Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Yesu wuyenda ku mongo minti mi Olive.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
Vayi mu nsuka-nsuka, Yesu wuvutuka ku Nzo Nzambi. Batu boso bayizaku va kaba; wuvuanda ayi wuba longa.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
Minlongi mi mina ayi Bafalisi bannatina nketo wumosi babuila mu kitsuza; bantula va ntuala wu batu boso;
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
bankamba: —Nlongi, nketo wawu bambuila mu thangu kaba vanga kitsuza.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Mu Mina, Moyize wututuma ti tufueti vonda baketo ba phila yayi mu matadi. Vayi ngeyo, mbi wuntuba e?
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Banyuvudila kiuvu kioki mu diambu di bamfiela muingi babaka bila kioki bafueti kumfundila. Vayi Yesu wuyinama, wusonika mu nlemvo va tsi.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Bu bantantisa mu kunyuvula; buna niandi wuvumbuka ayi wuba kamba: —Woso mutu mu beno zebi ti kasi disumu ko, kaba mutu wutheti mu kunzuba ditadi.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Buesidi yinama, wusonika va tsi.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
Bu bawa bobo, baboso batona tina wumosi wumosi; tonina kuidi banuna. Yesu wusiala niandi veka va kimosi ayi nketo va ntualꞌandi.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Buna Yesu wuvumbuka ayi wunkamba: —A nketo, mimfundi miaku kuevi midi e? Kadi mutu kasi kubedisa ko e?
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Nketo wumvutudila: —A tata, kadi mutu. Buna Yesu wukamba: —Minu mamvama ndikadi kubedisa, Yenda kuaku vayi kadi buelavola masumu.]
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Yesu wubuela kuba kamba diaka: —Minu ndidi kiezila ki nza. Woso mutu wukundandakana kalendi diatila mu tombi ko, vayi wela baka kiezila ki luzingu.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Buna Bafalisi bankamba: —Ngeyo veka wulembo kiteliminanga kimbangi, kimbangi kiaku kisi ki kiedika ko!
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Vayi Yesu wuba vutudila: —Kimbangi kiama kidi ki kiedika, ka diambu ko minu veka ndilembo kitelimina kimbangi. Bila minu nzebi kuevi ndiba ayi nzebi kuevi ndinkuenda. Vayi beno luisi zaba ko kueve ndiba ayi kuevi ndinkuenda.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
Beno mu kimutu lueta sambisila. Vayi minu ndikadi sambisa kadi mutu wumosi.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Enati minu ndilembo sambisa, buna tsambusuluꞌama yidi yi kiedika; bila ndisi ko minu veka vayi Tata wuthumba widi yama.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Madi Masonama mu Mina mieno ti: kimbangi ki batu buadi kidi ki kiedika.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Minu veka ndilembo kitelimina kimbangi ayi Tata wuthuma wulembo thelimina diaka kimbangi.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Banyuvula: —Kuevi kuidi Dise diaku e? Yesu wuba vutudila: —Beno luisi kunzaba ko ayi luisi zaba ko Dise diama! Enati lunzebi, nganu luzebi Dise diama.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Yesu wutubila mambu momo bu kaba longa mu Nzo Nzambi, wutelama va ndambu buangu bantambikilanga makaba. Kadi mutu kasia nunga ko mu kumbuila, bila thanguꞌandi yifueni ko.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Yesu wubuela ku bakamba: —Minu ndieka nkuenda, muaki luela kuthomba ayi luela fuila mu masumu meno. Ku ndinkuenda beno lulendi kuiza kuawu ko.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Buna Bayuda bayuvasana: —Buna wela kukivonda e? Mananga diawu kalembo tubilanga ti: “Ku ndinkuenda beno lulendi kuiza kuawu ko e?”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
Yesu wuba kamba: —Beno luidi basi nza vayi minu ndidi muisi diyilu. Beno luidi basi nza yayi, vayi minu ndisi ko muisi nza yayi.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Diawu ndilukambidi ti “beno luela fuila mu masumu meno”, bila enati lukadi wilukila ti “Minu ndidi”, buna luela fuila mu masumu meno.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
Buna banyuvula: —Ngeyo widi nani e? Yesu wuba vutudila: —Wowo ndieti ku lukambanga mu zithangu zioso.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Mawombo madi yama mu tuba mu diambu dieno ayi ma kulusambisila; vayi mutu wowo wuthuma widi wu kiedika ayi mambu momo ndiwa kuidi niandi mawu ndieta kamba kuidi basi nza.
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
Vayi basia sudika ko ti Yesu wuyolukila bobo mu diambu di Tata.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Buna Yesu wuba kamba: —Bu luela nangika Muana-Mutu, buna bosi luela zaba ti “Minu ndidi” ayi buna luela zaba ti ndivanganga ko kadi diambu dimosi mu minu veka vayi ndilembo tubi mambu momo mandonga Tata.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Mutu wowo wuthuma widi yama; kasia kumbika minu veka ko, bila minu ndieta vanga mu zithangu zioso mambu momo meta kummonisa khini.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Bu katuba mambu momo, batu bawombo banwilukila.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Yesu wukamba Bayuda bobo banwilukila ti: —Enati beno lunkangananga mu mambu mama buna luidi minlonguki miama mu kiedika,
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
luela zaba kiedika ayi kiedika kiela kulukula.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
Bamvutudila: —Beto tuidi mu nkuna Abalahami ayi kadi khumbu tusia beto bavika ba mutu ko! Buna buevi wuntubila ti: “Luela ba batu ba kiphuanza e?”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Yesu wuba vutudila: —Bukiedika ndikulukamba ti: Woso mutu wumvanganga masumu, buna niandi mvika wu masumu.
Mvika kasi muisi dikanda ko vayi muana, mu zithangu zioso, widi muisi dikanda. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Diawu enati Muana wulukudidi, buna lukululu mu kiedika.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
Nyinga, nzebi ti luidi mu nkuna Abalahami, vayi lutidi kuphonda bila mambu mama masi ko buangu mu beno.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
Ndilembo lukambi mambu momo minu ndimona bu ndiba kuidi Siama vayi beno lulembo vangi mambu momo luwa kuidi Sieno.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Bankamba: —Abalahami niandi sieto! Yesu wuba vutudila: —Enati luidi bana ba Abalahami, nganu lulembo vangi mavanga ma Abalahami.
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Vayi buabu beno lulembo tombi kuphondisa, minu, mutu ndilukembi kiedika kioki ndiwa kuidi Nzambi. Abalahami kasia bu vanga ko.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
Beno lulembo vangi mavanga ma sieno. Bawu bamvutudila: —Beto tuisi bana ba kindumba ko. Vayi Nzambi niandi khatika Sieto.
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Yesu wuba kamba: —Enati Nzambi niandi Sieno nganu lueta kunzola, bila mu Nzambi nditotukila; ayi buabu ndidi vava. Ndisia kuizila ko mu luzolo luama vekavayi niandi wuthuma.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Bila mbi lunkambu sudikila mambu ndilembo lukambi e? Bila lulendi ko wa mambu mama.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Beno Satana niandi dise dieno ayi lutidi vanga zinzinunu zi dise dieno. Niandi mvondi tona vana thonono ayi kasia zingila ko mu kiedika, bila mu niandi muisi ko kadi kiedika. Mu thangu keta vuna, buna mu ntimꞌandi mueta ba luvunu bila niandi nkua luvunu ayi dise di luvunu.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
Vayi minu bu ndilembo tubi kiedika, beno lukadi kunguilukila.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Nani mu beno wulenda kukhamba disumu diodi ndivanga e? Buna bila mbi lukadi kunguilukila enati ndilembo lukambi kiedika e?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Woso mutu Nzambi kavuidi wunwanga mambu ma Nzambi. Beno Nzambi kasi luvua ko, diawu ka luwilanga ko.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Bayuda bamvutudila: —Mueni ti bukiedika kuandi tulembo kambanga ti ngeyo widi muisi Samaliayi Pheve yimbimbi yidi yaku.
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Yesu wuba vutudila: —Nana, minu ndisiꞌama Pheve yimbimbi ko. Vayi Dise diama ndieta kinzikavayi beno lulembo kundenzi.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Minu nditombanga nkemboꞌama ko. Vayi vadi mutu wuntombanga wawu ayi weta sambisa.
Bukiedika ndikulukamba: woso mutu wunlundanga mambu mama, kalendi fua ko. (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Buna byuda bamvutudila: —Buabu tuzebi ti Pheve yi mbimbi yidi yaku! Bila Abalahami ayi mimbikudi bamana fua, vayi ngeyo wunkamba ti woso mutu wunlunda mambu maku kalendi fua ko! (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Buna ngeyo wumbanza ti ngeyo lutidi mu bunneni. Dise dieto Abalahami, diodi difua voti mimbikudi miomi mimana fua e? Buevi wulembo kibanzila e?
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Yesu wuba vutudila: —Enati minu ndilembo kikembisa minu veka, buna nkemboꞌama widi wuphamba. Vayi Dise diama, diodi lulembo tedila Nzambi eno niandi wulembo khembisa.
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Muaki beno luisi kunzaba ko vayi minu ndinzebi. Enati thubidi ti ndisi kunzaba ko, buna ndieka nkua luvunu banga beno. Bayi minu ndinzebi ayi ndieta lunda mambu mandi.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Dise dieno Abalahami wumona khini bu kayindula ti wulenda mona lumbu kiama; wumona kiawu ayi wumona khini yiwombo.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Bayuda bankamba: —Ngeyo kudukisidi ko makumatanu ma mimvu, vayi buabu wulembo tubi ti wumona Abalahami!
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Yesu wuba vutudila: —Bukiedika ndikulukamba ti tuamina Abalahami kabutuka, buna minu ndidi.
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Bu katuba mambu momo, batota matadi muingi banzuba vayi Yesu wusuama ayi wutotuka mu nzo Nzambi.
