Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
Alguses oli Sõna juba olemas. Sõna oli Jumala juures ja Sõna oli Jumal.
2 To bylo na počátku u Boha.
Alguses oli ta Jumala juures.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Kõik on tekkinud tema kaudu; ilma temata ei ole tekkinud midagi.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
Temas oli elu, see elu, mis on kõigi valgus.
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
Valgus paistab pimedusse ja pimedus ei ole seda kustutanud.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Jumal saatis mehe nimega Johannes.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Ta tuli tunnistajana selgitama valgust, et kõik võiksid tema kaudu uskuda.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
Tema ise ei olnud valgus, vaid ta tuli valgusest tunnistama.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Tõeline valgus oli tulemas maailma, et valgustada kõiki.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
Ta oli maailmas, ja kuigi maailm oli tehtud tema kaudu, ei tundud maailm, kes ta on.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
Ta tuli omade juurde, kuid nad ei võtnud teda omaks.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Kuid kõigile neile, kes ta vastu võtsid ja temasse uskusid, andis ta õiguse saada Jumala lapseks.
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Need lapsed ei ole sündinud tavalisel moel, mitte inimese soovi või isa otsuse tulemusena, vaid nad on sündinud Jumalast.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
Sõna sai inimeseks ja elas meie keskel ning me nägime tema au, Isa ühe ja ainsa Poja au, täis armu ja tõde.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
Johannes tunnistas temast, hüüdes rahvale: „See on tema, kellest ma teile rääkisin, kui ütlesin: „See, kes tuleb pärast mind, on minust tähtsam, sest tema oli olemas juba enne mind.““
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
Me kõik oleme saanud osa tema heldusest, ühe armulise kingi teise järel.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
Seadus anti Moosese kaudu; arm ja tõde tulid Jeesuse Kristuse kaudu.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
Kuigi keegi ei ole eales Jumalat näinud, on üks ja ainus Jumal, kes on Isa lähedal, näidanud meile, missugune on Jumal.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
Seda teatas Johannes avalikult, kui juudi juhid saatsid Jeruusalemmast preestreid ja leviite temalt küsima: „Kes sa oled?“
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
Johannes kuulutas lihtsalt ja selgelt, ilma kõhklemata: „Ma ei ole Messias.“
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
„Kes sa siis oled?“küsisid nad. „Kas Eelija?“„Ei, ei ole, “vastas ta. „Kas sa oled see prohvet?“„Ei, “kostis ta.
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
„Kes sa siis oled?“küsisid nad. „Me peame andma vastuse neile, kes meid saatsid. Mida sa enda kohta ütled?“
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
„Ma olen hääl, mis hüüab kõrbes: „Tehke Issanda tee sirgeks!““ütles ta prohvet Jesaja sõnu kasutades.
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
Variseride saadetud preestrid ja leviidid
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
küsisid talt: „Miks sa siis ristid, kui sa ei ole Messias, Eelija ega see prohvet?“
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Johannes vastas: „Mina ristin veega, kuid teie keskel seisab see, keda te ei tunne.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
Tema tuleb pärast mind, aga ma ei ole väärt isegi tema sandaale lahti päästma.“
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
See kõik toimus teiselpool Jordanit Betaanias, kus Johannes ristis.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
Järgmisel päeval nägi Johannes Jeesust lähenemas ja ütles: „Vaadake, Jumala Tall, kes võtab ära maailma patu!
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
Tema on see, kellest ma rääkisin, kui ütlesin: „Pärast mind tuleb minust tähtsam mees, sest tema oli olemas juba enne mind.“
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
Ma ise ei teadnud, kes ta on, kuid mina tulin ristima veega, et tema saaks Iisraelile ilmutatud.“
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
Johannes andis tunnistust temast, öeldes: „Ma nägin taevast laskumas Vaimu nagu tuvi ja tema peale jäämas.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
Ma ei oleks teda tundud, kui see, kes läkitas mind veega ristima, ei oleks mulle öelnud: „See, kelle peale sa näed Vaimu laskumas ja sinna jäämas, on see, kes ristib Püha Vaimuga.“
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
Ma nägin seda toimumas ja kinnitan, et see on Jumala Poeg.“
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
Järgmisel päeval seisis Johannes koos oma kahe jüngriga.
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
Ta nägi Jeesust mööda minemas ja ütles: „Vaadake! See on Jumala Tall!“
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
Kui kaks jüngrit kuulsid tema sõnu, läksid nad ja järgisid Jeesust.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
Jeesus pöördus ja nägi neid järgnemas. „Mida te otsite?“küsis ta neilt. „Rabi (mis tähendab „Õpetaja“), kus sa peatud?“küsisid nad vastu.
39 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
„Tulge ja vaadake, “ütles ta neile. Nii nad siis läksid koos temaga ja nägid, kus ta peatus. Kell oli umbes neli pärastlõunal, ja nad veetsid ülejäänud päeva temaga koos.
40 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
Andreas, Siimon Peetruse vend, oli üks neist kahest jüngrist, kes olid kuulnud, mida Johannes ütles, ja oli Jeesust järginud.
41 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
Ta läks kohe otsima oma venda Siimonat ja ütles talle: „Me leidsime Messia!“(mis tähendab „Kristus“).
42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
Ta viis tema Jeesuse juurde. Siimonale otsa vaadates ütles Jeesus: „Sina oled Siimon, Johannese poeg. Aga nüüd hüütakse sind Keefaseks“(mis tähendab „Peetrus“).
43 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
Järgmisel päeval otsustas Jeesus minna Galileasse. Jeesus leidis sealt Filippuse ja ütles talle: „Järgne mulle.“
44 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Filippus oli pärit Betsaidast, samast linnast, kust Andreas ja Peetruski.
45 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
Filippus leidis Naatanaeli ja ütles talle: „Me leidsime tema, kellest Mooses kirjutas seaduses ja ka prohvetid − Naatsaretist pärit Jeesuse, Joosepi poja.“
46 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
„Naatsaretist? Kas sealt saab tulla midagi head?“imestas Naatanael. „Lihtsalt tule ja vaata, “vastas Filippus.
47 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
Kui Jeesus nägi Naatanaeli lähenemas, ütles ta tema kohta: „Vaadake, siin on õige iisraellane! Temas ei ole midagi väärat.“
48 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
„Kuidas sa tead, kes ma olen?“küsis Naatanael. „Ma nägin sind seal viigipuu all, enne kui Filippus sind kutsus, “vastas Jeesus.
49 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
„Rabi, sina oled Jumala Poeg, Iisraeli kuningas!“hüüatas Naatanael.
50 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
„Kas sa usud seda lihtsalt sellepärast, et ma ütlesin sulle, et nägin sind viigipuu all?“ütles Jeesus. „Sa saad näha veel palju rohkem kui see!“
51 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
Seejärel lausus Jeesus: „Ma räägin teile tõtt: te kõik näete taeva olevat avatud ja Jumala inglid käimas üles ja alla inimese Poja peal.“
