Jan 9
1 Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození.
И пролазећи виде човека слепог од рођења.
2 I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
И запиташе Га ученици Његови говорећи: Рави! Ко сагреши, или овај или родитељи његови, те се роди слеп?
3 Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.
Исус одговори: Ни он сагреши ни родитељи његови, него да се јаве дела Божија на њему.
4 Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati.
Мени ваља радити дела Оног који ме посла док је дан: доћи ће ноћ кад нико не може радити.
5 Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa.
Док сам на свету видело сам свету.
6 To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.
Рекавши ово пљуну на земљу и начини као од пљувачке, и помаза калом очи слепоме,
7 A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.
И рече: Иди умиј се у бањи силоамској (које значи послан). Отиде, дакле, и уми се, и дође гледајући.
8 Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral?
А суседи и који га беху видели пре да беше слеп говораху: Није ли ово онај што сеђаше и прошаше?
9 Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.
Једни говораху: Он је; а други: Налик је на њ. А он говораше: Ја сам.
10 Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
Тада му говораху: Како ти се отворише очи?
11 On odpověděl a řekl: Èlověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.
Он одговори и рече: Човек који се зове Исус начини као, и помаза очи моје, и рече ми: Иди у бању силоамску и умиј се. А кад отидох и умих се, прогледах.
12 I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím.
Тада му рекоше: Где је он? Рече: Не знам.
13 Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
Тада га поведоше к фарисејима, оног што беше некад слеп.
14 Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho.
А беше субота кад начини Исус као и отвори му очи.
15 I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím.
Тада га опет питаху и фарисеји како прогледа. А он им рече: Као метну ми на очи, и умих се и видим.
16 Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.
Тада говораху неки од фарисеја: Није овај човек од Бога јер не светкује суботе. Други говораху: Како може човек грешан таква чудеса чинити? И поста распра међу њима.
17 Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.
Рекоше, дакле, опет слепцу: Шта кажеш ти за њега што ти отвори очи твоје? А он рече: Пророк је.
18 I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.
Тада Јевреји не вероваше за њега да беше слеп и прогледа, док не дозваше родитеље оног што је прогледао,
19 A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
И запиташе их говорећи: Је ли ово ваш син за кога ви говорите да се роди слеп? Како, дакле, сад види?
20 Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil.
А родитељи његови одговорише им и рекоше: Знамо да је ово син наш и да се роди слеп,
21 Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
А како сад види не знамо: или ко му отвори очи ми не знамо; он је велики, питајте њега, нека сам каже за себе.
22 Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy.
Ово рекоше родитељи његови, јер се бојаху Јевреја; јер се Јевреји беху договорили да буде искључен из зборнице ко Га призна за Христа.
23 Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
Зато рекоше родитељи његови: Он је велики, питајте њега.
24 I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
Тада, по други пут дозваше човека који је био слеп и рекоше му: Дај Богу славу; ми знамо да је човек овај грешан.
25 I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím.
А он одговори и рече: Је ли грешан не знам; само знам да ја бејах слеп, а сад видим.
26 I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
Тада му опет рекоше: Шта ти учини, како отвори очи твоје?
27 Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
Одговори им: Ја вам већ казах, и не слушасте; шта ћете опет слушати? Већ ако и ви хоћете ученици његови да будете?
28 I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci.
А они га укорише, и рекоше му: Ти си ученик његов, а ми смо ученици Мојсијеви.
29 My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
Ми знамо да с Мојсијем говори Бог; а овог не знамо откуда је
30 Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
А човек одговори и рече им: То и јесте за чудо што ви не знате откуд је, а Он отвори очи моје.
31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.
А знамо да Бог не слуша грешника; него ако ко поштује Бога и вољу Његову твори, оног слуша.
Откако је света није чувено да ко отвори очи рођеном слепцу. (aiōn g165)
33 Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
Кад Он не би био од Бога не би могао ништа чинити.
34 Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven.
Одговорише и рекоше му: Ти си се родио сав у гресима, па зар ти нас да учиш? И истераше га напоље.
35 Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
Исус чу да га истераше напоље; и нашавши га рече му; верујеш ли ти Сина Божијег?
36 Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
Он одговори и рече: Ко је, Господе, да Га верујем?
37 I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
А Исус му рече: и видео си га, и који говори с тобом Га је.
38 A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
А он рече: Верујем Господе! И поклони Му се.
39 I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli.
И рече Исус: Ја дођох на суд на овај свет, да виде који не виде, и који виде да постану слепи.
40 I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?
И чуше ово неки од фарисеја који беху с Њим, и рекоше Му: Еда ли смо ми слепи?
41 Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.
Рече им Исус: Када бисте били слепи не бисте имали греха, а сад говорите да видите, тако ваш грех остаје.
