Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
Gakapiteje genego, a Yeshu gubhajombweshe litanda lya Galilaya eu guna lishemwa litanda lya Tibheliya.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Lugwinjili lwa bhandu gulwaakagwile, pabha bhashikwiibhonanga ilangulo ibhatendaga ya kwaalamyanga bhalwelenji.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
A Yeshu gubhakwelile pa shitumbi, gubhatemi na bhaajiganywa bhabho.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Na shikukuu sha Bhayaudi shishemwa Pashaka shashinkubhandishila.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Bhai, a Yeshu bhakaloleje nikulubhona lugwinjili lwa bhandu lulikwajiila, gubhaalugulile a Pilipi, “Tukaume kwei mikate bhandunjibha bhalyanganje?”
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
Bhashinkubheleketa genego nkwaalinga a Pilipi, pabha bhayene bhashimanyi shishibhatende.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
A Pilipi gubhaajangwile, “Nkali mikate ja mmbiya yaigwinji, nngajenela kwa bhandunjibha nkali kila mundu apate shipande shishokope!”
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Jumo munkumbi gwa bhaajiganywa bhabho ashemwaga a Ndeleya, mpwabho a Shimoni guna pubhashemwaga a Petili, akwaalugulilaga,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
“Apano apali mwana jumo akwete mikate nng'ano ja mbungalai na yamaki ibhili, ikabheje yenei shiipwae nndi na lugwinjili lwa bhandunjilu?”
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
A Yeshu gubhashite, “Mwaatendanje bhandunji bhatamangane pai.” Pashinkupagwa manyai gamagwinji penepo. Bhai, bhandu gubhatemingenenje. Bhanabhalume jika pubhalinginji elupu nng'ano.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
A Yeshu gubhatolile mikate jila, gubhatendile eja kwa a Nnungu, gujigebhenywe ku bhandunji bhatemingenenje bhala, nneyo peyo gubhatendile kwa yamaki ila, kila mundu gwapatile mwapinjile.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Bhandu bhakajukutanjeje, a Yeshu gubhaalugulilenje bhaajiganywa bhabho, “Nkundikanyanje makombo galepeshe gala ganaobhe.”
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Bhai, gubhakundikenyenje ipande ya mikate ibhalepelenje bhandu bhalyangangaga bhala, gubhagumbeyenje ikapu likumi limo na ibhili.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Bhandu bhakashibhonanjeje shene shilangulo shibhatendile a Yeshu, gubhashitenje, “Kweli bhenebha ankulondola bha a Nnungu bhakwiya kushilambolyo.”
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
A Yeshu gubhamumanyi kuti bhandunji bhanapinganga kwaakamula nkupinga bhaatendanje a mpalume bhabhonji, gubhajabhwile kabhili, gubhapite jikape kushitumbi.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Likaisheje ligulo bhaajiganywa bhabho gubhaelelenje mpaka kulitanda,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
gubhakwelilenje mmashua, nigubhatandubhenje kujomboka kwenda ku Kapalanaumu. Gene malangago kuli lubhindu, na a Yeshu bhaliji bhakanabhe ika kulitanda.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Kwa ligongo lya mbungo japugaga, mabhimbili gugatandwibhe nnitanda.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
Bhaajiganywa bhala bhali bhapitengenenje kwaataliya mbuti maili gatatu eu nsheshe, gubhaabhweninji a Yeshu bhali bhabhandishile mashua bhaliowa pantundu mashi, gubhajogwepenje kwa kaje.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Nnajogopanje, ni nne!”
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Bhai gubhakundilenje kwaajigala mmashua mula, kashokope gubhaikengenenje kung'ambu kubhajendanganaga kula.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Pa lyamba lyakwe lugwinjili lwa bhandu bhalepekenje kung'ambo jina ja litanda, gubhang'amwilenje kuti gupali ntumbwi gumope pepala na a Yeshu bhangajinjila muntumbwi pamo na bhaajiganywa bhabho, ikabhe bhaajiganywa bhala pubhapitengenenje jikape.
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
Mitumbwi jina gujiishe kukopoka ku Tibheliya kubhalilenje bhandu mikate jila, a Yeshu bhakatendeje eja kwa Bhakuungwa a Nnungu.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Bhai, bhandunji bhala bhakang'amulanjeje kuti a Yeshu na bhaajiganywa bhabho bhakwapinji pepala, gubhakwelilenje muntumbwi gubhapitengenenje ku Kapalanaumu kukwaaloleya.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Bhandunji bhala bhakaaimananjeje a Yeshu kung'ambo jabhili ja litanda gubhaabhushiyenje, “Mmaajiganya, nng'ishe shakani kwekuno?”
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
A Yeshu gubhaajangwilenje, “Kweli ngunakummalanjilanga, nnanoleyanga nngabha kwa ligongo lya kugamanya malombolelo ga ilangulo, ikabhe pabha mwashinkulyanganga mikate nijukuta.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Nnaabhushilanje shalya shiangabhanika, nng'abhushilanje shalya shikaangabhanika shilonjeya nipeleshela gumi gwa pitipiti. Nne Mwana juka Mundu jubhankong'ondele Atati, shampanganje shene shalyasho.” (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Bhalabhonji gubhaabhushiyenje, “Tutende bhuli nkupinga tukombole kutenda maengo ga a Nnungu?”
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
A Yeshu gubhaajangwilenje, “Liengo libhaapinga a Nnungu ntendanje ni kuti, munkulupalilanje jubhantumile jula.”
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Penepo gubhabhaalanjilenje, “Shintende shilangulo shashi tushibhone nkupinga tunkulupalile? Shintende shindu shashi?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Bhanangulungwa bhetu bhalilenje mana nng'anga mula, malinga shigaalugula Majandiko ga Ukonjelo, ‘Bhashinkwaaliyanga shalya sha kopoka kunnungu.’”
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Kweli ngunakunnugulilanga, a Musha bhangampanganga shalya kopoka kunnungu, ikabheje Atati nibhakumpanganga shalya sha kweli kopoka kunnungu.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
Pabha shalya sha a Nnungu ni jwene atuluka kopoka kwa a Nnungu nikwapanganga gumi bhandu pashilambolyo.”
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Bhai, gubhaalugulilenje, “Mmakulungwa, ntupe uwe shene shalyasho mobha gowe.”
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Nne ni shalya shipeleshela gumi. Anyiila nne wala akakola shibhanga, na angulupalila nne, wala akakola njota.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Ikabheje malinga shinammalanjilenje kuti mmweninjii ikabhe mwangangulupalilanga.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Bhowe bhungupegwa na Atati shibhang'ishilanje, jojowe shanyiile nne, wala ngamminjila palanga.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Pabha njituluka kopoka kunnungu, nngabha kuutenda ingupinga nne, ikabhe kuutenda ibhapinga bhandumile bhala.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Na bhandumile bhala shibhapinga ni kuti, ngunanng'obhiye nkali jumo jwabhonji bhubhambele bhala, ikabhe naayuyanje bhowe lyubha lya mpelo.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
Pabha shibhapinga Atati ni kuti, mundu jojowe akunnola Mwana nikunkulupalila, akole gumi gwa pitipiti, numbe nne shininnyuye lyubha lya mpelo.” (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Bhai, Bhayaudi gubhatandwibhenje kwainginishila, pabha bhashinkubheleketa kuti, “Nne shalya shitulwishe kopoka kunnungu.”
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
Gubhashitenje, “Bhuli, aju nngabha Yeshu mwana gwabho a Yoshepu? Twaamanyi ainagwe na akwabhe! Bhai abheleketa bhuli kuti ashituluka kopoka kunnungu?”
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Nnekanje kutaukangana mwaashayenenji.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Jwakwa mundu shang'ishile nne, akashemwe na Atati bhandumile, nne shininyuye jwene mundujo lyubha lya mpelo.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Ashinkulondola bha a Nnungu bhajandikenje Mmajandiko ga Ukonjelo kuti, ‘Bhandu bhowe shibhajiganywanje na a Nnungu.’ Mundu jojowe akwaapilikana Atati nikwiijiganya ga bhenebho, ananyiila nne.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Penepo nngabha kuti apali mundu abhabhweni Atati, ikabhe jwene akoposhele kwa a Nnungu, jwenejo ni abhabhweni Atati.
Kweli, ngunakunnugulilanga, akulupalila anapata gumi gwa pitipiti. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
Nne ni shalya shipeleshela gumi.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Bhanangulungwa bhenunji bhalilenje mana nng'anga, ikabheje bhawilenje.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
Ikabheje sheshino ni shalya shituluka kopoka kunnungu, nkupinga jojowe shaalye anawe.”
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
“Nne ni shalya sha gumi shitulwishe kopoka kunnungu. Mundu jojowe alyaga shene shalyashi shalame pitipiti. Na shalya shishinimpanganje ni shiilu shangu shingushishoya ligongo lya gumi gwa bhandu pashilambolyo.” (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Penepo Bhayaudi gubhatandwibhenje kupwatanga ashaayenenji bhalinkutinji, “Bhaakombola bhuli bhenebha kutupa shiilu shabho tulye?”
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Kweli ngunakummalanjilanga, nkalyanganje shiilu shangu nne Mwana juka Mundu, na papila minyai jangu, nkakolanga gumi nkati jenunji.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
Alya shiilu shangu na papila minyai jangu, akwete gumi gwa pitipiti, na nne shininnyuye lyubha lya mpelo. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Pabha shiilu shangu ni shalya sha kweli, na minyai jangu, ni sha papila sha kweli.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Alya shiilu shangu na papila minyai jangu, analundana na nne, numbe nne ngunalundana naka jwenejo.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Atati bhakwete gumi bhashinkunduma, numbe nne ngunalama kwa ligongo lyabho, nneyo peyo apingalya shiilu shangu, shalame kwa ligongo lyangu.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
Bhai, ashino ni shalya shitulwishe kopoka kunnungu, nngabha malinga mana jibhalilenje bhanangulungwa bhenunji nng'anga, ikabheje nkali nneyo bhawilenje. Ikabhe shaalye shene shalya shino, shakole gumi gwa pitipiti.” (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
A Yeshu pubhabhelekete genego bhalijiganya nshinagogi, ku Kapalanaumu.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Bhai, bhabhagwinji bha bhaajiganywa bhabho bhakapilikananjeje genego gubhashitenje, “Aga malobhe ga ukomu, gani shakombole kugapilikanishiya?”
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
A Yeshu gubhamumanyi gwangali kubhalanjilwa naka mundu kuti bhaajiganywa bhabho bhanainginikanga ligongo lya gene malobhego, gubhaabhushiyenje, “Bhuli lyeneli linakumpanganga lipamba?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
Bhai shiibhe bhuli, pushimummonanje Mwana juka Mundu aliikwela kubhuja kwakoposhele?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
Mbumu jwa a Nnungu ni apeleshela gumi, shiilu jikape nngakombola shindu. Malobhe gunimmalanjilenje ni Mbumu na gumi.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Nkali nneyo, bhapalinji bhananji bhakaakulupalilanga.” A Yeshu bhashinkubheleketa nneyo pabha bhamumanyi kuumila bhukala ashigani bhakaakulupalilanga na jwene apinga kwaatendebhuka.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
Kungai gubhashite, “Kwa lyene ligongoli, nammalanjilenje kuti, jwakwapi akombola kung'ishila akajaliwe na Atati.”
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Ligongo lya genego, bhaakulupalila bhabho bhabhagwinji gubhaaleshilenje, ninngaakagulanga kabhili.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Bhai, a Yeshu gubhaabhushiyenje likumi limo na bhabhili bhala, “Bhuli, na mmanganyanji nkupinga jabhulangana?”
A Shimoni Petili gubhaajangwile, “Mmakulungwa, tujende kukeni? Mmwe ni nkwete malobhe ga gumi gwa pitipiti. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
Uwe tukulupalile na tumumanyi kuti mmwe ni Mundu jwa ukonjelo jwa a Nnungu.”
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
A Yeshu gubhaalugulilenje, “Bhuli, nanganng'agulanga mmanganya likumi limo na bhabhili? Nkali nneyo, jumo munkumbi gwenunji ni Lishetani!”
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
A Yeshu bhashinkubheleketa genego kwa ligongo lya a Yuda, bhana bhabho a Shimoni Ishikaliote, pabha bhenebho bhapinga kwaatendebhuka, nkali na bhalabho bhaliji munkumbi gwa likumi limo na bhabhili bhala.
