Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.
Pa aga, Yesu kaweriti kankugendagenda kulaa ku Galilaya. Kafiriti ndiri kugendagenda kumkowa wa Yudeya toziya wakulu wa Wayawudi waweriti wankufira kumlaga.
2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.
Shipindi sha msambu gwa Wayawudi gwa visasa guweriti gwapakwegera.
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
Su, walongu wakuwi wamgambira, “Guwuki panu gugendi Yudeya, su wafundwa waku wawoni vitwatira vyagutenda.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.
Muntu katenda ndiri vitwatira kwa kubada pakafira kamanikani kwa wantu. Toziya gutenda vitwatira avi, guleki wantu wa pasipanu poseri wavimani kuusu gwenga.”
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Ata walongu wakuwi wamjimira ndiri.
6 I dí jim Ježíš: Èas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Yesu kawagambira, “Shipindi shangu shashifaa shankali kusoka. Mwenga kila shipindi shifaa.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Wantu wa pasipanu hapeni wizi kuwakalalira mwenga, neni wankalalira toziya neni ntakula kwawu kuwera matendu gakuwi gadoda.
8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.
Mwenga mgendi kumsambu. Neni hapeni ng'endi ku msambu aku vinu, toziya saa yaneni yaifaa yankali kusoka.”
9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.
Katakuliti aga, shakapanu kendereyiti kulikala Galilaya.
10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Walongu wakuwi pawagenditi kala kumsambu, Yesu kagenditi viraa, kumbiti kagenditi ndiri pawamlola ira kagenditi kwa kulififa.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Wakulu wa Wayawudi waweriti wankumsakula ku msambu aku. Womberi wakosiya, “Ka koshi?”
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Kuweriti mapwepweziyu nentu kuusu Yesu mulipinga lya wantu. Wamonga watakuliti, “Yesu ndo muntu muheri.” Na wamonga watakuliti, “Ndala! Kankuwapayira wantu.”
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Kumbiti kwahera muntu yakatakuliti kuusu Yesu paweru, toziya waweriti wankuwatira wakulu wa Shiyawudi.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Msambu agu pagusokiti pakati na kumalirika, Yesu pakagenditi ku Numba nkulu ya Mlungu, kanjiti kufunda.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
Wakulu wa Shiyawudi walikangashiti nentu, walongiti, “Iwera hashi muntu ayu kerewa nentu, nayomberi kagenditi ndiri kushuli?”
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Yesu kawankula, “Shilii shanfunda shilawa kwaneni ndiri, ira shilawa kwa Mlungu, ndo mweni yakantumiti.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Muntu yakafira kutenda galii gagafira Mlungu, haguvimani handa mafundu gangu galawa kwa Mlungu, ama neni nfunda kwa uwezu wangu namweni.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Muntu yakatakula kwa uwezu wakuwi mweni, kankusakula uzyumi wakuwi mweni. Kumbiti ulii yakasakula uzyumi wa ulii yakantumiti, ayu ndo mwaminika na mngati mwakuwi kwahera ufyangu woseri.
19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?
Hashi, Musa kakupanana ndiri Lilagaliru? Ata hangu, kwahera ata yumu gwenu yakalijimila Lilagaliru. Hashi, mfira mndagi?”
20 Odpověděl zástup a řekl: Ïábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Lipinga lya wantu limwankula, “Gwenga gwana shamshera! Gani kafira kukulaga?”
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Yesu kawankula, “Kwana liuzauza limu lyantenditi, namwenga mlikangashiti.
22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Musa kawalagaliriti mwenga muwayingiziyi jandu wana wenu, shitiba ashi sha Musa ndiri ira wambuyi wenu ndo wanjiti kushitenda shitiba ashi na mumwingiziya jandu mwana mulishaka lya Kwoyera.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Handa pamumwingiziya mwana jandu mulishaka lya Kwoyera su mleka ndiri Lilagaliru lya Musa, iwera hashi munkalalira neni toziya numponiziya muntu mulishaka lya Kwoyera?
24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Mleki kutoza kwa kunja hera, mtozi kwa shipimu sha teratera.”
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
Wantu wamu wa Yerusalemu watakuliti, “Ndo ayu ndiri, muntu yawamsakula wamlagi?
26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
Mloli! Kawagambira pota na kufifa, womberi watakula ndiri shintu shoseri kuusu yomberi! Hashi, iwezekana kuwera wakulu wavimana nakaka kuwera muntu ayu ndo Kristu?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Kumbiti Kristu pakaweriti kankwiza, kwahera muntu yoseri yakavimaniti kuwera Kristu hakalawili koshi, kumbiti tuvimana kuwera muntu ayu kwakalawira!”
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Yesu pakaweriti kankufunda Mnumba nkulu ya Mlungu, yomberi katakuliti kwa liziwu, “Mumana neni na muvimana kwanawa? Niza ndiri kwa uwezu wangu mweni. Ulii yakantumiti ndo mwaminika nentu, mwenga mumana ndiri,
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Kumbiti neni numumana, toziya ndawa kwakuwi, ndo mweni yakantumiti.”
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Womberi wafiliti kumkamula Yesu, kumbiti kwahera muntu yakaweza kumbata yomberi toziya saa yakuwi yankali kusoka.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Wantu wavuwa mulipinga wamjimiriti na walonga, “Kristu pakiza hakatendi mauzauza nentu kuliku aga gakatenditi muntu ayu?”
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Mafalisayu wapikiniriti wantu pawapwepa visoweru avi kuusu Yesu. Su womberi pamuhera na watambika wakulu wa Numba ya Mlungu wawatumiti wanjagila wambati Yesu.
33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.
Yesu katakula, “Nankali namwenga kwa shipindi shididini, su hanumugenderi ulii yakantumiti.
34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
Hamunsakuli kumbiti hapeni mumoni, toziya hapeni mwizi pahala palii panwera.”
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Wakulu wa Shiyawudi walitakuziana weni, “Muntu ayu hakagendi koshi ndo peni hapeni tumpati? Hakagendi kwa lushi zya Wagiriki ndo peni wantu wetu Wayawudi pawalikala na hakawafundi Wagiriki?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Kamanisha shishi pakatakula, ‘Hatumsakuli kumbiti hapeni tumwoni na palii pahala pakawera hapeni tuwezi kusoka?’”
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.
Lishaka lya kupelera lya msambu agu liweriti lishaka likulu. Yesu kagolokiti na kutakula kwa liziwu likulu, “Yakayumuluwa, kizi kwaneni,
38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.
na yoseri yakanjimira neni kalandi. Gambira Malembu Mananagala ntambu yagalembwa, ‘Yakanjimira neni lushemba lwa mashi ga ukomu haganyiririki kulawa mumoyu mwakuwi.’”
39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)
Yesu katakuliti aga kuusu Rohu, ndo mweni yawamjimira yomberi hawamuwanki. Shipindi shilii, Rohu Mnanagala kaweriti kankali kusoka toziya Yesu kaweriti kankali kukwiswa.
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
Wantu wamu pakati pa lipinga lilii wapikiniriti visoweru avi, watakula, “Nakaka muntu ayu ndo ulii mbuyi gwa Mlungu!”
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?
Wamonga watakula, “Ayu ndo Kristu!” Kumbiti wamonga watakuliti, “Kristu hapeni kizi kulawa ku Galilaya!
42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Malembu Mananagala galembwiti hangu kuwera Kristu hakaweri mushiyiwuku sha Mfalumi Dawudi na hakayiwuki ku Betirehemu, lushi lyakalikaliti Dawudi.”
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Su, kulawiriti malekaniru kuusu yomberi pakati palipinga lilii lya wantu.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Wantu wamu wafiriti kumbata Yesu, kumbuti kwahera yakajeriti kumbata.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?
Wanjagila pawawuyiti kwa Watambika wakulu na Mafalisayu, womberi wawakosiya, “Iwera hashi mumjega ndiri Yesu?”
46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Wanjagila wawankula, “Kwahera muntu yakapatiti nakamu kutakula gambira muntu ayu ntambu yakatakuliti!”
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Mafalisayu wawakosiya, “Hashi na mwenga wakuzyangani viraa?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
Hashi, muwoniti kala yumu gwa wakulu wa wantu, ama yumu gwa Mafalisayu yakamjimiriti?
49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.
Lipinga ali lya wantu livimana ndiri Lilagaliru lya Musa, lipangirwa!”
50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:
Yumu gwa Mafalisayu kaweriti Nikodemu ndo mweni pakwanjira paliya kamgenderiti Yesu. Su, kawagambiriti womberi,
51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?
“Lilagaliru lyetu liweza ndiri kumtoza muntu pamberi pa kumpikinira kwanja na kuvimana shakatenda”
52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.
Womberi wamwankula, “Hashi, gwenga viraa gulawira Galilaya? Su kagabetuli Malembu Mananagala, nagwenga haguwoni kuwera Galilaya hapeni kalawiri mbuyi gwa Mlungu!”
53 I šel jeden každý do domu svého.
Kila muntu kagenditi ukaya.
