< Jan 8 >
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
mas Jesus foi para o Monte das Oliveiras.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
Agora bem cedo pela manhã, ele entrou novamente no templo, e todas as pessoas vieram até ele. Ele se sentou e os ensinou.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
Os escribas e os fariseus trouxeram uma mulher levada em adultério. Tendo-a colocado no meio,
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
eles lhe disseram: “Professor, encontramos esta mulher em adultério, no próprio ato”.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Agora em nossa lei, Moisés nos ordenou que apedrejássemos tais mulheres. O que você diz então sobre ela”?
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Disseram isso testando-o, que talvez tivessem algo de que acusá-lo. Mas Jesus abaixou-se e escreveu no chão com seu dedo.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Mas quando eles continuaram lhe perguntando, ele olhou para cima e lhes disse: “Aquele que não tem pecado entre vós, deixai-o atirar a primeira pedra sobre ela”.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Novamente ele se abaixou e escreveu no chão com seu dedo.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
Eles, quando ouviram isso, sendo condenados pela consciência, saíram um a um, começando pelo mais velho, até o último. Jesus foi deixado sozinho com a mulher onde ela estava, no meio.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Jesus, de pé, a viu e disse: “Mulher, onde estão seus acusadores? Ninguém te condenou?”.
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Ela disse: “Ninguém, Senhor”. Jesus disse: “Nem eu tampouco os condeno”. Vá em seu caminho. De agora em diante, não peque mais”.
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Mais uma vez, portanto, Jesus falou com eles, dizendo: “Eu sou a luz do mundo”. Aquele que me segue não andará nas trevas, mas terá a luz da vida”.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Os fariseus, portanto, lhe disseram: “Você testemunha sobre si mesmo”. O seu testemunho não é válido”.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Jesus lhes respondeu: “Mesmo que eu testemunhe sobre mim mesmo, meu testemunho é verdadeiro, pois sei de onde venho e para onde vou; mas vocês não sabem de onde venho, ou para onde vou.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
Vocês julgam de acordo com a carne. Eu não julgo ninguém.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Mesmo que eu julgue, meu julgamento é verdadeiro, pois não estou sozinho, mas estou com o Pai que me enviou.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Também está escrito em sua lei que o testemunho de duas pessoas é válido.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Eu sou aquele que testemunha sobre mim, e o Pai que me enviou testemunha sobre mim”.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Disseram-lhe então: “Onde está seu Pai?” Jesus respondeu: “Você não me conhece nem a mim nem a meu Pai”. Se você me conhecesse, conheceria meu Pai também”.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Jesus pronunciou estas palavras na tesouraria, como ensinou no templo. Mas ninguém o prendeu, porque sua hora ainda não havia chegado.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Jesus disse-lhes, portanto, novamente: “Vou embora, e vocês me buscarão, e morrerão em seus pecados”. Para onde eu for, vocês não poderão vir”.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Portanto, os judeus disseram: “Será que ele vai se matar, porque diz: 'Para onde eu vou, você não pode vir'”?
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
Ele disse a eles: “Vocês são de baixo. Eu sou de cima”. Vocês são deste mundo”. Eu não sou deste mundo.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Eu vos disse, portanto, que morrereis em vossos pecados; pois se não acreditardes que eu sou ele, morrereis em vossos pecados”.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
Disseram-lhe portanto: “Quem é você?” Jesus disse a eles: “Exatamente o que eu tenho dito a vocês desde o início.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Tenho muitas coisas a dizer e a julgar a seu respeito”. Entretanto, aquele que me enviou é verdadeiro; e as coisas que eu ouvi dele, estas eu digo ao mundo”.
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
Eles não entenderam que ele lhes falava sobre o Pai.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Portanto, Jesus lhes disse: “Quando vocês tiverem levantado o Filho do Homem, então saberão que eu sou ele, e não faço nada de mim, mas como meu Pai me ensinou, eu digo estas coisas”.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Aquele que me enviou está comigo. O Pai não me deixou sozinho, pois eu sempre faço as coisas que lhe agradam”.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Enquanto ele falava estas coisas, muitos acreditavam nele.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Portanto, Jesus disse aos judeus que haviam acreditado nele: “Se vocês permanecerem em minha palavra, então vocês são verdadeiramente meus discípulos”.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Conhecerão a verdade, e a verdade vos libertará”.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
Eles lhe responderam: “Somos descendentes de Abraão, e nunca estivemos em cativeiro com ninguém”. Como se diz: 'Vocês serão libertados'”?”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus lhes respondeu: “Certamente vos digo que todo aquele que comete pecado é o escravo do pecado”.
35 A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky. (aiōn )
Um servo de ligação não vive na casa para sempre. Um filho permanece para sempre. (aiōn )
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Se, portanto, o Filho o torna livre, você será de fato livre.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
Eu sei que você é filho de Abraão, mas você procura me matar, porque minha palavra não encontra lugar em você.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
Eu digo as coisas que tenho visto com meu Pai; e vós também fazeis as coisas que tendes visto com vosso Pai”.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Eles lhe responderam: “Nosso pai é Abraão”. Jesus lhes disse: “Se vocês fossem filhos de Abraão, vocês fariam o trabalho de Abraão.
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Mas agora vocês procuram me matar, um homem que lhes disse a verdade que eu ouvi de Deus”. Abraão não fez isso.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
Vocês fazem as obras de seu pai”. Eles lhe disseram: “Não nascemos da imoralidade sexual. Temos um só Pai, Deus”.
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Therefore Jesus lhes disse: “Se Deus fosse seu pai, você me amaria, pois eu vim e vim de Deus”. Pois eu não vim de mim mesmo, mas Ele me enviou.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Por que vocês não entendem meu discurso? Porque você não pode ouvir minha palavra.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Você é de seu pai, o diabo, e quer fazer os desejos de seu pai. Ele foi um assassino desde o início, e não permanece na verdade, porque não há verdade nele. Quando ele fala uma mentira, ele fala por conta própria; pois é um mentiroso, e o pai da mentira.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
Mas porque eu digo a verdade, você não acredita em mim.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Qual de vocês me convence de pecado? Se eu disser a verdade, por que não acreditam em mim?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Aquele que é de Deus ouve as palavras de Deus. Por esta causa, vocês não ouvem, porque não são de Deus”.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Então os judeus lhe responderam: “Não dizemos bem que você é samaritano e tem um demônio?”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus respondeu: “Eu não tenho um demônio, mas eu honro meu Pai e vocês me desonram”.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Mas eu não busco minha própria glória. Há um que procura e julga.
51 Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (aiōn )
Certamente, eu vos digo, se uma pessoa cumpre minha palavra, jamais verá a morte”. (aiōn )
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn )
Então os judeus lhe disseram: “Agora sabemos que você tem um demônio”. Abraão morreu, assim como os profetas; e vocês dizem: “Se um homem mantiver minha palavra, nunca sentirá o gosto da morte”. (aiōn )
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Você é maior do que nosso pai Abraão, que morreu? Os profetas morreram. Quem você se faz passar por ele”?
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus respondeu: “Se eu me glorifico, minha glória não é nada”. É meu Pai que me glorifica, de quem o senhor diz que é o nosso Deus”.
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Vós não o conheceis, mas eu o conheço. Se eu dissesse: “Eu não o conheço”, seria como você, um mentiroso. Mas eu o conheço e cumpro sua palavra.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Seu pai Abraão se regozijou ao ver meu dia. Ele o viu e ficou contente”.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Os judeus lhe disseram, portanto: “Você ainda não tem cinqüenta anos! Você já viu Abraão”?
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus lhes disse: “Certamente, eu lhes digo, antes de Abraão vir à existência, EU SOU”.”
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Por isso pegaram pedras para jogá-lo, mas Jesus se escondeu e saiu do templo, tendo passado pelo meio deles, e assim passou.