkoro tutar?”
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
O Jovane vaćarda lenđe gija sar so pisisada o proroko o Isaija: “Me sem ‘glaso so dol vika ani pustinja: Ravnin o drom e Gospodese!’”
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
A nesave tare bičhalde sesa fariseja.
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
Von pučlje le: “Kana naj san o Hrist, ni o Ilija, ni kova Proroko save ađućara, sose onda krsti?”
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
O Jovane vaćarda lenđe: “Me krstiv pajesa, al maškare tumende ačhol kova kas tumen ni pindžaren.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
Vov avol pale mande, al me naj sem dostojno ni te putrav e dora tar lese sandale.”
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
Kava sasa ani Vitanija, ki istočno rig tari len o Jordan, kaj o Jovane krstila e manušen.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Theara đive o Jovane dikhlja e Isuse sar avol premal leste thaj vaćarda: “Dičhen, e Devlese Bakrore! Vov crdol e grehura kale svetose!
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
Gova si kova kastar me vaćardem: ‘Pale mande avol manuš savo si po baro mandar golese kaj sasa angleder mande!’
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
Me ni pindžardem le, al me aviljem thaj krstiv pajesa, te bi e manuša taro Izrael šajine te dičhen ko si vov.”
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
Tegani o Jovane svedočisada vaćarindoj: “Dikhljem o Sveto Duxo sar avol tele taro nebo sar golubo thaj ačhilo pe leste.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
Me ni pindžardem le, al o Dol so bičhalda man te krstiv pajesa vaćarda manđe: ‘Kana dičhe e manuše pe kaste perol thaj ačhol o Sveto Duxo, te džane kaj gova si manuš savo ka krstil e Svetone Duxosa.’
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
Thaj me gova dikhljem thaj golese svedočiv kaj kava si o Čhavo e Devleso.”
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Theara đive palem sasa odori o Jovane pe duje sikadencar.
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
Kana dikhlje e Isuse kaj načhol gothar o Jovane vaćarda: “Dičhen, e Devlese Bakrore!”
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Kana šunde e duj sikade e Jovanese so phenda o Jovane, đele palo Isus.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
O Isus irindoj dikhlja kaj aven pale leste thaj pučlja len: “So manđen?” Von vaćarde lese: “Rabbi” (so si: Učitelju), “kaj beše?”
39 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
O Isus phenda lenđe: “Aven thaj ka dičhen.” Gija đele dikhlje kaj bešol thaj gova đive ačhile lesa. Sasa paše štar o sato ko đive.
40 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Jekh tare kala duj, save šunde e Jovanese lafura thaj đelo palo Isus, sasa o Andrija, o phral e Simoneso e Petreso.
41 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
Vov sigate rodija pe phrale e Simone thaj vaćarda lese: “Amen arakhljam e Mesija” (so značil o Hrist).
42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
O Andrija anda e Simone ko Isus. Thaj o Isus dikhlja pe leste thaj vaćarda: “Tu san o Simon, a ćo dad akhardol Jovan. Tu ka akhardo Kifa” (so značil Petar, “baro bar”).
43 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
Theara đive o Isus odlučisada te džal ki regija i Galileja. Arakhlja e Filipe thaj vaćarda lese: “Phir pale mande!”
44 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
O Filip sasa tari Vitsaida, taro foro e Andrijaso thaj e Petreso.
45 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
O Filip arakhlja e Natanaile thaj vaćarda lese: “Arakhljam kole kastar pisisade o Mojsija ano Zakon thaj e Prorokura – e Isuse, e Josifese čhave, taro foro Nazaret.”
46 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
Tegani o Natanail pučlja le: “Šaj li avol khanči šukar taro Nazaret?” O Filip vaćarda lese: “Av thaj dikh!”
47 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Kana o Isus dikhlja e Natanailo sar avol premal leste, vaćarda lestar: “Akh čačukano Izraelco, ane savo naj prevara!”
48 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
Pučlja le o Natanailo: “Kotar pindžare ma?” O Isus vaćarda lese: “Angleder so o Filip akharda tut, dikhljem sar beše tali smokva.”
49 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
Tegani o Natanailo phenda lese: “Rabbi! Tu san Čhavo e Devleso! Tu san o caro e Izraeleso!”
50 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
O Isus pučlja le: “Pača golese so vaćardem tuće kaj dikhljem tut tali smokva? Ka dičhe po bare buća tare kava.”
51 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
Pale gova o Isus vadži vaćarda: “Čače, čače vaćarav tumenđe: ka dičhen o nebo putardo thaj e Devlese anđeluren sar ušten thaj uljen po Čhavo e Manušeso.”
