Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.
Post hæc autem ambulabat Iesus in Galilæam, non enim volebat in Iudæam ambulare: quia quærebant eum Iudæi interficere.
2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.
Erat autem in proximo dies festus Iudæorum, Scenopegia.
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
Dixerunt autem ad eum fratres eius: Transi hinc, et vade in Iudæam, ut et discipuli tui videant opera tua, quæ facis.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.
Nemo quippe in occulto quid facit, et quærit ipse in palam esse: si hæc facis, manifesta teipsum mundo.
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
Neque enim fratres eius credebant in eum.
6 I dí jim Ježíš: Èas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Dicit ergo eis Iesus: Tempus meum nondum advenit: tempus autem vestrum semper est paratum.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Non potest mundus odisse vos: me autem odit: quia ego testimonium perhibeo de illo quod opera eius mala sunt.
8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.
Vos ascendite ad diem festum hunc, ego autem non ascendo ad diem festum istum: quia meum tempus nondum impletum est.
9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.
Hæc cum dixisset, ipse mansit in Galilæa.
10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Ut autem ascenderunt fratres eius, tunc et ipse ascendit ad diem festum non manifeste, sed quasi in occulto.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Iudæi ergo quærebant eum in die festo, et dicebant: Ubi est ille?
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Et murmur multum erat in turba de eo. Quidam enim dicebant: Quia bonus est. Alii autem dicebant: Non, sed seducit turbas.
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Nemo tamen palam loquebatur de illo propter metum Iudæorum.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Iam autem die festo mediante, ascendit Iesus in templum, et docebat.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
Et mirabantur Iudæi, dicentes: Quomodo hic litteras scit, cum non didicerit?
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Respondit eis Iesus, et dixit: Mea doctrina non est mea, sed eius, qui misit me.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Si quis voluerit voluntatem eius facere: cognoscet de doctrina, utrum ex Deo sit, an ego a me ipso loquar.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Qui a semetipso loquitur, gloriam propriam quærit. Qui autem quærit gloriam eius, qui misit eum, hic verax est, et iniustitia in illo non est.
19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?
Nonne Moyses dedit vobis legem: et nemo ex vobis facit legem?
20 Odpověděl zástup a řekl: Ïábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Quid me quæritis interficere? Respondit turba, et dixit: Dæmonium habes: quis te quæret interficere?
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Respondit Iesus, et dixit eis: Unum opus feci, et omnes miramini:
22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Propterea Moyses dedit vobis circumcisionem: (non quia ex Moyse est, sed ex patribus) et in Sabbato circumciditis hominem.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Si circumcisionem accipit homo in Sabbato, ut non solvatur lex Moysi: mihi indignamini quia totum hominem sanum feci in Sabbato?
24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.
Nolite iudicare secundum faciem, sed iustum iudicium iudicate.
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
Dicebant ergo quidam ex Ierosolymis: Nonne hic est, quem quærunt interficere?
26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
Et ecce palam loquitur, et nihil ei dicunt. Numquid vere cognoverunt principes quia hic est Christus?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Sed hunc scimus unde sit: Christus autem cum venerit, nemo scit unde sit.
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Clamabat ergo Iesus in templo docens, et dicens: Et me scitis, et unde sim scitis: et a me ipso non veni, sed est verus, qui misit me, quem vos nescitis.
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Ego scio eum: quia ab ipso sum, et ipse me misit.
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Quærebant ergo eum apprehendere: et nemo misit in illum manus, quia nondum venerat hora eius.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
De turba autem multi crediderunt in eum, et dicebant: Christus cum venerit, numquid plura signa faciet quam quæ hic facit?
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Audierunt Pharisæi turbam murmurantem de illo hæc: et miserunt principes, et Pharisæi ministros ut apprehenderent eum.
33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.
Dixit ergo eis Iesus: Adhuc modicum tempus vobiscum sum: et vado ad eum, qui me misit.
34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
Quæretis me, et non invenietis: et ubi ego sum, vos non potestis venire.
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Dixerunt ergo Iudæi ad semetipsos: Quo hic iturus est, quia non inveniemus eum? Numquid in dispersionem Gentium iturus est, et docturus Gentes?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Quis est hic sermo, quem dixit: Quæretis me, et non invenietis: et ubi sum ego, vos non potestis venire?
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.
In novissimo autem die magno festivitatis stabat Iesus, et clamabat, dicens: Si quis sitit, veniat ad me, et bibat.
38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.
Qui credit in me, sicut dicit Scriptura, flumina de ventre eius fluent aquæ vivæ.
39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)
Hoc autem dixit de Spiritu, quem accepturi erant credentes in eum: nondum enim erat Spiritus datus, quia Iesus nondum erat glorificatus.
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
Ex illa ergo turba cum audissent hos sermones eius, dicebant: Hic est vere Propheta.
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?
Alii dicebant: Hic est Christus. Quidam autem dicebant: Numquid a Galilæa venit Christus?
42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Nonne Scriptura dicit: Quia ex semine David, et de Bethlehem castello, ubi erat David, venit Christus?
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Dissensio itaque facta est in turba propter eum.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Quidam autem ex ipsis volebant apprehendere eum: sed nemo misit super eum manus.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?
Venerunt ergo ministri ad Pontifices, et Pharisæos. Et dixerunt eis illi: Quare non adduxistis illum?
46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Responderunt ministri: Numquam sic locutus est homo, sicut hic homo.
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Responderunt ergo eis Pharisæi: Numquid et vos seducti estis?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
Numquid ex principibus aliquis credidit in eum, aut ex Pharisæis?
49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.
Sed turba hæc, quæ non novit legem, maledicti sunt.
50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:
Dixit Nicodemus ad eos, ille, qui venit ad eum nocte, qui unus erat ex ipsis:
51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?
Numquid lex nostra iudicat hominem, nisi prius audierit ab ipso, et cognoverit quid faciat?
52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.
Responderunt, et dixerunt ei: Numquid et tu Galilæus es? Scrutare Scripturas, et vide quia a Galilæa propheta non surgit.
53 I šel jeden každý do domu svého.
Et reversi sunt unusquisque in domum suam.
