Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Issoy issoy aggidi ba soo ba soo bis, shin Yesuusi Shamaho Deriya bolla bis.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
Qassi wonttetha gallas guura Xoossa Keethi simmis. Daro asay iyaakko yin uttidi entta tamaarssis.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
Higge asttamaaretinne Farisaaweti laymatishin oykkida issi maccasiw iyaakko ehidosona. Entti asa ubbaa sinthan iyo essidi,
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
“Asttamaariyaw, ha maccasiya laymatishin nu oykkida.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Muse higgey hanni mela maccas shuchchan cadeetta hayqqana mela kiittees. Yaatin, neeni woygay?” yaagidosona.
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Entti hessa giday Yesuusa paaccidi iya mootiyabaa demmanaasa. Shin Yesuusi hokkidi ba biradhdhen biitta bolla xaafis.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Entti iya zaari zaari oychchidi aggonna ixxin, pude dhoqqu gidi, “Hintte giddon nagara oothiboonna asi koyrottidi iyo shuchchan caddo” yaagis.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Qassika hokkidi biitta bolla xaafis.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
Entti hessa si7ida wode cimatappe doomidi issoy issoy keyishe wuridosona. Yesuusa xalaali he bessan eqqida maccaseera attis.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
I pude dhoqqu gidi maccaseekko, “Maccasete, asati aw bidonaa? Ne bolla pirddiday oonikka baawee?” yaagis.
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Maccasiya, “Godaw, oonikka baawa” yaagasu. Yesuusi zaaridi, “Taanikka ne bolla pirddike. Ba; zaarada nagara oothofa” yaagis.
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Qassika Yesuusi asaakko, “Taani alamiyas poo7o. Tana kaalliya oonikka de7o immiya poo7uwa ekkanaappe attin dhuman simerettena” yaagidi odis.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Farisaaweti, “Ne nebaa markkattasa, shin ne markkatethay tuma gidenna” yaagidosona.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Yesuusi zaaridi, “Taani tabaa markkattikokka ta markkatethay tuma. Ays giikko, taani awuppe yidaakko qassi aw biyakko erays, shin hintte erekketa.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
Hintte asa qofan pirddeeta; taani issi asa bollaka pirddike.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Taani pirddiyabaa gidikkoka ta pirdday tuma. Ays giikko, tana kiittida ta Aaway taara de7eesippe attin taani tarkka de7ikke.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Nam77u asa markkatethi tuma gideyssi hintte higgiyan xaafettis.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Taani tabaa ta huu7en markkattays; qassi tana kiittida ta Aawaykka tabaa markkattees” yaagis.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Entti, “Ne aaway awun de7ii?” yaagidi iya oychchidosona. Yesuusi zaaridi, “Hintte tana woykko ta Aawa erekketa. Tana eridabaa gidiyakko, hintte ta Aawakka eranashin” yaagis.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Yesuusi Xoossa Keethan muxaata miishiya yeggiya saaxiney de7iya bessan hessa tamaarssis. Iya qammay buroo gakkiboonna gisho oonikka iya oykkibeenna.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Qassika Yesuusi enttako, “Taani baana; hintte tana koyana, shin hintte atotethi demmonna hintte nagaran hayqqana. Taani biyasuwa baanaw hintte dandda7ekketa” yaagis.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Ayhude halaqati, “I, ‘Taani biyasuwa hintte baanaw dandda7ekketa’ yaagees. I bana barkka wodhaneyye?” yaagidosona.
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
Yesuusi zaaridi, “Hintte garssafe; taani bollafe. Hintte ha alamiyappe, taani ha alamiyappe gidikke.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Hintte atotethi demmonna hintte nagaran hayqqana gada taani hinttew odiday hessassa. Taani Tana Gideyssa hintte ammanonna ixxiko hintte atotethi demmonna hintte nagaran hayqqana” yaagis.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
Entti, “Neeni oonee?” yaagidi oychchidosona. Yesuusi zaaridi, “Taani, koyroppe hinttew odida tana.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Taani hinttebaa odada pirddiyabay darobay de7ees. Shin tana kiittidayssi tumanchcho; qassi taani iyappe si7idayssa xalaala alamiyas odays” yaagis.
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
Yesuusi ba Aawabaa odeyssa entti akeekibookkona.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Hessa gisho, Yesuusi enttako, “Hintte Asa Na7aa pude dhoqqu oothiya wode Taani Tana Gideyysa hintte erana. Qassika taani ta maatan aykkoka oothonayssanne ta Aaway tana tamaarssidayssa odeyssa hintte erana.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Tana kiittidayssi taara de7ees. Taani ubba wode iya ufayssiyabaa oothiya gisho I tana ta xalaala aggibeenna” yaagis.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Yesuusi hessa odishin si7ida daro asay iya ammanidosona.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Yesuusi bana ammanida asatakko, “Hintte ta timirttiyas kiitettiko tuma tana kaalleyssata.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Hintte tumaa erana; tumaykka hinttena aylletethafe kessana” yaagis.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
Entti zaaridi, “Nuuni Abrahaame sheeshi; nuuni oodeskka aylletibookko. Neeni woygada, ‘Hintte aylletethafe keyana’ gay?” yaagidosona.
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Yesuusi zaaridi, “Taani hinttew tuma odays; nagara oothiya oonikka nagara aylle.
Aylley merinaw soo asaara deenna, shin na7ay merinaw soo asaara de7ees. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Na7ay hinttena aylletethafe kessiko hintte aylletethafe tuma keyana.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
Hintte Abrahaame sheeshi gideyssa taani erays. Shin ta qaalay hintte wozanan baynna gisho, tana wodhanaw koyeeta.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
Taani ta Aaway tana bessidayssa odays, shin hintteka hintte aawappe si7idayssa ootheeta” yaagis.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Entti zaaridi, “Nu aaway Abrahaame” yaagidosona. Yesuusi enttako, “Hintte Abrahaame nayta gidiyakko I oothidayssa oothana.
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Shin Xoossafe si7ida tumaa odida tana hintte wodhanaw koyeeta. Abrahamey hessada oothibeenna.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
Hinttee, hintte aaway oothidayssa ootheeta” yaagis. Entti zaaridi, “Nuuni tuma Xoossaa nayta; nuus issi Aaway Xoossaa xalaali de7ees” yaagidosona.
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Yesuusi enttako, “Xoossay tuma hintte aawa gidiyakko hintte tana dosana; ays giikko, taani Xoossaa matappe yada hayssan de7ays. Tana I kiittisppe attin taani ta maatan yabiikke.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Taani geyssa hintte si7anaw koyonna gisho ta giyabay hinttew gelenna.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Hinttee, hintte aawa Xalahe nayta. Qassi hinttee, hintte aaway amottiyabaa oothanaw koyeeta. I koyroppe doomidi shemppo wodheyssa. Tumi iyan baynna gisho I tumaa ixxees. Worddoy iyaw medho gidida gishonne I worddo aawa gidiya gisho worddo odettishe baappe odettees.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
Taani tuma haasayays, shin hintte tana ammanekketa.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Hinttefe, ‘Neeni nagara oothishin ta be7as’ gaanaw dandda7ey oonee? Taani tuma odettiyabaa gidikko tana ays ammanekketii?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
Xoossaa asi Xoossay giyabaa si7ees. Hintte Xoossaa asi gidonna gisho Xoossay giyabaa si7ekketa” yaagis.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Ayhudeti zaaridi, “‘Neeni Samaare asi; nenan tuna ayyaanay de7ees’ gishe likke gidokko?” yaagidosona.
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Yesuusi enttako “Ta bolla tuna ayyaani baawa. Taani ta Aawa bonchchays, shin hintte tana kawushsheta.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Taani ta huu7e bonchcho koyikke; taani bonchchettana mela koyeysinne taw pirddeyssi de7ees.
Taani hinttew tuma odays; ta qaala naagiya oonikka hayqqenna” yaagis. (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Ayhudeti zaaridi, “Ne bolla tuna ayyaanay de7eyssa nuuni ha77i erida. Abrahamey hayqqis; nabetikka hayqqidosona. Shin neeni, ‘Ta qaalaa naagiya oonikka hayqqenna’ yaagasa. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Neeni hayqqida nu aawa Abrahameppe aadhdhayye? Nabetikka qassi hayqqidosona. Neeni nena oona gada qoppay?” yaagidosona.
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Yesuusi, “Taani tana bonchchiko ta bonchchoy hada. Hintte, ‘Nu Xoossaa’ giya ta Aaway I tana bonchchees.
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Hintte iya eronna ixxiko taani iya erays. Taani iya erikke giikko hintte mela worddotays. Shin taani iya erays; qassi iya qaalaakka naagays.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Hintte aaway Abrahamey ta yuussaa gallasa be7idi ufayttanaw amottis; be7idikka ufayttis” yaagis.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Ayhudeti zaaridi, “Hari attoshin, new ishatamu laythi kumibeennashin waanada Abrahaame be7as gay?” yaagidosona.
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Yesuusi enttako, “Taani hinttew tuma odays; Abrahamey yelettanaappe kase Taani Tana” yaagis.
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Hessa gisho, entti Yesuusa caddanaw shuchchi ekkidosona. Shin Yesuusi enttafe geemmidi Xoossa Keethafe keyidi bis.
