Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
Jesus went to the Mount of Olives.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
And at dawn He went again into the temple, and all the people were coming to Him; so sitting down He started to teach them.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
Then the scribes and the Pharisees bring to Him a woman caught in adultery; and placing her in the center
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
they say to Him: “Teacher, we found this woman committing adultery, in the very act.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Now in our law Moses commanded that such women are to be stoned; so what do you say?”
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
They said this to test Him, so that they might have an accusation against Him. But stooping down Jesus began to write on the ground with His finger, taking no notice.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
But since they kept on asking Him, straightening up He said to them, “Let the one without sin among you throw the first stone at her.”
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
And stooping down again He continued writing on the ground.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
Now upon hearing this, and being convicted by their conscience, they began to go out one by one, starting with the older ones down to the least. So only Jesus was left, with the woman in the center.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
So straightening up, and not seeing anyone except the woman, Jesus said to her: “Where are those accusers of yours? Has no one condemned you?”
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
So she said, “No one, Lord.” Jesus said to her: “Neither do I condemn you. Go, and from now on don't sin any more!”
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Then Jesus spoke to them again, saying: “I am the Light of the world. Whoever follows me will not walk around in the darkness, but will have the light of the Life.”
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
So the Pharisees said to Him, “You are testifying about yourself; your testimony is not valid.”
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Jesus answered and said to them: “Even though I testify about myself, my testimony is valid, because I know where I came from and where I am going. But you do not know where I come from or where I am going.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
You are judging according to the flesh; I am not judging anyone.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Yet even if I do judge, my judging is valid, in that I am not alone in judging, but I and the Father who sent me are together.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
It is written precisely in your law that the testimony of two men is valid:
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
I am one testifying concerning myself and the Father who sent me testifies concerning me.”
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Then they said to Him, “Where is your father?” Jesus answered: “You know neither me nor my Father. If you knew me you would also know my Father.”
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Jesus spoke these words in the treasury, while teaching in the temple; yet no one arrested Him, because His time had not yet come.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Then Jesus said to them again: “I am going away, and you will look for me, and you will die in your sin. Where I am going you cannot come.”
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
So the Jews said, “He won't kill himself, will he, since he says, ‘Where I am going you cannot come’?”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
He said to them: “You are from below; I am from Above. You are of this world; I am not of this world.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
That is why I told you that you will die in your sins, because if you do not believe that I am, you will die in your sins.”
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
So they said to Him, “Who are you?” And Jesus said to them: “Just what I have been saying to you from the beginning.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
I have many things to say and to judge about you, but He who sent me is true, and what I myself have heard from Him—these things I say to the world.”
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
They did not understand that He was speaking to them about the Father.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Then Jesus said to them: “When you lift up the Son of the Man, then you will know that I am and that I do nothing from myself; but just as my Father has taught me, these things I speak.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
And the One who sent me is with me. The Father has not left me alone, because I always do the things that please Him.”
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
While He was saying these things many believed into Him.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
So Jesus said to those Jews who had believed Him: “If you abide in my word, you really are my disciples;
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
and you will know the Truth, and the Truth will make you free.”
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
They answered and said to Him: “We are descendants of Abraham and have never been enslaved to anyone. How can you say, ‘You will be made free’?”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus answered them: “I tell you most assuredly that everyone committing sin is a slave of sin.
Now the slave does not remain in the household forever; the son does remain forever. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Therefore, if the Son should make you free, you really will be free.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
I know that you are descendants of Abraham, but you are wanting to kill me because my word finds no place in you.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
On my part, I speak what I have observed with my Father, while on your part you do what you have observed with your father.”
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
They answered and said to Him, “Our father is Abraham!” Jesus says to them: “If you were children of Abraham, you would do the works of Abraham;
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
but now you are wanting to kill me, a man who has told you the truth which I heard from God. This sort of thing Abraham did not do!
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
You do the works of your father.” Then they said to Him, “We were not born of fornication; we have one Father—God.”
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
So Jesus said to them: “If God were your Father, you would love me, because I came forth from God and I am here. Further, I have not come on my own, but He sent me.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Why don't you understand what I say?—because you are not able to really hear my word.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
You are of your father the devil, and it is the desires of your father that you want to do. He was a murderer from the beginning and has not stood in the truth, because there is no truth in him. Whenever he speaks the lie he speaks from his own things, because he is a liar and the father of lying.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
But since I speak the truth you do not believe me.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Which of you convicts me of sin? So if I speak the truth, why do you not believe me?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
The one who is of God hears God's words; that is why you do not hear, because you are not of God.”
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
So the Jews answered and said to Him, “We say that you are a Samaritan and have a demon—are we wrong?”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus answered: “I do not have a demon; rather, I honor my Father, while you dishonor me.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Yet I do not seek my glory; there is One who seeks and judges.
Most assuredly I say to you, if anyone should keep my word he will never ever see death.” (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
So the Jews said to Him: “Now we know that you have a demon! Abraham died and so did the prophets; yet you say, ‘If anyone should keep my word he will never ever taste death’! (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Surely you aren't greater than our father Abraham, who died? And the prophets are dead. Who do you make yourself out to be?”
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus answered: “If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father who glorifies me, of whom you say, ‘He is our God.’
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Yet you have not known Him, but I do know Him. And if I should say that I do not know Him I would be a liar just like you (pl); but I do know Him and I keep His word.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Your father Abraham was overjoyed to see my day; yes, he saw it and rejoiced.”
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
So the Jews said to Him, “You are not yet fifty years old, and you have seen Abraham?!”
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus said to them, “Most assuredly I say to you, before Abraham came to be, I AM!”
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Then they picked up stones to throw at Him; but Jesus was concealed and went out of the temple, going through the middle of them; yes, that is how He got away!
