Jan 7
1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.
Te phoeiah Jesuh tah Galilee ah vik pongpa. Amah te Judah rhoek loh ngawn ham a mae uh dongah Judea ah caeh ham ngaih pawh.
2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.
Tedae Judah rhoek kah dungtlung khotue om tom coeng.
3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
Te dongah a mana rhoek loh amah te, “He lamloh thoeih lamtah Judea la cet laeh, te daengah ni nang kah na saii bibi te na hnukbang rhoek loh a hmuh uh van eh.
4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.
A huep la a saii vaengah amah te sayalhnah neh om ham aka tlap pakhat khaw a om moenih. He rhoek na saii mai vetih Diklai ah na phoe mai mako,” a ti nauh.
5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
A manuca rhoek long khaw amah te a tangnah uh moenih.
6 I dí jim Ježíš: Èas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
Te dongah Jesuh loh amih te, “Kai kah a tue tah ha pai hlan, dae nangmih kah a tue tah sikim la vawp vawp om.
7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
Diklai loh nangmih m'hmuhuet thai mahpawh, tedae kai tah a khoboe thae a khueh kawng te ka phong dongah m'hmuhuet.
8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.
Nangmih tah khotue la cetuh. Kai tah hekah khotue la ka cet mahpawh, kai kah a tue tah soep hlan,” a ti nah.
9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.
He rhoek he a thui phoeiah Jesuh tah Galilee ah vik naeh.
10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
Tedae A mana rhoek tah khotue la a caeh uh phoeiah tah amah khaw koep cet. Tedae a huep la duem om tih loloh moe pawh.
11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
Khotue vaengah Judah rhoek loh Jesuh te a toem uh tih, “Anih te melam a om?” a ti uh.
12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
Te dongah anih kawngte hlangping kohuetnah la muep om uh. A ngen loh, “Hlang then ni,” a ti uh. A tloe rhoek loh, “Pawh, hlangping te a rhaithi coeng,” a ti uh.
13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Tedae Judah rhoek a rhihnah dongah a kawng te sayalh la thui pawh.
14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
Tedae khotue bangli vaengah Jesuh te bawkim la cet tih a thuituen.
15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
Te dongah Judah rhoek tah a ngaihmang uh tih, “He long he a cang muehla metlam ca a ming?” a ti uh.
16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Te dongah Jesuh loh amih te a doo tih, “Kai kah thuituennah tah kamah kah pawt tih kai aka tueih kah ni.
17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Khat khat loh a kongaih te saii ham a ngaih atah thuituennah he Pathen lamkah a? Kai kamah lamkah a ka thui? tite a ming ni.
18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
Amah lamkah aka thui loh amah thangpomnah te a toem. Tedae anih aka tueih kah thangpomnah aka toem long tah, a thuem la a om dongah anih ah boethae om pawh.
19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?
Moses loh nangmih te olkhueng m'paek moenih a? Tedae nangmih olkhueng aka vai pawt loh balae tih kai ngawn ham nan mae uh?” a ti nah.
20 Odpověděl zástup a řekl: Ïábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
Hlangping long khaw, “Rhaithae na kaem, nang ngawn ham aka mae te unim,” a ti nah.
21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
Jesuh loh amih te a doo tih, “Bibi pakhat ka saii hatah boeih na ngaihmang uh.
22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců, ) a v sobotu obřezujete člověka.
Moses loh nangmih te yahvinrhetnah ham m'paek. Te te Moses kah moenih a pa rhoek kah ni. Te dongah Sabbath ah hlang kah yahvin na rhet uh.
23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
Yahvinrhetnah he hlang loh Sabath ah a dang vaengah Moses kah olkhueng te a phae pawt atah Sabath ah hlang pum pakhat sading la ka khueh dongah nim kai taengah na thin a toek uh?
24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.
A hmanhu ah laitloek uh boeh. Tedae laitloeknah he a dueng la laitloek uh,” a ti nah.
25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
Te dongah Jerusalem kah a ngen loh, “Ngawn ham a toem uh te anih pawt nim?
26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
sayalh la a thui dae amah tah a voek uh moenih ca he. Anih he Khrih ni tila boei rhoek loh rhep a ming uh nim?
27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
Te dongah anih he me lamkah ha thoeng khaw m'ming. Tedae Khrih halo vaengkah tah me lamkah a thoeng khaw, a mingpha moenih,” a ti uh.
28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
Te dongah Jesuh loh bawkim khuiah a thuituen vaengah pang tih, “Kai nan ming uh tih me lamkah ka thoeng khaw na minguh. Kamah lamkah ka lo moenih. Tedae kai aka tueih tah oltak ni. Anih te na ming uh moenih.
29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
Kai loh amah te ka ming. Amah taengah ka om tih te long te kai n'tueih,” a ti nah.
30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Te dongah amah tuuk ham a mae uh dae a tue te a pai hlan dongah anih te kut hlah uh thil pawh.
31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
Tedae hlangping lamkah a yet loh amah te a tangnah tih, “Khrih ha lo vaengkah anih kah a saii lakah miknoek khaw muep saii mahpawt a?” a ti uh.
32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
Anih kawng neh hlangping kah a kohuet te Pharisee rhoek loh a yaak uh. Te dongah anih tuuk ham tueihyoeih rhoek te khosoihham rhoek neh Pharisee rhoek loh a tueih uh.
33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.
Te vaengah Jesuh loh, “Nangmih taengah a tue kolkalh ni ka om pueng vetih kai aka tueih taengla ka cet ni.
34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
Kai nan toem uh vaengah kamah nan hmu uh mahpawh. Te vaengah ka om nah khaw nam pha uh thai mahpawh,” a ti nah.
35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
Te dongah Judah rhoek loh amamih te, “He he mela caeh ham nim a cai tih mamih loh anih m'hmuh pawt eh? Greek kah canglak mupoe taengah cet la cai pawt nim? Greek rhoek te thuituen ham nim?
36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
Kai he nan toem uh cakhaw kai na hmu uh mahpawh. Te dongah ka om nah khaw na pha uh thai pawh,’ a ti te mebang ol nim te,” a ti uh.
37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.
Khotue tung kah hnukkhueng khohnin ah Jesuh te pai tih a pang doela, “Khat khat loh tui a hal atah kai taengah ha lo saeh lamtah o saeh.
38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.
Cacim loh a thui bangla, kai aka tangnah tah a bung khui lamkah tuiva te tui hing la long ni,” a ti.
39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)
Tedae amah aka tangnah rhoek loh a dang ham Mueihla kawng te a thui. Jesuh a thangpom hlan dongah Mueihla tah ana pae hlan.
40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
Te dongah hekah olka he hlangping lamkah a yaak uh, “Anih tah tonghma tangtang ni,” a ti uh.
41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?
A ngen loh, “Anih he Khrih ni,” a ti uh. Tedae a ngen loh, “Galilee lamkah Khrih thoeng mahnim.
42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
Cacim loh, 'David tiingan lamkah neh David a om nah Bethlehem kho lamkah ni Khrih ha pawk eh?,’ a ti moenih a?” a ti uh.
43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Tedae anih kongah hlangping te paekboenah om.
44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
Amih khuikah a ngen loh amah te tuuk ham a ngaih uh. Tedae anih soah kut hlah uh pawh.
45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?
Te vaengah tueihyoeih rhoek te khosoihham neh Pharisee rhoek taengla ha pawk uh. Te rhoek loh amih taengah, “Balae tih anih te nan khuen uh pawh?” a ti nahuh.
46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
Tueihyoeih rhoek loh, “Hlang bangla cal pawh,” a ti nauh.
47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
Te dongah Pharisee rhoek loh amih te, “Nangmih khaw n'rhaithi uh pawn pawt nim?
48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
Boei rhoek neh Pharisee rhoek khuikah khat khat loh anih te tangnah pawt nim?
49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.
Tedae hlangping loh olkhueng a ming pawt te rhunkhuen la poeh,” a ti uh.
50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:
Amih taengah om tih hnukbuet ah Jesuh taengla aka pawk Nikodemu loh amih taengah,
51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?
“A saii te amah lamloh lamhma la a yaak tih a ming pawt atah hlang te mamih kah olkhueng loh laitloek thil pawt maco?” a ti nah.
52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.
Te dongah anih te a doo uh tih, “Nang khaw Galilee lamkah pawt nim? Galilee lamkah tonghma a thoeng noek pawt te khe lamtah ming saw,” a ti nauh.
53 I šel jeden každý do domu svého.
Te phoeiah amah im la rhip cet uh.
