Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.
Añe izay le nañavelo e Galilia ao t’Iesoà, f’ie tsy te homb’e Iehodà mb’eo amy te nipay hañè-doza ama’e o Tehodao.
2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.
Nitotoke henane zay i sabadida-kivoho’ o Jiosioy,
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
le hoe ty asa’ o rahalahi’eo ama’e: Isitaho ty eto, akia mb’e Iehodà añe, hahaoniña’ o mpiama’oo ka o fitoloñañe anoe’oo,
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.
amy te tsy mitoloñ’ añetake ze te ho fohiñe, fa am-palangesañe. Kanao manao o raha rezao irehe, le atrefo i valobohòkey.
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Toe tsy niantok’ aze ka o rahalahi’eo.
6 I dí jim Ježíš: Èas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Le hoe t’Iesoà am’ iareo: Mbe tsy tondroke ty androko, fe songa mete ama’ areo ze andro.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Tsy eo ty halaiña’ ty voatse toy anahareo fa heje’e ka iraho mpanesek’ aze ty amy hatsivokara’ey.
8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.
Mionjona mb’amy sabadidakey mb’eo, fe tsy homb’ amy famantañañey hey iraho amy te mbe tsy heneke o androkoo.
9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.
Ie nanoa’e izay le nitambatse e Galilia ao.
10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Aa naho fa nionjom-ban-tsabadidake mb’eo o rahalahi’eo, le nimb’eo ka re, fe tsy nisorogodañe fa niampitsàmpitse.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Nipay aze amy sabadidakey o Jiosio, ie nifanao ty hoe: Aia re?
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Lako firehoreho ty ama’e i màroy: hoe ty ila’e: Vañoñe indatiy, hoe ka ty ila’e: Aiy! toe ampandridrihe’e ty màro.
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Fe tsy teo ty nahaboa-drehake aze ami’ty fihembañañe o Tehodao.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Ie ho nivaky mira i sabadidakey, le nionjomb’ añ’ anjomban’ Añahare mb’eo t’Iesoà, nañoke.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
Nilatsà’ o Tehodao le nanao ty hoe: Taia ty nampahilala indatiy o sokitseo, ie tsy nianatse?
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Tinoi’ Iesoà ty hoe: Tsy ahy o fañòhakoo, fa a i nañitrik’ ahiy.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Ie no’ ondatio ty hanao o satri’eo le ho rendre’e i fañòhañey ke hirik’ aman’ Añahare, he te ahy o volañekoo.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Mipay tsiriry ty mivolañe ty aze; f’ie mipay hañomey engeñe amy nañitrik’ azey ro to vaho tsy aman-kakeo.
19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?
Tsy i Mosè hao ty nanolotse i Hake ama’ areo, fe tsy ama’areo ty mañorike i Hake? Akore t’ie mipay hampivetrak’ ahy?
20 Odpověděl zástup a řekl: Ïábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Hoe ty natoi’ i màroy: Amañ’ anga-draty irehe, ia ze o mipay hañoho-doza ama’oo?
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Hoe t’Iesoà tam’ iereo: Nanao raha raike iraho, le hene latsa.
22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Nimea’ i Mosè anahareo o savatseo (tsy t’ie hirik’ amy Mosè, fa boak’ aman-droae); vaho manavatse ondaty ami’ty Sabotse nahareo.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Aa naho savareñe ami’ty Sabata t’indaty tsy handilara’e ty Hà’ i Mosè; mahaviñetse anahareo hao te nampijangañeko fonitse ami’ty Sabata t’indaty?
24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Ko mizaka ami’ty vinta’e, fa mizakà an-jaka tò.
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
Le hoe ty ila’ o nte Ierosalemeo: Tsy itoy hao i paia’ iereo ho vonoeñey?
26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
Hehe t’ie milañoñe am-batraike eo fe tsy ivolaña’ iareo. Hera toe fohi’ o roandriañeo te ie ro toe i Norizañey?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Fohintika ty nihirifa’ indatiy; aa ie avy i Norizañey, tsy ho fohi’ ondaty ty niboaha’e.
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Aa le nipoña-peo añ’anjomban’ Añahare ao t’Iesoà te nañoke, nanao ty hoe: Eka! Fohi’ areo iraho mbore rendre’ areo ty nihirifako; Tsy nañira-batan-dRaho, fe vañoñe i nañitrik’ Ahiy, i amoea’ areoy.
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
F’ie fantako, amy te hirik’ ama’e, ie ty nañirak’ ahy.
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Nipay hitsepak’ aze iereo, fe tsy teo ty hahagaoñ’ aze ie mbe tsy nitondroke i ora’ey.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Le maro am’ ondatio ty niantok’ aze vaho nanao ty hoe: Ie totsake eo i Norizañey, hanao viloñe maro te amo nanoe’ itìañeo hao?
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Jinanji’ o Fariseoo i nivesovesoe’ i màroy, le nañitrike mpifeleke hitsepak’ aze o mpisorom-beio naho o Fariseoo.
33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.
Le hoe ty nanoa’ Iesoà: Anianike avao iraho te ama’areo vaho hienga mb’amy nañirak’ ahiy añe.
34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
Hipay ahy nahareo fe tsy hahaisake; toe tsy mete’ areo hombàñe ty hombako.
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Le hoe ty fifanaontsi’ o Tehodao: Aia ty homba’e te tsy ho trea-tika? Hera homb’ amo miparaitak’ amo Grika añeoo, hañòke o Grikao;
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Inoñe i enta’e ty hoe: Ho paiae’ areo iraho, fa tsy ho isa’ areo; naho, Tsy lefe areo ombañe ty hombako?
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.
Ie amy andro honka ra’elahi’ i sabadidakeiy, le niongake t’Iesoà nipazake ty hoe: Ampomb’ amako mb’etoa hikama rano ze taliñiereñe. Ze miato amako,
38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.
hoe i Tsara Masiñey, le higoangoañe boak’ añ’arofo’e ao ty rano veloñe.
39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)
(i Arofo ho rambese’ o mpiato ama’eo i nitsarae’e zay, fe mboe tsy ie i Arofoy, amy te mbe tsy nirengèñe t’Iesoà.)
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
Aa le maro amy lahialeñe nahajanjiñe i tsaray ro nanao ty hoe: Toe ie i Mpitokiy.
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?
Hoe ty ila’e: Ie i Norizañey, fa hoe ka ty ila’e: Ho hirike e Galilia añe hao i Norizañey?
42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Tsy fa tsinara’ o Sokitse Masiñeo hao te ho hirik’ amo tiri’ i Davideo i Norizañey, naho ho boake Betleheme, rova’ i Davide?
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Aa le nifampiria ty ama’e ondatio.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Teo o te hitsepak’ azeo, f’ie tsy nipaoham-pitañe.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?
Aa le nibalike mb’amo mpisorom-bey naho Fariseoo mb’eo o mpifelekeo, le hoe ty nanoa’ o beio: Akore t’ie tsy nasese’areo?
46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Le hoe ty natoi’ o mpifelekeo: Mbe lia’e tsy nahafilañoñe manahak’ indatiy t’indaty.
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Le natoi’ o Fariseoo ty hoe: I nahareo ka hao ty nampandridrihe’e?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
Ia amo roandriañeo naho amo Fariseoo ty miantok’ aze?
49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.
Fokom-pàtse i màroy, amy te tsy apota’e t’i Hake.
50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:
Hoe t’i nanoa’ i Nikodemosy (i mpiam’ iareo nitilike Iesoà taoloy).
51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?
Mamàtse ondaty aolo’ te ijanjiñañe hahafohiñe i nanoe’ey hao i Han-tikañey?
52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.
Natoi’ iereo ty hoe: Nte-Galilia ka v-iheo? Hotsohotsò naho oniño te tsy itroaram-pitoky ty Galilia.
53 I šel jeden každý do domu svého.
Le hene nimpoly mb’an-kiboho’e mb’eo.
