Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
In the beginning the Word was; and the Word was with God; and the Word was God.
2 To bylo na počátku u Boha.
He was in the beginning with God;
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
through him all things came into being, and nothing came into being apart from him.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
That which came into being in him was life; and the life was the light of humanity;
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
and the light shines in the darkness, and the darkness never overpowered it.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
There appeared a man sent from God, whose name was John;
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
he came as a witness – to bear witness to the light so that through him everyone might believe.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
He was not the light, but he came to bear witness to the light.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
That was the true light which enlightens everyone coming into the world.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
He was in the world; and through him the world came into being – yet the world did not know him.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
He came to his own – yet his own did not receive him.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
But to all who did receive him he gave power to become children of God – to those who believe in his name.
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
For not to natural conception, nor to human instincts, nor to human will did they owe the new life, but to God.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
And the Word became human, and lived among us, (We saw his glory – the glory of the Only Son sent from the Father), full of love and truth.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
(John bears witness to him; he cried aloud – for it was he who spoke – ‘He who is coming after me is now before me, for he was ever first’);
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
out of his fullness we have all received gift after gift of love;
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
for the Law was given through Moses, love and truth came through Jesus Christ.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
No one has ever yet seen God; God the only Son, who is ever with the Father – he has revealed him.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
When the religious authorities in Jerusalem sent some Priests and Levites to ask John – ‘Who are you?’,
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
he told them clearly and simply, ‘I am not the Christ.’
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
‘What then?’ they asked. ‘Are you Elijah?’ ‘No,’ he said, ‘I am not.’ ‘Are you “the prophet”?’ He answered, ‘No.’
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
‘Who then are you?’ they continued. ‘Tell us so that we have an answer to give to those who have sent us. What do you say about yourself?’
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
‘I,’ he answered, ‘am – “The voice of one crying aloud in the wilderness: make a straight road for the Lord”, as the prophet Isaiah said.’
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
These men had been sent from the Pharisees;
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
and their next question was, ‘Why then do you baptize, if you are not the Christ or Elijah or “the prophet”?’
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
John’s answer was – ‘I baptize with water, but among you stands one whom you do not know;
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
he is coming after me, yet I am not worthy even to unfasten his sandal.’
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
This happened at Bethany, across the Jordan, where John was baptizing.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
The next day John saw Jesus coming towards him, and exclaimed, ‘Here is the Lamb of God, who takes away the sin of the world!
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
I was talking about him when I said “After me there is coming a man who ranks ahead of me, because before I was born he already was.”
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
I did not know who he was, but I have come baptizing with water to make him known to Israel.’
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
John also said: ‘I saw the Spirit come down from heaven like a dove and rest on him.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
I myself did not know him, but he who sent me to baptize with water, he said to me “He on whom you see the Spirit descending, and remaining on him – he it is who baptizes with the Holy Spirit.”
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
This I have seen myself, and I have declared my belief that he is the Son of God.’
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
The next day, when John was standing with two of his disciples,
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
he looked at Jesus as he passed and exclaimed, ‘There is the Lamb of God!’
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
The two disciples heard him say this, and followed Jesus.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
But Jesus turned round, and saw them following. ‘What are you looking for?’ he asked. ‘Rabbi,’ they answered (or, as we should say, “Teacher”), ‘where are you staying?’
39 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
‘Come, and you will see,’ he replied. So they went, and saw where he was staying, and spent that day with him. It was then about four in the afternoon.
40 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
One of the two, who heard what John said and followed Jesus, was Andrew, Simon Peter’s brother.
41 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
He first found his own brother Simon, and said to him, ‘We have found the Messiah!’ (a word which means “Christ,” or “Consecrated”.)
42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
Then he brought him to Jesus. Looking straight at him, Jesus said, ‘You are Simon, the son of John; you will be called Cephas’ (which means “Peter,” or “Rock”).
43 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
The following day Jesus decided to leave for Galilee. He found Philip, and said to him, ‘Follow me.’
44 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
Philip was from Bethsaida, the same town as Andrew and Peter.
45 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
He found Nathanael and said to him, ‘We have found him of whom Moses wrote in the Law, and of whom the prophets also wrote – Jesus of Nazareth, Joseph’s son!’
46 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
‘Can anything good come out of Nazareth?’ asked Nathanael. ‘Come and see,’ replied Philip.
47 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
When Jesus saw Nathanael coming towards him, he said, ‘Here is a true Israelite, in whom there is no deceit!’
48 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
‘How do you know me?’ asked Nathanael. ‘Even before Philip called you,’ replied Jesus, ‘when you were under the fig tree, I saw you.’
49 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
‘Rabbi,’ Nathanael exclaimed, ‘you are the Son of God, you are king of Israel!’
50 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
‘Do you believe in me,’ asked Jesus, ‘because I told you that I saw you under the fig tree? You will see greater things than those!
51 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
In truth I tell you,’ he added, ‘you will all see heaven open, and the angels of God ascending and descending on the Son of Man.’
