Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
After these things Jesus went over the sea of Galilee, which is [the sea] of Tiberias.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
And a great multitude followed him, because they saw his miracles which he performed on them that were diseased.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
And Jesus went upon a mountain, and there he sat with his disciples.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
And the passover, a feast of the Jews, was nigh.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
When Jesus then lifted up [his] eyes, and saw a great company come to him, he saith to Philip, Whence shall we buy bread that these may eat?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
(And this he said to prove him: for he himself knew what he would do.)
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Philip answered him, Two hundred penny-worth of bread is not sufficient for them, that every one of them make take a little:
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
One of his disciples, Andrew, Simon Peter's brother, saith to him,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
There is a lad here, who hath five barley-loaves, and two small fishes: but what are they among so many?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
And Jesus said, Make the men sit down. (Now there was much grass in the place.) So the men sat down in number about five thousand.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
And Jesus took the loaves; and when he had given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to them that were set down; and likewise of the fishes, as much as they would.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
When they were satisfied, he said to his disciples, Gather the fragments that remain, that nothing may be lost.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Therefore they gathered [them], and filled twelve baskets with the fragments of the five barley-loaves, which remained over and above to them that had eaten.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Then those men, when they had seen the miracle that Jesus performed, said, This is truly that prophet that should come into the world.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
When Jesus therefore perceived that they would come and take him by force, to make him a king, he departed again to a mountain himself alone.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
And when evening had [now] come, his disciples went down to the sea,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
And entered into a boat, and went over the sea towards Capernaum. And it was now dark, and Jesus had not come to them.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
And the sea arose by reason of a great wind that blew.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
So when they had rowed about five and twenty or thirty furlongs, they see Jesus walking on the sea, and drawing nigh to the boat: and they were afraid.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
But he saith to them, It is I; be not afraid.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Then they willingly received him into the boat: and immediately the boat was at the land whither they were going.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
The day following, when the people who stood on the other side of the sea saw that there was no other boat there, save that one into which his disciples had entered, and that Jesus went not with his disciples into the boat, but [that] his disciples had gone away alone;
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
(Yet there came other boats from Tiberias nigh to the place where they ate bread, after the Lord had given thanks: )
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
When the people therefore saw that Jesus was not there, neither his disciples, they also took boats, and came to Capernaum, seeking for Jesus.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
And when they had found him on the other side of the sea, they said to him, Rabbi, when camest thou hither?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Jesus answered them and said, Verily, verily, I say to you, Ye seek me, not because ye saw the miracles, but because ye ate of the loaves, and were satisfied.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Labor not for the food which perisheth, but for that food which endureth to everlasting life, which the Son of man will give to you: for him hath God the Father sealed. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Then said they to him, What shall we do, that we may work the works of God?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Jesus answered and said to them, This is the work of God, that ye believe on him whom he hath sent.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
They said therefore to him, What sign showest thou then, that we may see, and believe thee? what dost thou work?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Our fathers ate manna in the desert; as it is written, He gave them bread from heaven to eat.
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Then Jesus said to them, Verily, verily, I say to you, Moses gave you not that bread from heaven; but my Father giveth you the true bread from heaven.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
For the bread of God is he who cometh down from heaven, and giveth life to the world.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Then said they to him, Lord, evermore give us this bread.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
And Jesus said to them, I am the bread of life: he that cometh to me, shall never hunger; and he that believeth on me, shall never thirst.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
But I said to you, That ye also have seen me, and believe not.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
All that the Father giveth me, shall come to me; and him that cometh to me, I will in no wise reject.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
For I came down from heaven, not to do my own will, but the will of him that sent me.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
And this is the Father's will who hath sent me, that of all which he hath given me, I should lose nothing, but should raise it up again at the last day.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
And this is the will of him that sent me, that every one who seeth the Son, and believeth on him, may have everlasting life: and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
The Jews then murmured at him, because he said, I am the bread which came down from heaven.
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
And they said, Is not this Jesus the son of Joseph, whose father and mother we know? how is it then that he saith, I came down from heaven?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Jesus therefore answered and said to them, Murmur not among yourselves.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
No man can come to me, except the Father who hath sent me draw him: and I will raise him up at the last day.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
It is written in the prophets, And they shall be all taught from God. Every man therefore that hath heard, and hath learned from the Father, cometh to me.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Not that any man hath seen the Father, save he who is from God, he hath seen the Father.
Verily, verily, I say to you, He that believeth on me hath everlasting life. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
I am that bread of life.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Your fathers ate manna in the wilderness, and are dead.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
This is the bread which cometh down from heaven, that a man may eat of it, and not die.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
I am the living bread which came down from heaven: if any man shall eat of this bread, he shall live for ever: and the bread that I will give is my flesh, which I will give for the life of the world. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
The Jews therefore contended among themselves, saying, How can this man give us [his] flesh to eat?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Then Jesus said to them, Verily, verily, I say to you, Except ye eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, ye have no life in you.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
Whoever eateth my flesh, and drinketh my blood, hath eternal life; and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
For my flesh is food indeed, and my blood is drink indeed.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
He that eateth my flesh, and drinketh my blood, dwelleth in me, and I in him.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
As the living Father hath sent me, and I live by the Father: so he that eateth me, even he shall live by me.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
This is that bread which came down from heaven: not as your fathers ate manna, and are dead: he that eateth of this bread shall live for ever. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
These things he said in the synagogue, as he taught in Capernaum.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Many therefore of his disciples, when they had heard [this], said, This is a hard saying; who can hear it?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
When Jesus knew in himself that his disciples murmured at it, he said to them, Doth this offend you?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
[What] if ye shall see the Son of man ascend up where he was before?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
It is the spirit that reviveth; the flesh profiteth nothing: the words that I speak to you, [they] are spirit, and [they] are life.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that believed not, and who he was that would betray him.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
And he said, Therefore I said to you, that no man can come to me, except it were given to him by my Father.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
From that [time] many of his disciples went back, and walked no more with him.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Then said Jesus to the twelve, Will ye also go away?
Then Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? thou hast the words of eternal life. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
And we believe, and are sure that thou art that Christ, the Son of the living God.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Jesus answered them, Have not I chosen you twelve, and one of you is a devil?
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
He spoke of Judas Iscariot [the son] of Simon: for it was he that was to betray him, being one of the twelve.
