Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
Are xikꞌow jun janipa qꞌij, xeꞌ ri Jesús chuchiꞌ ri cho rech Galilea (ubꞌiꞌnam xuqujeꞌ Tiberíades).
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Sibꞌalaj e kꞌi winaq e teren chirij, jeriꞌ rumal xkilo ronojel ri mayijabꞌal taq jastaq ri ubꞌanom kukꞌ ri e yawabꞌibꞌ
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Ri Jesús xpaqiꞌ kꞌut puꞌwiꞌ jun laj juyubꞌ xtꞌuyiꞌk chilaꞌ e rachiꞌl ri utijoxelabꞌ.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Xa jubꞌiqꞌ karaj kuriq ri nimaqꞌij kech ri winaq aꞌj Israel, ubꞌiꞌnam Pascua.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Are xkaꞌy apanoq ri Jesús, xeꞌril sibꞌalaj e kꞌi winaq e bꞌenaq rukꞌ, xubꞌij kꞌut che ri Felipe: ¿Jawjeꞌ keꞌqaloqꞌo wi kiwa konojel we winaq riꞌ?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
Jeriꞌ xubꞌij che ri Felipe rech karilo jas kubꞌij che, ri Jesús kꞌut retaꞌm chik jas kubꞌano.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Ri Felipe xubꞌij: Man kakwin ta riꞌ kebꞌ ciento denario kuloqꞌ chꞌaqaꞌp taq kikaxlan wa we winaq riꞌ.
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Jun chik chike ri utijoxelabꞌ ubꞌiꞌnam Andrés, ri rachalal ri Simón Pedro, xubꞌij che:
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
Kꞌo jun ala waral rukꞌaꞌm jobꞌ kaxlan wa bꞌantal che cebada rachiꞌl kebꞌ kar. ¿Jas ta kꞌu waꞌ we ri chike we kikꞌiyal we winaq riꞌ?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Ri Jesús xtaqanik chikitꞌuyubꞌaxik konojel ri winaq, sibꞌalaj nim qꞌayes kꞌo pa ri leꞌaj riꞌ. Xetꞌuyiꞌk kꞌut konojel, ri kikꞌiyal ri achyabꞌ e kꞌulanik are jobꞌ mil.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
Ri Jesús xukꞌam apanoq ri kaxlan wa, xtyoxin che ri Dios, kꞌa te riꞌ xujach chike ri tꞌuyul chilaꞌ, xajanipa ri xkaj. Je xuqujeꞌ xubꞌan che ri kar.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Are xenoj ri winaq, ri Jesús xubꞌij chike ri utijoxelabꞌ: Chisikꞌa le e chꞌaqaꞌp le xekanaj kanoq rech man xaq ta katzaqik.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Xkiyak kꞌut ri e chꞌaqaꞌp ri xekanaj kanoq, xkimulij kabꞌlajuj chakach chꞌaqaꞌp kaxlan wa rech cebada.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Are xkil ri winaq ri kꞌutbꞌal ri xubꞌan ri Jesús, xkichapleꞌj ubꞌixik: We achi riꞌ qas tzij jun qꞌalajisal utzij ri Dios, are waꞌ ri kape na choch ri uwachulew.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Ri Jesús are xrilo chi ri winaq are kakaj kakikꞌam bꞌik kukꞌ rech kux Taqanel pa kiwiꞌ, xel bꞌik kukꞌ, xeꞌ pa ri juyubꞌ utukel.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Are tajin kok ri aqꞌabꞌ, ri utijoxelabꞌ ri Jesús xeqaj bꞌik pa ri cho.
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
Xaꞌqꞌan bꞌik pa jun jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ ri jaꞌ, xebꞌe chꞌaqaꞌp rech ri cho chusukꞌumal ri tinimit Capernaúm. Majaꞌ kꞌu kopan ri Jesús kukꞌ ri utijoxelabꞌ are xok ri aqꞌabꞌ.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Xaq kꞌa te xwaꞌjil aqꞌanoq jun kyaqiqꞌ puꞌwiꞌ ri cho, ri cho sibꞌalaj xchꞌuꞌjarik.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
Ri e tijoxelabꞌ oꞌkinaq chi bꞌik jobꞌ o waqibꞌ kilómetros pa ri jaꞌ are xkil ri Jesús tajin kaqebꞌ rukꞌ ri jukubꞌ, kabꞌin puꞌwiꞌ ri jaꞌ bꞌenaq, xkixiꞌj kibꞌ.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
Ri Jesús xubꞌij chike: In waꞌ, man kixiꞌj ta iwibꞌ.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Xaq jeriꞌ xkikꞌamawaꞌj ri Jesús pa ri jukubꞌ. Ri jukubꞌ xopan kꞌut chuchiꞌ ri jaꞌ ri e bꞌenaq wi.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Chukabꞌ qꞌij ri winaq ri xekanaj kanoq chꞌaqaꞌp che ri cho jawjeꞌ ri xkojiꞌk wi ri Jesús xkilo chi ri e tijoxelabꞌ xebꞌe chꞌaqaꞌp xaq pa kitukel. Xa jun jukubꞌ bꞌinibꞌal xopan chilaꞌ, ri Jesús man xeꞌ ta kꞌu chupam ri jukubꞌ xane xaq xwi ri utijoxelabꞌ.
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
Xoꞌpan kꞌut nikꞌaj e jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ ri jaꞌ aꞌj pa Tiberíades, xenaqajin rukꞌ ri leꞌaj jawjeꞌ xkitij wi ri kaxlan wa ri winaq ri xbꞌan chꞌawem puꞌwiꞌ rumal ri Jesús.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Are xkil ri winaq chi ri Jesús xuqujeꞌ ri utijoxelabꞌ man e kꞌo ta chik chilaꞌ, xaꞌqꞌan bꞌik pa ri jukubꞌ bꞌinibꞌal, xebꞌe chutzukuxik ri Jesús pa ri tinimit Capernaúm.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Ri winaq are xkiriq chi ri Jesús chꞌaqaꞌp che ri cho, xkita che: Ajtij, ¿jampaꞌ xul la waral?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Ri Jesús xubꞌij chike: Qas tzij kinbꞌij chiꞌwe, ri ix man kinitzukuj taj rumal cher iwilom taq ri kꞌutbꞌal, kinitzukuj rumal cher xixnojik are xitij ri kaxlan wa.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Chixchakunoq man rumal taj ri iwa ri xaq kasach uwach xane chixchakunoq rumal ri kꞌaslemal ri maj ukꞌisik, ri kuya na ri uKꞌojol ri Achi chiꞌwech. Are waꞌ ri ukojom retal ri Dios Tataxel ubꞌim chi utz. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Ri winaq xkita che: ¿Jas rajawaxik kaqabꞌano rech kaqabꞌan ri chak ri karaj ri Dios?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Ri Jesús xubꞌij: Ri uchak ri Dios are we riꞌ: Chixkojon che ri jun ri xutaq loq.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Ri winaq xkita che: ¿Jas kꞌutbꞌal kabꞌan la rech kaqilo xuqujeꞌ kujkojon che la?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Ri qatat qanan xkitij ri maná ri xya chike pa ri ulew ri katzꞌinowik, jetaq ri tzꞌibꞌatalik: Xya kaxlan wa rech chikaj chike.
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Ri Jesús xubꞌij chike: Qas tzij kinbꞌij chiꞌwe: Man are taj ri Moisés xyoꞌw ri kaxlan wa chiꞌwe. Ri kayoꞌw ri kaxlan wa rech chikajil are ri nuTat.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
Ri kaxlan wa rech ri Dios are riꞌ ri kaqaj loq pa ri kaj, ri kuya kikꞌaslemal ri winaq ri e kꞌo choch ri uwachulew.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Ri winaq xkibꞌij: Ajawxel, ya la qe ri kaxlan wa riꞌ ronojel qꞌij.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Ri Jesús xubꞌij chike: In riꞌ ri kaxlan wa rech kꞌaslemal. Ri kape wukꞌ man kunaꞌ ta chik wiꞌjal, xuqujeꞌ ri kakojon chwe man kachaqiꞌj ta chi wi uchiꞌ.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Nubꞌim chik chiꞌwe, pune iniwilom chik, man kixkojon taj chwe.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Konojel ri xuꞌya ri nuTat chwe kepe na wukꞌ, ri winaq ri kape wukꞌ man kinwetzelaj taj.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Jeriꞌ rumal xinqaj loq pa ri kaj, man chubꞌanik taj ri kawaj in, xane chubꞌanik ri karaj ri xintaqow loq.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Ri urayibꞌal ukꞌuꞌx ri xintaqow loq are chi man kintzaq ta kan jun chike ri xuꞌya chwe, xane kinkꞌastajisaj na pa ri kꞌisbꞌal qꞌij.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
Ri urayibꞌal ukꞌuꞌx ri nuTat are chi xapachin ri kukꞌamawaꞌj ri uKꞌojol xuqujeꞌ kakojon che, kuriq na jun alik kꞌaslemal, xuqujeꞌ in kinkꞌastajisaj na pa ri kꞌisbꞌal qꞌij. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Ri winaq aꞌj Israel xkichapleꞌj ubꞌixik taq tzij che, jeriꞌ rumal xubꞌij: In riꞌ ri kaxlan wa ri xqaj loq pa ri kaj.
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
Xuqujeꞌ kakibꞌij chibꞌil taq kibꞌ: ¿La man are waꞌ ri ukꞌojol ri José? ¿La man qetaꞌm uj kiwach ri utat unan? ¿Jas che kꞌut kubꞌij chi xa xqaj loq pa ri kaj?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Ri Jesús xubꞌij chike: Chixtanal chubꞌixik taq tzij.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Maj jun kakwinik kape wukꞌ we man are ri Tataxel kakꞌamow la wukꞌ. Ri in kꞌut kinkꞌastajisaj na uwach ri winaq riꞌ pa ri kꞌisbꞌal qꞌij.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Pa ri kiwuj ri e qꞌalajisal taq utzij ri Dios tzꞌibꞌatalik: Kabꞌix na chike konojel ri ucholajil. Qas tzij wi xapachin ri kutatabꞌej ri kubꞌij ri Tataxel xuqujeꞌ karetaꞌmaj ri kubꞌij kape na wukꞌ in.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Maj jun ilowinaq ri Tataxel, xaq xwi ri petinaq che ri Dios ilowinaq uwach.
Qas tzij kinbꞌij chiꞌwe, ri kakojonik kuriq na kꞌaslemal ri maj ukꞌisik. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
In riꞌ ri in kaxlan wa rech kꞌaslemal.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Ri itat inan ojer xkitij ri maná pa ri leꞌaj jawjeꞌ e maj wi ja, pune jeriꞌ xekam wi.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
Are kꞌu waꞌ ri kaxlan wa ri xqaj loq pa ri kaj, xapachin ri kutij rech man kakam taj.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
In riꞌ ri in kꞌaslik kaxlan wa ri xqaj loq pa ri kaj, ri kutij rech we kaxlan wa riꞌ, kakꞌasiꞌ na chibꞌe qꞌij saq. We kaxlan wa riꞌ are nutyoꞌjal ri kinjach na rech kekꞌasiꞌk ri winaq aꞌjuwachulew. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Ri winaq aꞌj Israel xeqꞌaqꞌarik xkichapleꞌj utatabꞌeloꞌxik chibꞌil taq kibꞌ: ¿Jas kubꞌan we achi riꞌ chuyaꞌik ri utyoꞌjal chaqe?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Ri Jesús xubꞌij chike: Qas tzij kinbꞌij chiꞌwe, we man kitij ri utyoꞌjal ri uKꞌojol ri Achi xuqujeꞌ man kiqumuj taj ri ukikꞌel, man kꞌo taj ikꞌaslemal.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
Jachin ri kutij ri nutyoꞌjal xuqujeꞌ kuqumuj ri nukikꞌel kꞌo ukꞌaslemal ri maj ukꞌisik. Kinkꞌastajisaj kꞌu na pa ri kꞌisbꞌal qꞌij. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Jeriꞌ rumal ri nutyoꞌjal qas tijowik wi rij, xuqujeꞌ ri nukikꞌel qas utz wi kaqumuxik.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Jachin ri kutij ri nutyoꞌjal xuqujeꞌ kuqumuj ri nukikꞌel kakꞌojiꞌ na pa in xuqujeꞌ in kinkꞌojiꞌ na pa areꞌ.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Jetaq ri xubꞌan ri Tataxel ri kꞌaslik, xinutaq loq. In in kꞌaslik rumal Areꞌ, je xuqujeꞌ ri kinutijo, kakꞌasiꞌ xa rumal we in.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
Are waꞌ ri kaxlan wa ri xqaj loq pa ri kaj. Ri itat inan ojer xkitij ri maná, xekam kꞌut, are kꞌu ri kutij rech we kaxlan wa riꞌ kakꞌasiꞌ ronojel qꞌij. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
Ronojel we jastaq riꞌ xubꞌij ri Jesús are kꞌo pa ri Sinagoga, pa ri tinimit Capernaúm.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
E kꞌi chike ri utijoxelabꞌ are xkita ri xubꞌij Jesús xkibꞌij: Sibꞌalaj kꞌax we kꞌutuꞌn riꞌ. ¿La kꞌo ta kꞌu jun riꞌ kakwin chukꞌamawaꞌxik?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Ri Jesús retaꞌm chi ri utijoxelabꞌ tajin kakitzijoj rij ri xubꞌij chike, rumal riꞌ xubꞌij chik junmul chike: ¿La topibꞌal aqanaj waꞌ we riꞌ chiꞌwe ix?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
¿Jas ta kꞌu kibꞌan ri we kiwil ri uKꞌojol ri Achi kapaqiꞌ chik junmul jawjeꞌ ri kꞌo wi nabꞌe?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
Ri Uxlabꞌixel kuya kꞌaslemal, ri tyoꞌjal man kꞌo taj kutayij. Ri tzij ri nubꞌim chiꞌwe are Uxlabꞌal xuqujeꞌ Kꞌaslemal.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Pune jeriꞌ nubꞌim chiꞌwe, e kꞌi chiꞌwe man kekojon taj. Jeriꞌ xubꞌij ri Jesús rumal e retaꞌm ri winaq ri xekojon che ri xubꞌij xuqujeꞌ ri man xekojon taj xuqujeꞌ retaꞌm uwach ri achi ri kajachow na. Rumal riꞌ xubꞌij:
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
Rumal la xinbꞌij chiꞌwe chi maj jun kakwinik kape wukꞌ, we man are ri Tataxel kayoꞌw bꞌe che.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Tzi che ri qꞌij riꞌ, e kꞌi chike ri utijoxelabꞌ xkijelechꞌuj kan kibꞌe, man xkaj ta chik xekꞌojiꞌ rukꞌ.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Ri Jesús kꞌut xuta chike ri e kabꞌlajuj utijoxelabꞌ: ¿Teꞌq kiwaj xuqujeꞌ ix kixeꞌ kanoq?
Ri Simón Pedro xubꞌij: Ajawxel, ¿Jachin chi rukꞌ kujeꞌ wi? Xaq xwi ukꞌ la kꞌo wi tzij rech kꞌaslemal ri maj ukꞌisik. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
Ri uj qakojom xuqujeꞌ qetaꞌm chi lal lal ri Tyoxalaj uKꞌojol ri Dios.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Ri Jesús xubꞌij chike: ¿La man ix kabꞌlajuj xixinchaꞌo? Pune jeriꞌ jun chiꞌwe jun itzel.
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Are xutzijoj rij ri Judas, ukꞌojol ri Simón Iscariote, are riꞌ kajachow na.
