Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.
Y PASADAS estas cosas andaba Jesús en Galilea: que no quería andar en Judea, porque los Judíos procuraban matarle.
2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.
Y estaba cerca la fiesta de los Judíos, [la] de los tabernáculos.
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
Y dijéronle sus hermanos: Pásate de aquí, y vete á Judea, para que también tus discípulos vean las obras que haces.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.
Que ninguno que procura ser claro, hace algo en oculto. Si estas cosas haces, manifiéstate al mundo.
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Porque ni aun sus hermanos creían en él.
6 I dí jim Ježíš: Èas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Díceles entonces Jesús: Mi tiempo aun no ha venido; mas vuestro tiempo siempre está presto.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
No puede el mundo aborreceros á vosotros; mas á mí me aborrece, porque yo doy testimonio de él, que sus obras son malas.
8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.
Vosotros subid á esta fiesta; yo no subo aún á esta fiesta, porque mi tiempo aun no es cumplido.
9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.
Y habiéndoles dicho esto, quedóse en Galilea.
10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Mas como sus hermanos hubieron subido, entonces él también subió á la fiesta, no manifiestamente, sino como en secreto.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Y buscábanle los Judíos en la fiesta, y decían: ¿Dónde está aquél?
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Y había grande murmullo de él entre la gente: porque unos decían: Bueno es; y otros decían: No, antes engaña á las gentes.
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Mas ninguno hablaba abiertamente de él, por miedo de los Judíos.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Y al medio de la fiesta subió Jesús al templo, y enseñaba.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
Y maravillábanse los Judíos, diciendo: ¿Cómo sabe éste letras, no habiendo aprendido?
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Respondióles Jesús, y dijo: Mi doctrina no es mía, sino de aquél que me envió.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
El que quisiere hacer su voluntad, conocerá de la doctrina si viene de Dios, ó si yo hablo de mí mismo.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
El que habla de sí mismo, su propia gloria busca; mas el que busca la gloria del que le envió, éste es verdadero, y no hay en él injusticia.
19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?
¿No os dió Moisés la ley, y ninguno de vosotros hace la ley? ¿Por qué me procuráis matar?
20 Odpověděl zástup a řekl: Ïábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Respondió la gente, y dijo: Demonio tienes: ¿quién te procura matar?
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Jesús respondió, y díjoles: Una obra hice, y todos os maravilláis.
22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Cierto, Moisés os dió la circuncisión (no porque sea de Moisés, mas de los padres); y en sábado circuncidáis al hombre.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Si recibe el hombre la circuncisión en sábado, para que la ley de Moisés no sea quebrantada, ¿os enojáis conmigo porque en sábado hice sano todo un hombre?
24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.
No juzguéis según lo que parece, mas juzgad justo juicio.
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
Decían entonces unos de los de Jerusalem: ¿No es éste al que buscan para matarlo?
26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
Y he aquí, habla públicamente, y no le dicen nada; ¿si habrán entendido verdaderamente los príncipes, que éste es el Cristo?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Mas éste, sabemos de dónde es: y cuando viniere el Cristo, nadie sabrá de dónde sea.
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Entonces clamaba Jesús en el templo, enseñando y diciendo: Y á mí me conocéis, y sabéis de dónde soy; y no he venido de mí mismo; mas el que me envió es verdadero, al cual vosotros no conocéis.
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Yo le conozco, porque de él soy, y él me envió.
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Entonces procuraban prenderle; mas ninguno puso en él mano, porque aun no había venido su hora.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Y muchos del pueblo creyeron en él, y decían: El Cristo, cuando viniere, ¿hará más señales que las que éste hace?
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Los Fariseos oyeron á la gente que murmuraba de él estas cosas; y los príncipes de los sacerdotes y los Fariseos enviaron servidores que le prendiesen.
33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.
Y Jesús dijo: Aun un poco de tiempo estaré con vosotros, é iré al que me envió.
34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
Me buscaréis, y no me hallaréis; y donde yo estaré, vosotros no podréis venir.
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Entonces los Judíos dijeron entre sí: ¿A dónde se ha de ir éste que no le hallemos? ¿Se ha de ir á los esparcidos entre los Griegos, y á enseñar á los Griegos?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
¿Qué dicho es éste que dijo: Me buscaréis, y no me hallaréis; y donde yo estaré, vosotros no podréis venir?
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.
Mas en el postrer día grande de la fiesta, Jesús se ponía en pie y clamaba, diciendo: Si alguno tiene sed, venga á mí y beba.
38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.
El que cree en mí, como dice la Escritura, ríos de agua viva correrán de su vientre.
39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)
(Y esto dijo del Espíritu que habían de recibir los que creyesen en él: pues aun no había [venido] el Espíritu Santo; porque Jesús no estaba aún glorificado.)
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
Entonces algunos de la multitud, oyendo este dicho, decían: Verdaderamente éste es el profeta.
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?
Otros decían: Este es el Cristo. Algunos empero decían: ¿De Galilea ha de venir el Cristo?
42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
¿No dice la Escritura, que de la simiente de David, y de la aldea de Bethlehem, de donde era David, vendrá el Cristo?
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Así que había disensión entre la gente acerca de él.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Y algunos de ellos querían prenderle; mas ninguno echó sobre él manos.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?
Y los ministriles vinieron á los principales sacerdotes y á los Fariseos; y ellos les dijeron: ¿Por qué no le trajisteis?
46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Los ministriles respondieron: Nunca ha hablado hombre así como este hombre.
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Entonces los Fariseos les respondieron: ¿Estáis también vosotros engañados?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
¿Ha creído en él alguno de los príncipes, ó de los Fariseos?
49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.
Mas estos comunales que no saben la ley, malditos son.
50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:
Díceles Nicodemo (el que vino á él de noche, el cual era uno de ellos):
51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?
¿Juzga nuestra ley á hombre, si primero no oyere de él, y entendiere lo que ha hecho?
52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.
Respondieron y dijéronle: ¿Eres tú también Galileo? Escudriña y ve que de Galilea nunca se levantó profeta.
53 I šel jeden každý do domu svého.
Y fuése cada uno á su casa.
