Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Panjiti lipaga kuweriti na Shisoweru, Shisoweru kaweriti pamuhera na Mlungu, nayomberi kaweriti Mlungu.
2 To bylo na počátku u Boha.
Kwanjira kwanja Shisoweru kaweriti pamuhera na Mlungu.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Kupitila shisoweru, Mlungu kawumbiti vintu vyoseri, kwahera ata shintu shimu shawashiwumbitwi pota nayomberi.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
Shisoweru ndo shanzu sha makaliru na makaliru aga gajegiti weru kwa wantu.
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
Uweru awu ulangala muntiti na ntiti hapeni izimiziyi uweru awu.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Mlungu kamtumiti mjumbi gwakuwi litawu lyakuwi Yohani,
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Yakiziti kuwapitawulira wantu kuusu uweru awu, su woseri wapikiniriti ujumbi na wamijimiri.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
Yohani kaweriti ndiri uweru, ira kiziti hera kuwagambira wantu kuusu uweru awu.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Awu ndo weru wanakaka, weru wankwiza pasipanu, kuwawalira wantu woseri.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
Shisoweru kaweriti pasipanu. Mlungu kanyawiti pasipanu kupitira Shisoweru, kumbiti wantu wa pasipanu wamumana ndiri.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
Kiziti muisi yakuwi mweni, kumbiti wantu wakuwi mweni wamuwanka ndiri.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Kumbiti wamonga yawamuwankiti na kumjimira, awa kawayupiti uwezu wa kuwera wana wa Mlungu.
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Womberi waweriti ndiri wana wa Mlungu kwa uwezu wa wantu ama kwa makakala ga nshimba ama kwa kufira kwa muntu, ira Mlungu mweni kawatenditi waweri wana wakuwi.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
Shisoweru kaweriti muntu, kalikaliti na twenga, kaweriti upendelewu nentu pamuhera na unakaka. Tuwoniti ukwisa wakuwi, ukwisa yakauwankiti, wa Mwana gwa gweka gwa Tati.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
Yohani kawagambira wantu kuusu Shisoweru. Kabotanga, “Ayu ndo ulii yanumtakuliti shipindi pantakuliti, ‘Paneni kankwiza muntu yumu, yomberi ndo mkulu kuliku neni, toziya kaweriti kala neni naniyiwuki.’”
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
Kulawira na upendelewu uvuwa wakuwi, katutekeleriti woseri, katupiti utekeleru na utekeleru.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
Mlungu katupiti Lilagaliru kupitira Musa, kumbiti upendelewu na unakaka viziti kupitira Yesu Kristu.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
Kwahera muntu yakamwoniti Mlungu. Kumbiti Mwana gwa gweka yakaweriti Mlungu na yakaweriti uwega wa Tati gwakuwi, ndo yakatenditi kamanikani.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Awu ndo upitawu wa Yohani kwa wakulu wa Wayawudi Yerusalemu kulii pawawatumiti watambika wamu na wantu wa ukowu wa Lawi wa numba ya Mlungu wagendi kwa Yohani wamkosiyi, “Gwenga gwa gaa?”
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
Yohani kalemiti ndiri kuwankula, ira katakuliti pota na kufifa, kalongiti, “Neni na Kristu ndiri yakasyagulitwi na Mlungu kuwalopoziya wantu.”
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
Womberi wamkosiya, “Su, gwenga gwa gaa? Gwenga gwa Eliya?” Yohani kawankula, “Ndala, neni ndiri.” Wamkosiya kayi, “Gwenga ndo ulii Mbuyi gwa Mlungu yawamtakuliti?” Yohani Kawankula, “Ndala!”
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
Nawomberi wamgambira, “Su, gutugambiri gwenga gwa gaa? Su gutakula hashi kuusu gumweni? Hatugendi kutakula ntambu yagutuwankula kwa walii yawatutumiti.”
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Yohani kawankula ntambu yakalembiti Isaya mbuyi gwa Mlungu, “Neni ndo liziwu lya muntu yakabotanga mushiwala, ‘Mnyawi njira yakupitira Mtuwa!’”
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
Wajumbi yawatumitwi na Mafalisayu,
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
wamkosiyiti Yohani, “Paguwera ndiri Kristu, ama Eliya, ama ulii Mbuyi gwa Mlungu, iwera hashi gubatiza?”
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Yohani kawankula, “Neni mbatiza kwa mashi, kumbiti kwana yumu pakati penu yamummana ndiri.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
Paneni kankwiza, neni herepa ndiri ata kuyopola lugoyi zya vilyatu vyakuwi.”
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
Vitwatila vyoseri vyavilawiriti Betaniya kusika mwa lushemba lwa Yoridani, pahala Yohani pakawera kankubatiza.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Shirawu yakuwi, Yohani kamwoniti Yesu kankumwizira. Yohani katakula, “Ayu ndo Mwana Kondolu gwa Mlungu, yakawusiya vidoda vya wantu wa pasipanu!
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
Ayu ndo ulii yanumtakuliti, pantakuliti, ‘Paneni kamkwiza muntu yumu mkulu kuliku neni, toziya kaweriti kala neni haneniyiwuki.’
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
Namweni numumaniti ndiri, kumbiti niziti kubatiza kwa mashi su yomberi kamanikana kwa wantu wa Israeli.”
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
Na awu ndo upitawu Yohani yakautakuliti, “Moniti Rohu Mnanagala kankusuluka gambira nkunda pakiza kulawa kumpindi kwa Mlungu na kumkangalira.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
Neni numumana ndiri kuwera yomberi ndo uliya yanumtakuliti, su Mlungu yakantumiti neni kubatiza kwa mashi, kang'ambiriti, ‘Hagumwoni Rohu pakamsulukira muntu kulawa kumpindi, ndo ulii yakabatiza kwa Rohu Mnanagala.’
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
Yohani katakuliti, Neni moniti, nuwagambirani nakaka kuwera ayu ndo Mwana gwa Mlungu.”
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Shirawu yakuwi, Yohani kaweriti kayi paliya pamuhera na wafundwa wakuwi wawili,
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
pakamwoniti Yesu kankupita katakula, “Ayu ndo Mwana Kondolu gwa Mlungu.”
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Wafundwa wawili pawapikaniriti aga, su wagenditi pamuhera na Yesu.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
Yesu kagalambukiti, kawawoniti wankumfata, su kawakosiya, “Mwankusakula shishi?” Womberi wamwankula, “Rabi” mana yakuwi “mfunda” gulikala koshi?
39 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
Yesu kawagambira, “Mwizi na mloli.” Iweriti handa saa lilongu pamihi. Su wagenditi pamuhera na yomberi na wapawoniti pahala pakalikaliti. Walikaliti pamuhera na Yesu lishaka lyoseri.
40 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Andereya, mlongu gwa Simoni Peteru, yakampikiniriti Yohani pakalonga na mweni kamfatiti Yesu.
41 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
Andereya kamwoniti kwanja mlongu gwakuwi Simoni, kamgambira, “Tumwoniti ulii Mlopoziya yakasyaguritwi na Mlungu” Ayu ndo Kristu Mlopoziya.
42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
Su wamjegiti Simoni kwa Yesu. Yesu kamlola Simoni na kalonga, “Litawu lyaku ndo Simoni mwana gwa Yohani, Kumbiti hagushemwi Kefa.” Kwa Shigiriki ndo Peteru, mana yakuwi “Litalawu.”
43 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
Shirawu yakuwi Yesu kaamuwiti kugenda Galilaya. Su kamwoniti Filipu, kamgambira, “Gunfati!”
44 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Filipu kaweriti mwenikaya gwa Betisayida, lushi lyawalikaliti ashina Andereya na Peteru.
45 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
Filipu kamwoniti Nataniyeri na kamgambira, “Tumwona ulii mweni Musa kamlembiti mushitabu sha Malagaliru na wambuyi wa Mlungu walembiti kuusu mweni. Mweni ndo Yesu mwana gwa Yosefu, kulawa Nazareti.”
46 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
Nataniyeri kamkosiya Filipu, “Kwana shintu shoseri shiherepa shiza kulawa Nazareti?” Filipu kamwankula, “Gwizi guloli.”
47 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Yesu pakamwoniti Nataniyeri kankumwizira, katakuliti kuusu yomberi, “Mloli! Ayu ndo Mwisraeli nakaka, kwahera shinika kwakuwi.”
48 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
Nataniyeri kamkosiya “Gumana ashi neni?” Yesu kamwankula, “Pamberi pa Filipu kukushema, nukuwoniti pagulivagiti pasi pa mtera gwa mkuyu.”
49 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
Nataniyeri kamwankula, “mfunda, Gwenga ndo Mwana gwa Mlungu! Gwenga gwa Mfalumi gwa Israeli!”
50 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
Yesu kamgambira, “Hashi, gujimira toziya nukugambiriti kuwera nukuwoniti pasi pa mtera gwa mkuyu? Haguwoni vikulu nentu vivuwa kuliku avi!”
51 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
Na Yesu kawagambiriti womberi, “Nankuwagambirani mwenga nakaka, hamuwoni kumpindi kwa Mlungu kuvuguka na wantumintumi wa kumpindi pawakwena na kumsulukira Mwana gwa Muntu.”
