Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
Mambu momo bu mavioka, Yesu wusabuka ku disimu dinkaka di mbu wu Ngalili, wubeta tedila diaka mbu wu Tibeliadi.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Nkangu wu batu wunlandakana bila batu bamona bikumu ki kavanga mu bambevo.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Yesu wumaka ku mongo; kuna kavuanda ayi minlonguki miandi.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Muaki Pasika, nyengo wu Bayuda, wuba nduka.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Yesu bu kazungisa thalu mu zindambu zioso; wumona nkangu wu batu weti kuiza ku kaba, wuyuvula Filipi ti: —Filipi, kuevi tufueti sumbila mapha muingi batu baba badia e?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
Wutula bobo mu kummeka kuandi bila niandi veka wuzaba diambu mbi keka vanga.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Filipi wumvutudila: —A mueni Nlongi: mapha makua tulenda sumbila mu zikhama zizole zi denali, malenda fuana muingi kadika mutu kabaka tini e?
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Nlonguki wumosi mu minlonguki miandi, Andele khomba yi Simoni Piela wunkamba:
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
—Muana ditoko dimosi didi vava beki mapha matanu ayi zimbizi zizole zinlangu. Vayi mbi binsundula mu diambu di nkangu wu batu baba e?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Yesu wukamba: —Luvuandisa batu boso. Biti biwombo biba va buangu beni. Babakala bavuanda. Baba nduka-nduka mili tanu.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
Yesu wubonga mapha beni, wuvutula matondo, wukabudila batu bobo bavuanda. Wuba vana zimbizi boso bu bela luzolo luawu.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Bu bamana yukuta, Yesu wukamba minlonguki miandi: —Buabu, lukubika bitini biobi bisiadidi muingi ka diambu ko tini kimosi kibika bungana.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Bakubika bitini beni; bawesa kumi ayi bipani biodi mu bitini bisiadidila mu mapha matanu momo batu badia.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Batu bu bamona kumu kioki Yesu kavanga; buna bakamba ti: —Bukiedika kuandi ti mutu wowo niandi mbikudi wowo wufueti kuiza va nza!
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Yesu bu kazaba ti batidi kuiza ayi kunkitula ntinu mu kingolo; buna wuyenda diaka niandi veka ku mongo.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Mu thangu masika, minlonguki miandi minengumuka ku mbi,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
mikuma mu nlungu ayi miyenda ku Kafalinawumi ku disimu dinkaka di mbu. Buisi buna buyididi vayi Yesu katudidi ko ku baba.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Vuka kingolo ki muphepi kitona ayi mbu wunikuka ngolo.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
Bu bavuila mu tezo nanga ki kilometele bitanu voti bisambanu, Yesu wulembo diatila va mbata nlangu ayi wufikama vaba nlungu. Tsisi yingolo yiba buila.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
Vayi Yesu wuba kamba: —Bikanu kueno mona tsisi bila minu kuandi!
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Bazola ku nkotisa mu nlungu, vayi muna thangu beni kaka bazimbukila nlungu wusesa va disimu, va buangu kioki baba kuenda.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Mu lumbu kilanda, nkangu wu batu wowo wusiala ku disimu di dinkaka di mbu, bu wumona ti vasia ba ko nlungu wunkaka botula kaka wowo minlonguki miandi mikuma ayi bu wumona ti Yesu kasia kuma ko mu nlungu banga minlonguki miandi, vayi minlonguki miandi miyenda miawu veka.
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
Vayi minlungu minkaka miba ku Tibeliasi miyiza sesa va ndambu vovo badila mapha, Pfumu bu kamana vutula matondo.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Diawu nkangu bu wumona ti Yesu ayi minlonguki miandi basia ba vana ko, buna bakuma mu minlungu ayi bayenda ku Kafalinawumi mu kuenda tombi Yesu.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Bu bammona ku disimu dinkaka di mbu, banyuvula: —Labi, thangu mbi wizidingi kuaku e?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Yesu wuba vutudila: —Bukiedika ndikulukamba ti: lulembo thombila bika sia ti mu diambu bu lumueni bikumu vayi mu diambu ludidi mapha ayi luyukutidi.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Lusala, bika sia ti mu diambu di bidia bieta bola vayi lusala mu diambu di bidia biobi binzingilanga nate mu luzingu lukalumani, biobi Muana mutu kela kuluvana bila niandi Nzambi Dise katula dimbu. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Bawu banyuvula: —Buna mbi tuvanga muingi tuvanga mavanga ma Nzambi e?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Yesu wuba vutudila: —Mavanga ma Nzambi mawu mama: wilukila mutu wowo kafidisa.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Buna banyuvudila: —Kumu mbi ngeyo tidi vanga muingi beto tukimona ayi tuwilukila e? Mbi wukuiza vangi e?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Bakulu beto badia mana mu dikanga banga bu busonimina: Wuba vana mapha maba ku Diyilu.
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Yesu wuba kamba: —Bukiedika ndikulukamba: bikanu banza ti Moyize niandi wuluvana diphadiodi diba ku Diyilu; vayi Siama niandi wuluveni dimpa di kiedika diodi diba ku Diyilu.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
Mutu wowo wuba ku diyilu niandi dipha di Nzambi ayi niandi wumvananga luzingu va ntoto.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Bankamba: —Pfumu, wutuvananga dimpa beni mu zithangu zioso.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Yesu wuba vutudila: —Minu ndidi dipha dimvananga luzingu. Woso mutu wunkuiza kuidi minu kalendi buela monanga nzala ko. Woso mutu wukunguilukila kalendi buela monanga phuila ko.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Vayi ndilukembi ti beno lumbueni vayi lumengi kueno wilukila.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Batu boso baphana Tata bela kuiza kuidi minu. Ndilendi ko loza woso mutu wunkuiza kuidi minu.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Bila minu bu ndiba ku diyilu ndisia kuiza ko mu diambu di vanga luzolo luama vayi mu diambu di vanga luzolo lu mutu wowo wuthuma.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Vayi luzolo lu mutu wowo wuthuma luawu lualu: ndibika zimbisakadi mutu wumosi mu batu boso bobo kaphana vayi ndibafulukisa mu lumbu ki tsuka.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
Luzolo lu Siama luawu lualu: woso mutu wummona Muana ayi wukunwilukila kabaka luzingu lukalumani ayi minu ndiela kumfulukisa mu lumbu ki tsuka. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Bayuda baniunguta mu diambu diandi bila niandi wutuba ti “minu ndidi dipha diba ku Diyilu.”
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
Buna bawu batuba: Niandi ko Yesu Muana Zefu e? Keti tuzebi siandi ayi nguandi e? Buna buevi kalenda tubila ti ku Diyilu kaba e?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Vayi Yesu wuba vutudila: —Bikanu kueno miunguta mu beno na beno!
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Bila mutu kalendi kuiza kuidi minu ko enati Dise diodi dithuma kasikuntuta ko ayi minu ndiela kumfulukisa mu lumbu kitsuka.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Bila mimbikudi misonika: Babo, Nzambi wela kuba longa. Diawu woso mutu wuwa Tata ayi wulongu kuidi niandi, wela kuiza kuidi minu.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Bila kuisi ko mutu wumona Tata vayi mutu wowo kaka wubakuidi Nzambi; niandi kaka wumona Tata.
Bukiedika bukiedika ndikulukamba ti woso kuandi mutu wilukidi, niandi wela baka luzingu lukalumani. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
Minu ndidi dipha dimvananga luzingu.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Bakulu beno badia mana mu dikanga vayi bafua.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
Vayi tala diawu diadi dipha diba ku Diyilu mu diambu di woso wukudidia kabika fua.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
Minu ndidi dipha dimvananga luzingu. Dipha beni ku Diyilu diba. Woso mutu wukudidia wela zinga mu zithangu zikazimani. Dipha diodi ndiela vanayawu nitu ama. Yawu ndiela vana mu diambu di luzingu lu nza. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Bayuda bafindana bawu na bawu zimpaka, batuba: —Buna buevi mutu wowo kalenda kutuvanina nituꞌandi muingi tuyidia e?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Yesu wuba kamba: —Bukiedika ndikulukamba: enati lukadi dia nitu yi Muana Mutu ayi enati lukadi nua menga mandi, buna lulendi baka ko luzingu mu beno veka.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
Bila woso mutu wela dia nituꞌama ayi wela nua menga mama, wela baka luzingu lukalumani ayi ndiela kumfulukisa mu lumbu ki tsuka. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Bila nituꞌama biawu bidia bikiedika, menga mama mawu nduinu yi kiedika.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Woso wela dia nituꞌama ayi wela nua menga mama wela ba mu minu ayi minu ndiela ba mu niandi.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Bu didi ti Tata wuthuma widi moyo ayi minu ndilembo zingi mu diambudi Tata, diawu woso wundia nitu ama wela zinga mu diambu diama.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
Diawu diadi dipha diba ku Diyilu, disi ko banga diodi didiabakulu beno ayi bafua. Vayi woso wundia dipha diadi wela zinga mu mvu ka mvu. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
Yesu wutuba mambu momo bu kaba longa mu nzo lukutukunu ku Kafalinawumi.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Bu bamana kunwa, buna bawombo mu minlonguki miandi mikamba: —A beno, mambu mama ngolo madi. Nani wulenda ku masudika e?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Yesu wuzaba ti minlonguki miandi miniunguta mu diambu dina, buna wuba kamba: —A buevi mambu mama malumonisini phasi mu mintima mieno e?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
Buna enati lumueni Muana Mutu kumini ku katuama ta…?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
Pheve yawu yimvananga luzingu. Nitu yisi kadi mfunu ko. Mambu mama ndilukembi mawu Pheve ayi luzingu.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Vayi bankaka muna luidi bakadi wilukila. Bila Yesu wukizabila tona vana thonono batu bobo bankambu wilukila ayi wukizabila mutu wowo wela kunsumbisa.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
Yesu wubuela tuba diaka: —Diawu ndilukambila ti kuisi ko mutu wulenda kuiza kuidi minu, enati Tata kasi kumvana ko diluaku.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Tona thangu yina, minlonguki miandi miwombo mivutuka, misia buela diata yandi va kimosi ko.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Buna Yesu wuyuvula kumi bamvuala buadi: —A buevi, beno mamveno, lutidi kueno kuenda e?
Buna Simoni Piela wumvutudila: —Pfumu, kuidi nani tulenda diaka kuenda e? Ngeyo widi mambu mamvananga luzingu lukalumani. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
Beto tuwilukidi ayi tuzebi ti ngeyo widi mutu wunlongo wu Nzambi.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Yesu wuba kamba: —Keti minu ndilusobula beno kumi bamvuala buadi? Vayi wumosi mu beno beki pheve yi satana.
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Yesu wutubila bobo mu diambu di Yuda Isikalioti, muana Simoni. Bila niandi wuzola kunsumbisa, niandi wuba wumosi mu kumi bamvuala buadi.
