Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
Panyuma pakendi Yesu walatampuka lwenje lwa Galileya ulo kayi lwalikukwiweti lwenje lwa Tibeliyo
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Likoto linene lyalamukonkela, pacebo cakwambeti lyalabona bingashilo byeshi kukankamanisha mbyalensa pakushilika balwashi.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Yesu walatanta mulundu ne kwikala panshi ne beshikwiya bakendi.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Lino kusekelela kwa Pasika kwalaseng'ena pepi.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Lino Yesu mpwalalangishisha, walabona likoto lyabantu linene lisa nkalisa kulyendiye. Lino nendi walepusha Filipo, “Sena ngatuya tula kupeyo cakulya cakulyesha bantu bonse aba?”
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
Walepushila nsulo kwambeti amweleshe Filipo, nsombi mwine walikwinshiba cakwinsa.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Filipo walakumbuleti, “Nambi mali akwana masauzande ali 200 nkelakukwana kula cakulya cakwambeti uliyense alyeko nambi pang'ana.”
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Weshikwiya wakendi umbi, lina lyakendi Ndileya, mukwabo Shimoni Petulo, walambila Yesu eti,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
“Pali mutuloba pano, ukute shinkwa usanu ne tunswi tubili. Nomba sena ngatukwana bantu bonse aba?”
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Yesu walambeti, “Bambileni bantu bekale panshi.” Popelapo palikuba mila yamwemfu ingi, nabo bantu abo balekala panshi. Batuloba bonka balikubapo balikuba bakwana 5,000.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
Lino walamanta shinkwa usa, mpwalalumba Lesa, walabayabila bantu abo balikuba bekala panshi. Walensa copeleco ne tunswi tusa, nekubayabila bantu abo mobalikuyandila.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Bantu bonse abo mpobalekuta, Yesu walambila Beshikwiya bakendi, “Yowelani byashalanga panshi kwambeti kabitatayanikowa.”
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Nomba balayowela byonse bya shinkwa usanu usa, ne kwisusha mitanga likumi ne ibili.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Bantu basa mpobalabona ceshikukankamanisha ncalensa Yesu, balambeti, “Cancine ncine uyu nimushinshimi usa ngobalikwambeti nakese panshi pano.”
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Yesu walenshiba kwambeti bantu abo balikuyandeti bamwikate ne kumubika pabwami cakumukakatisha. Neco walaya kayi kumulundu kwayenka.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Mansailo, beshikwiya ba Yesu balaya ku Lwenje.
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
Kopeloko balengila mubwato kwambeti batampuke lwenje kuya ku Kapelenaumu. Kwalashipa Yesu nkatana uya kulyendibo.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Pacindici kwalikuba cipuupu cinene, neco palaba mankape pa menshi.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
Beshikwiya mpobalendako makilomita akwana atatu nambi ana, balabona Yesu nkenda pa menshi nkesa pepi kubwato bwabo, neco nabo balatina.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
Nsombi Yesu walambeti, “Njame, mutatina.”
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Lino balikuyandeti engile mubwato nomba pacindi copeleco bwato bwalashika kutala kwa Lwenje nkobalikuya.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Lino mumene mene likoto lya bantu lyalashalila kutala kwa lwenje, lyalenshiba kwambeti panga bwato bumo. Kayi bantu balenshiba kwambeti Yesu liya kwingilamo mubwato ubo beshikwiya bakendi balaya bonka.
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
Lino mato nambi alafumina ku Tibeliyasi alashika pepi ne busena bantu basa mpobalyela cakulya Mwami mpalalumba Lesa.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Likoto lisa lyalaboneti Yesu kuliya, nabo beshikwiya bakendi kuliya, bantu bonse basa balengila mubwato busa, nekuya ku kapelenaumu akuyandaula Yesu.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Mpobalamucana Yesu kutala kwa lwenje, balamwipusheti, “Bashikwiyisha, mwalashika lilyoni kuno?”
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Yesu walambeti, “Kwamba cakubinga, amwe mwanangaulanga pacebo cakwambeti mwalalya cakulya nekwikuta, nteko kwambeti mwalanyumfwishisha bikankamanisho bisa ncebyalikwamba sobwe.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Kamutasebensanga kwambeti mucane cakulya cikute konongeka, nsombi musebensenga kwambeti mucane cakulya ceshikwikalilila, buyumi butapu. Mwana Muntu endiye wela kumupa cakulya copeleci, pakwinga Lesa Bata mpobalabika cinshibilo ca kusuminisha kwabo.” (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Nabo balamwipusheti, “Twinse aconi kwambeti tukonke mbyalayandanga Lesa?”
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Yesu walabakumbuleti, “Lesa ncalayandanga kwambeti mwinse nikushoma ame ndalatumwa ne Lesa.”
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Kayi balamwipusheti, “Ningamutubonesha cingashilo camushobo cini kwambeti twacibona tumushome? Nimwinsepo cani?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Bashali betu bali kulya mana mucinyika musa, mbuli Mabala a Lesa ncalambangeti, ‘walikubapa cakulya ceshi kufuma kwilu kwambeti balye.’”
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Yesu walambeti, “Ndamwambilinga cakubinga kwambeti nte Mose walikubapa cakulya calikufuma kwilu sobwe, nsombi ni Bata. Mbuli Bata ncabalamupanga cakulya cancine ncine pacino cindi cilafumunga kwilu.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
Pakwinga cakulya Lesa ncakute kupa, endico ceshikufuma kwilu, ceshikupa buyumi kubantu bonse ba mucishi capanshi.”
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Popelapo balambeti, “Mwami, kamutupanga cakulya ici masuba onse.”
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Yesu walabambileti, “Njame shinkwa ceshikupa buyumi. Uliyense lesanga kuli njame nekunshoma nteshi akanyumfwe nsala. Kayi uliyense lashomonga njame, nteshi akanyumfwe nyotwa.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Mbuli ncondalamwambileti kumbona mulambononga, nsombi nkamulashomonga.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Abo bonse mbobampa bata, nibakese kuli njame, nomba muntu uliyense lesanga kuli njame, nteshi nkamukane.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Pakwinga ndalafuma kwilu kwisakwinsa kuyanda kwa uyo walantuma, kutambeti njinse kuyanda kwakame sobwe.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Kuyanda kwa uyo walantuma nikwambeti mbule kutaya nambi umo pali abo mbalampa, nsombi kwambeti nkabapundushe kubafu pabusuba bwakupwililisha.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
Pakwinga Bata ncobalayandanga nikwambeti muntu uliyense lamubono Mwanoyo nekumushoma, akabe ne buyumi butapu. Kai ame ninkamupundushe kufuma kubafu pabusuba bwa kupwililisha.” (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Popelapo Bayuda nabambi balatatika kung'unung'usha cebo cakwambeti Yesu walambeti, “Ame njame shinkwa walafuma kwilu.”
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
Pacebo ici balambeti, “Se uyu nte Yesu mwanendi Yosefe usa? Baishi ne banyina tubenshi. Nomba nicani lambangeti, Ndalafuma kwilu?”
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Yesu walabakumbuleti, “Mutang'unung'ushanga pakati penu.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Paliya wela kwisa kuli njame, nsombi Bata balantuma ebelakumuleta kuli njame. Nomba na ucikonsha kwisa kulinjame ninkamupundushe kubafu pabusuba bwa kupwililisha.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Bashinshimi balalembeti, ‘Lesa nakamwiyishe muntu uliyense.’ Pakwinga muntu uliyense lanyumfwilinga Bata, nekwiya kulyendibo, ukute kwisa kuli njame.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Ici nkacilapandululungeti pali muntu walababonapo Bata sobwe, nsombi uyo enka walafuma kuli Lesa ewalababona.
Ndamwambilinga cakubingeti uyo lanshomonga ukute buyumi butapu. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
Ame njame shinkwa ceshikupa buyumi.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Bashali benu balikulya mana mucinyika musa, nikukabeco balafwa.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
Nomba shinkwa uwu walafuma kwilu, muntu aulya nteshi akafwe.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
Ame ndeshinkwa weshikupa buyumi walafuma kwilu. Na muntu uliyense ulya shinkwa uwu, nakabe nebuyumi butapu. Shinkwa weshinkamupe nimubili wakame, ngoshi nkape kwambeti bantu bonse bapacishi capanshi babe nebuyumi.” (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Popelapo Bayuda basa balatatika kutotekeshana bonka, kabambeti, “Ngatulya aconi mubili wakendi?”
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Yesu walambeti, “Ndamwambilinga cakubinga, Na mubula kulya mubili wa Mwana Muntu nekunwa milopa yakendi, nkamwela kuba nebuyumi muli njamwe.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
Uliyense lalinga mubili wakame nekunwa milopa yakame, ukute buyumi butapu, ame ninkamupundushe kubafu pa busuba bwa kupwililisha. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Pakwinga mubili wakame shinkwa wacancine ncine, kayi milopa yakame ecakunwa cancine ncine.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Uliyense lalinga mubili wakame nekunwa milopa yakame ukute kwikala mulinjame, nenjame nkute kwikala mulyendiye.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Mbuli Bata bayumi balantuma, kayi nenjame ndemuyumi pakuba mulyendibo, copeleco uliyense lalinga mubili wakame, nakabe nebuyumi pakuba mulinjame.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
Shinkwa walafuma kwilu ni wopelowu. Wapusana ne mana asa bashali benu ngobalikulya, nsombi panyuma pakendi balikabafwa. Nomba lalinga shinkwa wopelowu, nakabe nebuyumi butapu.” (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
Yesu walamba ibi mpwalikwiyisha munga'nda yakupaililamo ku kapelenaumu.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Beshikwiya bangi mpobalamunyumfwa kambeco balambeti, “Ciyo ici cayuma, niyani wela kucinyumfwishisha?”
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Yesu walenshiba mumoyo mwakendi kwambeti beshikwiya bakendi balatongaukunga. Neco walabepusheti, “Sena mulepilwa?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
Nomba nimukense aconi mwakabona Mwana Muntu kaya kwilu nkwalikuba?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
Mushimu wa Lesa eukute kupa buyumi, mubili paliya ncokute. Maswi ngondamwambili akute kuleta mushimu wa Lesa ukute kupa buyumi.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Nomba pali nabambi pali amwe balabulunga kushoma.” Pakwinga Yesu walenshiba kendi eshakabule kumushoma, walamwinshibila limo weshakamuyabe kubalwani bakendi.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
Lino walambeti, “Weco ndamwambilingeti paliya muntu wela kwisa kuli njame na Bata baliya kumupa ngofu sha kwisa kuli njame.”
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Kufumapo beshikwiya bangi ba Yesu balamushiya ne kucileka kwenda nendi.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Lino Yesu walepusha beshikwiya likumi ne babili basa, “Nomba amwe nkamulandanga kuya?”
Shimoni Petulo walambeti, “Mwami, nomba ngatuya kuli bani? Njamwe mukute maswi eshikupa buyumi butapu. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
Afwe twashoma kayi tucinshi kwambeti njamwe Waswepa walafuma kuli Lesa.”
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Lino Yesu walambeti, “Sena ntame ndalamusala amwe omuli likumi ne babili? Nsombi umo pali amwe ni Satana”
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Walikwamba Yuda, mwanendi Shimoni Isikalyoti. Nambi walikuba umo pali basa beshikwiya likumi ne babili, ewalamuyaba kubalwani bakendi.
