Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Jeesus Kristus oli olemassa jo ennen kuin mitään muuta olikaan.
2 To bylo na počátku u Boha.
Alussa hän oli Jumalan luona. Kristus on ollut olemassa aina, ja hän on Jumala.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Jo luomistyössä hän oli mukana – mitään ei ole luotu ilman häntä.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
Kristuksessa on ikuinen elämä, valo koko ihmiskunnalle.
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
Tämä valo loistaa pimeään maailmaan, mutta maailma ei sitä ymmärrä.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Jumala lähetti Johannes Kastajan todistamaan siitä, että Jeesus Kristus on ainoa oikea valo.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
Itse Johannes oli vain todistaja, jonka tehtävänä oli osoittaa, kuka valo on.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Kun Kristus sitten tuli tänne maailmaan, todellinen valo alkoi loistaa jokaiselle. Se valo oli ihmistä varten.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
Mutta vaikka Kristus oli osallistunut jo maailman luomiseen, maailma ei tuntenut häntä.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
Ei edes hänen oma kansansa, juutalaiset, häntä hyväksynyt. Vain harvojen mielestä hän oli tervetullut.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Mutta kaikille niille, jotka ottivat hänet vastaan ja luottivat hänen tarjoamaansa pelastukseen, hän antoi oikeuden tulla Jumalan lapsiksi.
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Tällaiset ihmiset ovat saaneet uuden elämän, syntyneet uudelleen – eivät ruumiillisesti, ihmisten suunnitelmien tai himojen tähden, vaan Jumalan tahdosta.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
Kristus tuli ihmiseksi ja eli ihmisten kanssa täällä maan päällä. Hän oli täynnä armahtavaa rakkautta ja totuutta. Muutamat meistä ovat nähneet hänen kirkkautensa, Jumalan ainoalle Pojalle kuuluvan kirkkauden.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
Johannes osoitti häntä ihmisjoukoille: »Hänestä minä puhuin sanoessani, että se, joka tulee minun jälkeeni, on minua paljon suurempi. Hän on ollut olemassa kauan ennen minua.»
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
Jeesus toi Jumalan lahjat kaikkien meidän ulottuvillemme.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
Mooseshan antoi meille ainoastaan lain jyrkkine vaatimuksineen ja armottomine oikeudenkäyttöineen, mutta Jeesus on tuonut meille armahtavan rakkauden.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
Kukaan ei ole koskaan silmillään nähnyt Jumalaa paitsi hänen ainoa Poikansa, joka on hänen lähellään ja josta me näemme, millainen Jumala on.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Juutalaisten johtomiehet lähettivät Jerusalemista pappeja ja heidän apulaisiaan kysymään Johannekselta, väittikö tämä olevansa Messias.
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
Johannes vastasi heti: »En minä ole Messias.»
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
»Kuka sitten olet?» häneltä kysyttiin. »Oletko Elia?» »En», hän vastasi. »Oletko se ennustusten profeetta?» »En.»
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
»Kuka sitten olet? Sano meille, että voimme vastata niille, jotka lähettivät meidät tänne. Mitä sanot itsestäsi?»
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Johannes vastasi: »Minä olen huutavan ääni autiomaasta, huudan niin kuin profeetta Jesaja ennusti:’Valmistautukaa Herran tuloon!’»
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
Silloin kansan johtajien lähettämät fariseukset kysyivät: »Jollet siis ole Messias tai Elia tai se profeetta, niin mikä oikeus sinulla on kastaa ihmisiä?»
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Johannes selitti: »Minä kastan vain vedellä, mutta tässä ihmisjoukossa seisoo mies, jota te ette tunne.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
Hän tulee minun jälkeeni suorittamaan oman tehtävänsä. Minusta ei ole edes hänen orjakseen.»
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
Tämä tapahtui Jordanin toisella puolella olevassa Betaniassa, jossa Johannes kastoi ihmisiä.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Seuraavana päivänä Johannes näki Jeesuksen tulevan luokseen ja sanoi: »Katsokaa, Jumalan uhrikaritsa, joka ottaa pois maailman synnin!
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
Häntä minä tarkoitin sanoessani, että pian tulee mies, joka on paljon minua suurempi ja joka on ollut kauan ennen minua.
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
Ensin en tuntenut häntä, vaikka olen täällä kastamassa vedellä voidakseni osoittaa Israelin kansalle, kuka hän on.»
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
Sitten Johannes kertoi, miten hän oli nähnyt Pyhän Hengen laskeutuvan taivaasta kuin kyyhkynen Jeesuksen päälle.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
»En tiennyt, että se oli tämä mies», Johannes toisti, »mutta lähettäessään minut kastamaan Jumala ilmoitti:’Kun näet Pyhän Hengen laskeutuvan ja jäävän jonkun päälle, tiedät, että siinä on henkilö, jota etsit: hän kastaa Pyhällä Hengellä.’
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
Tämän miehen päälle näin Pyhän Hengen laskeutuvan, ja sen vuoksi voin varmasti vakuuttaa, että hän on Jumalan Poika.»
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Seuraavana päivänä, kun Johannes seisoi keskustelemassa kahden oppilaansa kanssa, Jeesus kulki heidän ohitseen.
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
Johannes katsoi häntä pitkään ja sanoi sitten: »Siinä on Jumalan uhrikaritsa.»
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Johanneksen oppilaat kääntyivät katsomaan ja lähtivät Jeesuksen perään.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
Jeesus vilkaisi taakseen ja näki heidät. »Mitä te haluatte?» hän kysyi. »Tahtoisimme tietää missä sinä asut», he vastasivat.
39 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
»Tulkaa mukaan», Jeesus sanoi. He lähtivät hänen majapaikkaansa ja viettivät hänen luonaan sen iltapäivän.
40 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Toinen näistä oppilaista oli Andreas, Simon Pietarin veli.
41 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
Seuraavana aamuna Andreas lähti jo varhain etsimään veljeään Pietaria ja kertoi tälle: »Me olemme löytäneet Messiaan!»
42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
Andreas vei sitten Pietarin Jeesuksen luo. Jeesus katsoi hetken tarkasti Pietaria ja sanoi sitten: »Sinä olet Simon, Johanneksen poika, mutta tästä lähtien sinua kutsutaan Pietariksi, kallioksi.»
43 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
Seuraavana päivänä Jeesus päätti lähteä Galileaan. Siellä hän näki Filippuksen ja sanoi tälle: »Tule minun mukaani.»
44 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Filippus oli Beetsaidasta, samalta seudulta kuin Andreas ja Pietari.
45 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
Filippus lähti nyt etsimään ystäväänsä Natanaelia ja kertoi tälle: »Me olemme löytäneet Messiaan, sen, josta Mooses ja profeetat puhuivat! Hänen nimensä on Jeesus, ja hän on Joosefin poika Nasaretista.»
46 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
»Nasaretista!» Natanael huudahti. »Voiko sieltä tulla mitään hyvää?» »Lähde itse katsomaan», Filippus sanoi.
47 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Nähdessään Natanaelin tulevan Jeesus sanoi: »Siinä on rehellinen mies – oikea israelilainen.»
48 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
»Mistä tiedät millainen minä olen?» Natanael ihmetteli. Jeesus vastasi: »Näin sinut viikunapuun alla ennen kuin Filippus tapasi sinut.»
49 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
»Opettaja, sinä olet Jumalan Poika – Israelin kuningas!» Natanael sanoi.
50 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
Jeesus kysyi häneltä: »Uskotko niin vain siksi, että sanoin nähneeni sinut viikunapuun alla? Saat paljon parempiakin todisteita.
51 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
Saat jopa nähdä taivaan avoimena ja Jumalan enkelien tulevan luokseni – sillä minä olen taivaasta kotoisin.»
