Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
But Jesus went to the mount of Olives.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
And at early morning he came again into the temple, and all the people came to him. And having sat down, he taught them.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
And the scholars and the Pharisees bring to him a woman taken in adultery. And having stood her in the midst,
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
tempting, they say to him, Teacher, we found this woman committing adultery, in the act.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Now in the law, Moses commanded us such women are to be stoned. What therefore do thou say about her?
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
But they said this, trying him, so that they might have an accusation against him. But Jesus having stooped down, wrote on the ground with his finger, not pretending.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
And when they continued asking him, after standing erect, he said to them, Let the innocent man of you first cast the stone at her.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
And again having stooped down, he wrote on the ground.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
And they, having heard and being convicted by their conscience, went out one by one, having begun from the elder until the last. And Jesus was left behind alone, and the woman being in the midst.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
And Jesus, after standing erect, and having seen no man but the woman, he said to her, Woman, where are those accusers of thee? Did no man condemn thee?
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
And she said, No man, Lord. And Jesus said to her, Neither do I condemn thee. Go, and henceforth sin no more.
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Again therefore Jesus spoke to them, saying, I am the light of the world. He who follows me would, no, not walk in the darkness, but will have the light of life.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
The Pharisees therefore said to him, Thou testify about thyself. Thy testimony is not valid.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Jesus answered and said to them, Even if I might testify about myself, my testimony is valid, for I know where I came from and where I go, but ye do not know where I come from and where I go.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
Ye judge according to the flesh. I judge no man.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
But even if I judge, my judgment is valid, because I am not alone, but I and the Father who sent me.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
And also it is written in your law that the testimony of two men is valid.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
I am he who testifies about myself, and the Father who sent me testifies about me.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
They said therefore to him, Where is thy Father? Jesus answered, Ye know neither me, nor my Father. If ye had known me, ye would have known my Father also.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Jesus spoke these sayings in the treasury as he taught in the temple, and no man seized him, because his hour had not yet come.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Jesus therefore again said to them, I go, and ye will seek me, and ye will die in your sin. Where I go, ye cannot come.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
The Jews therefore said, Will he kill himself, because he says, Where I go, ye cannot come?
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
And he said to them, Ye are from below, I am from above. Ye are of this world, I am not of this world.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
I said therefore to you that ye will die in your sins. For unless ye believe that I am he, ye will die in your sins.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
They said therefore to him, Who are thou? And Jesus said to them, The beginning, something that I am even telling you.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
I have many things to say and to judge about you. But he who sent me is true, and I speak to the world these things that I heard from him.
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
They did not understand that he spoke the Father to them.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Jesus therefore said to them, When ye have lifted up the Son of man, then ye will know that I am he, and I do nothing from myself, but I speak these things as my Father taught me.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
And he who sent me is with me. The Father has not left me alone, because I always do things pleasing to him.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
As he spoke these things of him, many believed in him.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Jesus therefore said to those Jews who believed him, If ye remain in my word, ye are truly my disciples,
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
and ye will know the truth, and the truth will make you free.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
They answered to him, We are Abraham's seed, and have been in bondage to no man, ever. How can thou say, Ye will become free?
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus answered them, Truly, truly, I say to you, that every man who does the sin is a bondman of the sin.
And the bondman does not remain in the house into the age. The Son remains into the age. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
If therefore the Son should make you free, ye will truly be free.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
I know that ye are Abraham's seed, yet ye seek to kill me, because my word has no place in you.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
I speak what I have seen from my Father, and ye therefore do what ye have seen from your father.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
They answered and said to him, Abraham is our father. Jesus says to them, If ye were Abraham's children, ye would do the works of Abraham.
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
But now ye seek to kill me, a man who has told you the truth that I heard from God. Abraham did not do this.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
Ye do the works of your father. They said therefore to him, We were not begotten from fornication. We have one Father, God.
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Therefore Jesus said to them, If God were your Father, ye would love me, for I came forth and have come from God. For, neither have I come for myself, but he sent me.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Why do ye not understand my speech? Because ye cannot hear my word.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Ye are from the father, the devil, and ye want to do the desires of your father. He was a man-killer from the beginning, and he has not stood in the truth, because there is no truth in him. When he speaks a lie, he speaks from his own, because he is a liar, and the father of it.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
And I, because I speak the truth, ye do not believe me.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Which of you convicts me about sin? And if I speak truth, why do ye not believe me?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
He who is of God hears the sayings of God. Because of this ye do not hear, because ye are not of God.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Therefore the Jews answered and said to him, Do we not say well that thou are a Samaritan, and have a demon?
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus answered, I have no demon, but I honor my Father, and ye dishonor me.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
But I seek not my own glory. He is who seeks and judges.
Truly, truly, I say to you, if any man keeps my word, he will, no, not see death, into the age. (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
The Jews therefore said to him, Now we know that thou have a demon. Abraham died, and the prophets, and thou say, If any man keeps my word, he will, no, not taste of death, into the age. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Are thou greater than our father Abraham who died? And the prophets died. Who do thou make thyself?
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus answered, If I glorify myself, my glory is nothing. My Father is he who glorifies me, of whom ye say, He is our God.
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
And ye do not know him, but I know him. And if I should say that I do not know him, I will be a liar like you, but I do know him and keep his word.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Your father Abraham rejoiced that he could see my day, and he saw it, and was glad.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
The Jews therefore said to him, Thou have not yet fifty years, and thou have seen Abraham?
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus said to them, Truly, truly, I say to you, before Abraham came to be, I am.
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Therefore they took up stones so that they might throw at him, but Jesus was hid, and went out of the temple, having passed through the midst of them, and thus passed on.
