Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Jesu den gedi olifi tiidi juali po.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
Ku siŋaapanpangu nni, ke o go guani ku jaandiegu nni, ke bi niba kuli cua o kani, ke o tundi ba.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
Yiko gbanbanda yeni farisienba ń cua yeni ya pua ke bi ludi o, ke o conbi.
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
Ban seni o pua yeni, bi niba kuli siiga, ki maadi Jusu: “Canbáa, ti ludi o pua ne ke o conbi, ke ti cuo o.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Moyiisi yedi o yiko tili nni ke li dagdi ke ban lugdi ya puoba n tieni yeni a tana: ke fini mo, a yedi be?
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Bi den maadi yeni, ki bua ban bigni o, ki fidi ki jalgi o. Ama Jesu den tibni, ki dangi yeni o nubili tinga nni.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Ban den li ŋua ki buali o yeni i, ke o yaadi ki sedi, ki yedi ba: «I siiga, yua n ki pia tuonbiadi ń kpia ki lugdi o li tanli.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Ki guani ki tibni, ki dangi tinga nni.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
Ban gbadi Jesu maama, bi yantiali den jalgi ba, ban ji ya yadi yendo yendo, ki cili bi nikpelo ki ban yadi ki gbeni; Jesu ji den ye o baba i, yeni o pua, ke o se wan bi se naani.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Jesu ń yaadi ki sedi, o ji ki la bá niyendo, kase o pua yeni baba, wan buali o: «Pua, yaaba n bi jalgi a yeni ye le i? Obá ki buni ki cuo ŋa, aa?
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
O den jiini: “N Diedo, obá kuli.” Jesu ń maadi o: «N mo ki buni ki cuo ŋa; ya caa, ki ji da sɔni tuonbiadi.»
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Jesu go den maadi bi niba, ki yedi: «Mini n tie ŋanduna yenyenma; yua n ŋua nni kan cuoni biigli nni, ama o ba baa li miali yenyenma.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Lanyapo, farisienba ń yedi o: “A tiendi kasiedi a yuceli po; a kasiedi ki tie kasiedi mɔno.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Jesu den guani ki jiini ba: «Bá n n ya tiendi n yuli po kasiedi, n kasiedi tie mɔmɔni, kelima n bani min ñani naani ki caa naani; ama yinba ki bani min ñani naani, ki buali min caa naani.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
Yinba jiagi ti buudi yeni ti gbannandi maalma i; mini nan ki jiagi nilobá buudi.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
N ya jia buudi mo, n bujiali tiegi, kelima mii ye n baba, ama Báa yua n sɔni nni, ye yeni nni.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Bi diani i yiko tili nni, ke niba lie kasiedi tie mɔmɔni;
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
N tiendi n po kasiedi, ke n Báa yua n sɔni nni mo tiendi n po kasiedi.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Ban buali o: “A báa ye le? Jesu ń jiini: «I ki bani nni ki buali n Báa. I ya bi bani nni, i bi baa bani n Báa mo.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Jesu den maadi lanya maama, ki tundi ba ku jaandiegu nni, ban den bilgi naani bi ŋalmani, ama obá naa den cuo o, kelima o yognu daa den pundi.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Jesu go den yedi ba: «N caa n yeni, i ba lingi nni, i ba kpe i tuonbiadi nni, i kan fidi ki cua min caa naani.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Lanyapo, juufinba ń maadi: “O bua kpa o bá yo oo, nani wan yedi: «I kan fidi ki cua min caa naani?”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
Wan maadi ba: «I tie tinga yaaba i, mini tie tanpoli yua i. yinba tie ŋanduna ne yaaba i, mini ki tie ŋanduna ne yua ka.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Lanyapo i ke n maadi yi ke i ba kpe yeni i tuonbiadi; kelima i ya ki dugi min tie yua po, i ba kpe yeni i tuonbiadi.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
Ban buali o: “A tie ŋma i? “Jesu ń jiini ba: «Min yedi yaama hali mi cilma yeni.»
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
N pia a bona boncianli ki ba maadi i po, ki go jia ti buudi yeni yi li po. ama yua n sɔni nni tie mɔmɔndaano, ke min maadi ya maama ŋanduna nni ne tie min gbadi o kani ya maama i.”
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
Bi naa den gbadi ke o maadi Báa (U Tienu) ya maama i.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Lanwani i, Jesu ń maadi ba: «I ya ti fiini ki seni o nisaalo Bijua, lanyognu i ba bandi min tie yua, ke n ki tie libá kuli n yuceli po, ama n maadi ki dugni n Báa ń tundi nni maama i.”
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Yua n sɔni nni ye yeni nni; waa ŋa nni n baba, kelima yognu kuli, n tie yaali n mani o po.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Nani Jesu ń den maadi lan ya maama yeni, bi niba boncianla den dugi o po.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Wan yedi Juufinba yaaba n den dugi o po yeni: «I ya tuo ki ŋua n maama, i tie n ŋɔdkaaba yeni i mɔni;
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
I ba bandi i mɔmɔni, i mɔmɔni ń faabi yi.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
Bi den guani ki jiini o: “Ti tie Abalahama puolŋuani i, hali tin ye, ti naa tua nilo yonbi; li ba ga ledi ŋan maadi ke ti bi ba faabi ti?”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesu ń guani ki jiini ba: «I mɔmɔni, i mɔmɔni n maadi yi ya nilo n tiendi ti tuonbiadi kuli tie ti tuonbiadi yonbo
I bani ke yonbo ki tie yua n baa tundi ki ye ku diegu nni ka; ama ku diegu nni bijua wani tie ku diegu nni yua i, hali yognu kuli. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Lanwani i, Bijua ya faabi yi, i ba baa mi fuoma (i ba yali i bá) yeni i mɔni.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
N bani ke i tie Abalahama puoli ŋuani; ama i lingi ke yin kpa nni kelima min maadi ya maama naa kua i pala nni.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
N maadi min la yaali n Báa kani i; ama yinba tie yin gbadi yaali i mo ya báa kani i.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Ban jiini o: “Ti báa tie Abalahama.” Jesu ń yedi ba: «I ya bi tie Abalahama bila, i bi baa tuuni Abalahama tuona i.»
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Mɔlane, i lingi ke yin kpa nni, mini yua n maadi yi i mɔni, ke n gbadi U Tienu kani i, Abalahama naa den tieni yeni.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
I tuuni i báa tuona i. Ban jiini o: “Tii tie conconbila ka; ti pia báa yendo i, U Tienu.”
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Jesu ń maadi ba: «U Tienu ya bi tie i Báa, i bi baa bua nni, kelima n ñani U Tienu kani i, ki cua; n ki cua n yuceli po ka, ama wani n sɔni nni.»
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Li tieni ledi i, ke i ki gbia n maama? Kelima i kan fidi ki cengi n maama.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
I báa n tie setaani, ke i lingi ke yin tieni i báa yanbuama. O tie nikpalo hali mi cilma, o naa ŋua i mɔmɔni sanu, kelima i mɔmɔni ki ye o niinni. O ya pua mi tofaama, o maadi yeni o yantiali; kelima o tie tofaadaano, ki go tie mi tofaama báa.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
Nani min maadi i mɔmɔni yeni, i naa dugi n po.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
I siiga nni, ŋma ba fidi ki waani n tuonbiadi? To. n ya maadi i mɔmɔni i, be nan cedi ke i ki dugi n po?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Yua n ñani U Tienu kani, cengi U Tienu maama. I ki cengi, kelima i ki ñani U Tienu kani ka.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Juufinba ń jiini ki maadi o: “Tii pia i mɔni yeni tin maadi ke a tie Samari yua aa, ke ki cicibiadga ŋua ŋa aa?”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesu ń jiini: «Cicibiadga ki ŋua mini; min kpiagdi n Báa yeli, ke yinba nan fanbdi nni.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
N ki lingi n yuli po kpiagdi ka, yua n ye ki lingi n kpiagdi, wani n go jiagi ti buudi.
I mɔmɔni, i mɔmɔni, n maadi yi, yua n ŋua n maama, o kan kpe palbu. (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Juufinba ń maadi o: “Mɔla wani i, ti ji bandi ke ki cicibiadga ŋua ŋa. Abalahama kpe, bi sawalpuaba mo kpe, ke fini nan yedi ke yua ga a maama kan kpe palbu. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
A cie ti báa Abalahama yua n kpe yo oo? Bi sawalpuaba moko kpe. A tama ke a tie ŋma i?
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesu ń jiini: «N ya kpiagdi n yuli, n yudandi tie fanma. N Báa n kpiagdi nni, yin maadi yua ke o tie i tienu yeni,
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
ama ke i nan ki bani o. Min wani bani o; n ya bi maadi ke n ki bani o, n bi baa tie nani yinba, tofaadaano. Ama n bani o, ki kubi o maama.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
I báa Abalahama den mangi o pali yeni wan ba la n daali dɔgdima; o la li, ke li tua o po pamancianli.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Juufinba ń maadi o: “A dá ki pundi bina piimu, ki nan la Abalahama bii!
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Jesu ń maadi ba: «I mɔmɔni, i mɔmɔni, n maadi yi, hali ke Abalahama daa bo ye, n bo ye.
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Lanya maama po, bi den taa a tana ki ba lugdi o; ama Jesu den wuoni ki ñani ku jaandiegu nni.
