Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
但耶稣开始去往橄榄山。
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
黎明时分，他返回圣殿，坐下来教导身边围坐的众人。
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
宗教老师和法利赛人带来一个妇人，她在通奸之时被抓住，叫她站在众人面前。
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
他们就对耶稣说：“老师，这妇人在通奸的时候被抓住。
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
摩西在律法上的裁决是：我们应该用石头将这样的妇人打死，你觉得呢？”
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
他们这样说，其实是想找到耶稣言语中的把柄来控告他。但耶稣却弯下身，用手指在地上写字。
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
他们不停地要求耶稣给出回答。耶稣直起身对他们说：“你们中谁没有罪，谁就可以先拿起石头打她。”
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
然后他又弯下身在地上写字。
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
听到这番话，控诉者中从最年长的那个人开始一个接一个地离开了，，最后人群中只留下耶稣和站在原地的那位妇人。
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
耶稣站直身问她：“他们哪儿去了？没有人留下来定你的罪吗？”
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
她说：“先生，没有人。” 耶稣说：“我也不会定你的罪。走吧，不要再犯罪了。”
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
耶稣又对众人说：“我就是这世界的光，如果你跟随我，就不会走进黑暗，因为你将拥有赐予你生命的光。”
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
法利赛人反驳：“你不能为自己作证！你所说的无法证明任何事！”
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
耶稣告诉他们：“即使我为自己作证，我的证言仍是真实。因为我知道我从哪里来，要到哪里去，但你们却不知道我从哪里来，要到哪里去。
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
你们以人类最常见的方式做出判断，但我不会做出评判。
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
即使我要做出评判，我的判断也是正确的，因为并非一个人在做这件事情，派我前来的天父与我同在。
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
你们的律法上也写着：‘两个人的见证才有效。’
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
我为自己作证，派我前来的天父也为我作证。”
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
他们问耶稣：“你的父在哪里？”耶稣回答：“你们不认识我或我的天父，如果你们认识我，就会认识我父。”
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
耶稣是在圣殿银库附近教导众人时，做出了这番解释。但没有人逮捕他，因为他的时候尚未到来。
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
耶稣又对他们说：“我要走了，你们将会寻找我，但你们会因自己的罪而死去，我要去的地方，你们无法抵达。”
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
犹太人思索着，然后大声说：“他要自杀吗？他说‘我要去的地方，你们无法抵达。’是这个意思吗？”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
耶稣告诉他们：“你们来自人间，我来自天上。你们属于这个世界，我却不属于这世界。
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
所以我对你们说，你们会因自己的罪而死去。因为如果你们不相信我即‘我是’，你们就会因自己的罪而死去。”
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
他们又问：“那你到底是谁？” 耶稣回答：“我从一开始就告诉你们的了。
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
关于你们，我有很多可以说的，我可以对你们大加谴责，但派我来此的天父讲述的却是真相，我在这个世界对你们所说的，就是从他那里听来的。”
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
他们不明白耶稣所说的就是天父。于是耶稣解释说：
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
“如果你们看到人子被高举，必定知道我即‘我是’，知道我的所作所为并非源于自己，我的言语都是遵循天父的教导。
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
那派我来此之人与我同在，他未弃我，因为我的所行皆令其喜悦。”
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
很多人在听到耶稣的这番话后，便相信了他。
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
于是耶稣对信他的犹太人说：“你们若遵循我的道，就真正是我的门徒。
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
你们将知晓真理，真理会让你们自由。”
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
众人问到：“我们是亚伯拉罕的后裔，从未被奴役过，你说我们会自由，又是何意呢？”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
耶稣答道：“说实话，每个罪人都是罪的奴隶。
奴隶在家庭中无法拥有永远的地位，只有儿子才是家庭中永远的成员。 (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
当上帝之子让你自由，你就真正获得自由。
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
我知道你们是亚伯拉罕的后裔，但你们不愿接收我的道，所以想杀我。
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
我所说的一切皆为我父显示给我的，但你们只是遵循你们的父亲行事。”
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
他们说：“亚伯拉罕就是我们的父亲。” 耶稣说：“你们若真是亚伯拉罕的子孙，就必做亚伯拉罕所行之事。
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
但现在，只因我讲述了从上帝那里听见的真理，你们便想杀我，亚伯拉罕绝不会这么做。
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
你们只是遵循你们的父亲。” 他们回答：“我们不是非法子孙，上帝是我们唯一的父亲。”
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
耶稣说：“如果上帝真是你们的父亲，你们就该爱我，因我来自上帝，现在我就在这里。这不是我的决定，而是派我前来之人的决定。
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
为什么你们无法理解我的话？因为你们不肯听我所传递的讯息！
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
你们的父是魔鬼，你们也喜欢遵循其魔鬼的欲望行事。他从一开始就是杀人犯，不讲真理，因他心里没有真理。当他说谎时便显露了他的本性，因为他就是一个说谎者，是谎言之父。
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
我说的都是真理，你们却因此而不相信我！
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
你们中有谁能指证我有罪？我既然讲真理，你们为什么不信我？
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
归属于上帝之人就会聆听上帝之语。你们不听，因为你们并不归属于上帝。”
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
犹太人对耶稣说：“我们说你是魔鬼附体的撒玛利亚人，难道不对吗？”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
耶稣回答：“我不是魔鬼附体。我尊敬我父，你们却侮辱我。
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
我来此并非追求自己的荣耀，但确有一人为我寻求荣耀，来此对人做出审判。
告诉你们实话，遵守我的教导将永远不会死去。” (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
犹太人对他说：“现在我们知道你的确是魔鬼附身。亚伯拉罕死了，先知们也死了，你居然还说‘遵守我的教导将永远不会死去’， (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
难道你比我们的祖先亚伯拉罕还伟大吗？他死了，先知们也死了，你把自己当做什么人呢？”
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
耶稣回答：“如果我只获得自己的荣耀，那荣耀就不值一提；让我荣耀之人是上帝，正如你们所说的‘他就是上帝’。
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
你们不认识他，我却认识。如果我说不认识他，就会像你们一样说谎。但我的确认识他，也遵守他的道。
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
你们的祖先亚伯拉罕，因为期待我降临的日子而充满喜悦。当看到指示便感到如此幸福。”
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
犹太人回答：“你还不到五十岁，怎会见过亚伯拉罕呢？”
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
耶稣说：“告诉你们实话，亚伯拉罕出生以前，我就已存在。”
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
于是他们捡起石头要去砸他。耶稣躲开他们，离开了圣殿。
