Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
but Jesus went to the Mount of Olives.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
Now very early in the morning, he came again into the temple, and all the people came to him. He sat down and taught them.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
The scribes and the Pharisees brought a woman taken in adultery. Having set her in the middle,
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
they told him, “Teacher, we found this woman in adultery, in the very act.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Now in our law, Moses commanded us to stone such women. What then do you say about her?”
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
They said this testing him, that they might have something to accuse him of. But Jesus stooped down and wrote on the ground with his finger.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
But when they continued asking him, he looked up and said to them, “He who is without sin among you, let him throw the first stone at her.”
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Again he stooped down and wrote on the ground with his finger.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
They, when they heard it, being convicted by their conscience, went out one by one, beginning from the oldest, even to the last. Jesus was left alone with the woman where she was, in the middle.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Jesus, standing up, saw her and said, “Woman, where are your accusers? Did no one condemn you?”
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
She said, “No one, Lord.” Jesus said, “Neither do I condemn you. Go your way. From now on, sin no more.”
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Again, therefore, Jesus spoke to them, saying, “I am the light of the world. He who follows me will not walk in the darkness, but will have the light of life.”
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
The Pharisees therefore said to him, “You testify about yourself. Your testimony is not valid.”
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Jesus answered them, “Even if I testify about myself, my testimony is true, for I know where I came from, and where I am going; but you don’t know where I came from, or where I am going.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
You judge according to the flesh. I judge no one.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Even if I do judge, my judgment is true, for I am not alone, but I am with the Father who sent me.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
It’s also written in your law that the testimony of two people is valid.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
I am one who testifies about myself, and the Father who sent me testifies about me.”
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
They said therefore to him, “Where is your Father?” Jesus answered, “You know neither me nor my Father. If you knew me, you would know my Father also.”
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Jesus spoke these words in the treasury, as he taught in the temple. Yet no one arrested him, because his hour had not yet come.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Jesus said therefore again to them, “I am going away, and you will seek me, and you will die in your sins. Where I go, you can’t come.”
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
The Jews therefore said, “Will he kill himself, because he says, ‘Where I am going, you can’t come’?”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
He said to them, “You are from beneath. I am from above. You are of this world. I am not of this world.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
I said therefore to you that you will die in your sins; for unless you believe that I am he, you will die in your sins.”
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
They said therefore to him, “Who are you?” Jesus said to them, “Just what I have been saying to you from the beginning.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
I have many things to speak and to judge concerning you. However, he who sent me is true; and the things which I heard from him, these I say to the world.”
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
They didn’t understand that he spoke to them about the Father.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Jesus therefore said to them, “When you have lifted up the Son of Man, then you will know that I am he, and I do nothing of myself, but as my Father taught me, I say these things.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
He who sent me is with me. The Father hasn’t left me alone, for I always do the things that are pleasing to him.”
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
As he spoke these things, many believed in him.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Jesus therefore said to those Jews who had believed him, “If you remain in my word, then you are truly my disciples.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
You will know the truth, and the truth will make you free.”
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
They answered him, “We are Abraham’s offspring, and have never been in bondage to anyone. How do you say, ‘You will be made free’?”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus answered them, “Most certainly I tell you, everyone who commits sin is the bondservant of sin.
A bondservant doesn’t live in the house forever. A son remains forever. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
If therefore the Son makes you free, you will be free indeed.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
I know that you are Abraham’s offspring, yet you seek to kill me, because my word finds no place in you.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
I say the things which I have seen with my Father; and you also do the things which you have seen with your father.”
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
They answered him, “Our father is Abraham.” Jesus said to them, “If you were Abraham’s children, you would do the works of Abraham.
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
But now you seek to kill me, a man who has told you the truth which I heard from God. Abraham didn’t do this.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
You do the works of your father.” They said to him, “We were not born of sexual immorality. We have one Father, God.”
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Therefore Jesus said to them, “If God were your father, you would love me, for I came out and have come from God. For I haven’t come of myself, but he sent me.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Why don’t you understand my speech? Because you can’t hear my word.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
You are of your father the devil, and you want to do the desires of your father. He was a murderer from the beginning, and doesn’t stand in the truth, because there is no truth in him. When he speaks a lie, he speaks on his own; for he is a liar, and the father of lies.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
But because I tell the truth, you don’t believe me.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Which of you convicts me of sin? If I tell the truth, why do you not believe me?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
He who is of God hears the words of God. For this cause you don’t hear, because you are not of God.”
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Then the Jews answered him, “Don’t we say well that you are a Samaritan, and have a demon?”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus answered, “I don’t have a demon, but I honor my Father and you dishonor me.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
But I don’t seek my own glory. There is one who seeks and judges.
Most certainly, I tell you, if a person keeps my word, he will never see death.” (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Then the Jews said to him, “Now we know that you have a demon. Abraham died, as did the prophets; and you say, ‘If a man keeps my word, he will never taste of death.’ (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Are you greater than our father Abraham, who died? The prophets died. Who do you make yourself out to be?”
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus answered, “If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father who glorifies me, of whom you say that he is our God.
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
You have not known him, but I know him. If I said, ‘I don’t know him,’ I would be like you, a liar. But I know him and keep his word.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Your father Abraham rejoiced to see my day. He saw it and was glad.”
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
The Jews therefore said to him, “You are not yet fifty years old! Have you seen Abraham?”
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus said to them, “Most certainly, I tell you, before Abraham came into existence, I AM.”
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Therefore they took up stones to throw at him, but Jesus hid himself and went out of the temple, having gone through the middle of them, and so passed by.
