Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Yeso maha ani po nu zaitun,
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
Ni sisizo maze udenge wasere, anu vat wa eh ahira ame; ma cukuno madun garwe.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
Ba anu nitike nan nanubezizi uru sa wa en ure vanau e sa amekki me in ni hara ni ma dini. Wawume atii.
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
Ba wagun me, “Unu dungara, unee uginome a mekkime mara anyimo uwuza uni hara ni madi.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Anyimo uweki utize ti Musa maguna n duru ti tizi usasana wanu aginome, hu nyani waguna me?”
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Wabuki anime barki wa masame. Wa kem imumbe sa wadi buki ani ce nu me, Ba Yeso ma tunguno ma nitiki a dizii inni bo nume.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Sawa reje innu igizo ume, maluri ma tonno magunwe, “Deebe sa ma zoome in madini ba anyimo ashime, matubi u vingizi ume inpo”.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Makuri mutunguno, ma nitiki innibo nume adizii.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
Sawa kunna anime, wasusi a inde-inde, umeki uzika unaanu uwe. Umasir ka a ceki Yeso me i sisi ime nan nu ne me sa mara atii awe.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Yeso mahiri matonno ma gunme, “Unee, ani anu boo uwe wa raa? Daa unu reki uwe marani ba?
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Magu, “Unu mazoni, Ugomo Asere” Yeso magu, “micangi daki mare kuwe ba. Dusaule kati ukuri u wuzi ni hara nimadini.
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Yeso ma kinki ubuku tize nan nanume magu, mimani masz munee, me desa ma tarsam, mada wuza me tanu anyi mo amareuba. Anime madi kem masa mi vai.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Anu bezizi urusa wagun me, “U nyinza urusa uni ce nuwe, urusa uwe daki u ka daure kaniba”.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Yeso ma kabirka magunwe, “Inki manya urasa ani ce num kadure kani, inrusa ahira sama suroni nan na hirame sandi dusani shi tashi ahira sa masuro ni ba, ida kuri irusi shi ahira sandi dusa niba.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
I wesi tize tu hemu ni ce, mi daa mawe ki uye tize ba.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Ko gusi ma agu ma weki uye tize, u weki utize tum kadure kani barki dakki min sisi in iniba, inzi nanka coo desa ma tumam.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Um, anyimo u inko u tize tishi a ni tike u guna unyinza urusa ana ware kadure kani.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Mimani in zini nyinza urusa unice num, me a coo desa matumam mazin nu nyinza urasa um.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Wagun me, “Acoome maraa?” Yeso ma ka birka we magu, “itashimiba nani a coo um, inda gi irusam ida rusa a coo u me.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Mabuki ni guran nigino mamu nan na hira ati inso uganiya amen nu dungara anyimo udenge Asere, ani me daki uye ma meki barki sa u ganiya u me dakki wa wuna ba udaza.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Makinki uguna uwe, “indi dusa, idi nyarini mi ida kem me miba, idi wiji a nyimo u cara abanga ashimeni. Ahira san in haza idake irusa u hana me ba.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Mayahudawa magu, “Madi hu ni ce nume ni ni, sama guna ahira sa in haza idakee ida hana shiba?”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
Yesu magun we, shi a dizi ani irani, mi Asesere ani. Shi ira unee ugeuni, mi kuma daki un nee ugen ne uniba.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Inee ini ya wuna magunan shi idi wiji anyimo ucara abanga ashime in. Indaki ya hem in mi ba idi wiji anyimo amadi mashi.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
Ba wagun me,”Humani aveni?” Yeso magun we, “imumbe sa mabuka shi da ti utuba.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
In zin ni mum gwardang san di buki shi, inkuri in gbarika shi aini. Vat a ani me de sa ma, tumam, una kadure mani, ati mumume sa makuna ahirame, ti mu mum tigino tini in bo unee.”
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
Daki wa rusa imumbe sa mazin nu bo me ani ce na coo me.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Yeso magu, “Inki yahiriza vana unu Azesere ani me idi rusi mimani, daki ma wuza ani me barki ni ce mumba, kasi gusi a coo ma dungaram, ane ani in bo ti mumum tiginoo.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Mede sa ma tuma, ma zi nigome nan mi daki ma cekum isisi imba, barki in wuza timumu sa ti mumum tiginoo.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Sa Yeso mazin nu bo uti mumu, gbardang wa hem in me.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Yeso ma buki Ayahudawa sa wa hem in me, “inki yatonno anyimo atize tum shi anu tarsa um wani aka dure.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Idi rusi kadure, kadure kadi burishi.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
Wakabirka, “We bisana bi Ibrahim bini daki tamu wuza nirere ahira a uyeba, aneni udigu, a dibuiri shi?”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Yeso magun we, “kadure, kadundure, in gussan shi, vat de sa ma wuza bi wuza wuza bima dini urere u madini mani.
Urere be, mada cikke akura madini ba, dama ciki madisani. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Barki anime, inki vana mabura shi, idi cukuno anu bura kam.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
In rusa shi bisana bi Ibrahim bini, inyara ihuni mi barki ni guran num ni zomen na hira ati cukum anyimo ashi.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
Mabuka ti mu mum sa ma ira ahira a coo um, shi iwuza imumbe sa ya kunna ahira a coo ushi.”
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Wa kabirka wagun me, “Ibrahim mani a coo uru” Yeso magun we, “Gussishi a hanna Ibrahim wani ida wuza i mumbe sa Ibrahim ma wuza.
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Ine ini aname inyara ihunimi, unume sama buka shi kadura sa makunna a hira Aserte. Ibrahim daka ma wuzi anime ba.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
I wuzi imumu ya coo ushi. Wagun me, “Haru daki ayon duru upebu uniba, tizinka coo u inde: Asere.”
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Yeso magun we, “Gusi Asere a coo u shi mani, ida hemin mi, barki ma aye usuro a hira Asere mibe abame, daki barki ni ce num nini ma aye ba, Me nani matuman.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Nyani ya wuna daki ya rusa tize tumba? barki sadaki sa idake ikuntize tum tiniba.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Shi wa coo, ushi uburu mani inyara i wuzi imumu ya coo ushi. Me unu huzaa nu mani daati utuba mada tunzino me a kadure barki kadure ka zoni a anyimo ame. Uganiya sa mabo ma cuco, mabo u zina ume uni barki me una macuco mani nan ka coo a mooco.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
In boshi kadure daki ya nyaa ce in mi ba.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Avee ni anyimo ashime mamekum in hara nimadi? Inki mabuka kadu re kani nyani yawuna daki ya hen in miba?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Me de sama zi wasere make ma kunna tize ta, asere, shi da kunna shi tize tasere barki sa shi da Asere.”
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Mayaduwa wakabirka me, “tidabome kadure ba barki sa taguna hu ubasamariya mani u zin na gbergene?”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Yeso makabirka, “Minzoom na gbergene, inyinza a coo um ti nanu. Slibe ida nyin zami tinanu tum ba.”
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Idaa nyaram u ye zize u nice numba, anunyara u anime warani wagwara.
Kadure, Kadure imboshi. Vat due sa matarsa tize tum, madida irame iwono ba.” (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Ba mayahudawa wagunme, anume tarusa in zin na gbergene. Ibrahim nan ana katuma kasere wa wijo. hube waguna, debesa matarsa tize tuwe madi da donkin kino me iwowoba'. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Uda tekuwe a coo uru Ibrahim sama ma wi, nani uteki me? ana dang aka tuma kasere wawijo, hu ucira nice nuwe aveni?”
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Yeso makubirka, “Inki ma heza nice num uyeze usisi unee ani, acooum mani Asere ashime.
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Shibe itashime ba, min inrusanme. inki maguna intamin me, macukuno kasi we ini, una ma cuco.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Min rusanme intarsa tize tume. Aco ushi ibrahim ma zin na puru a rum in nu ira u wui um, ma ira uni ma wuna apum arum”.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Ma yahudawa wagun me, “Daki wabiki tiwe akuru ciibi sa udigu wamu ira Ibrahim?”
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Yeso ma gun we, “kadundure kani in boshi, ayoo Ibrahim adumo am ani.
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Wa ziki apo wadi tizimeni, Yeso ma hunze nice mimeni, ma suri u denge Asere me.
