Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
After these things Jesus went away across the lake of Galilee, that of Tiberias.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
And a great multitude followed him, because they saw the signs which he wrought on the diseased.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
And Jesus went up into the mountain, and sat there with his disciples.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
And the passover, the feast of the Jews, was near.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Jesus then lifting up his eyes, and seeing that a great crowd was coming to him, saith to Philip, Whence are we to buy bread, that these may eat?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
But this he said to try him; for he himself knew what he was going to do.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Philip answered him, Two hundred denaries' worth of bread is not sufficient for them, that each one may take a tittle.
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
One of his disciples, Andrew, Simon Peter's brother, saith to him,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
There is a lad here, who hath five barley-loaves, and two small fishes; but what are they among so many?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Jesus said, Make the men lie down. Now there was much grass in the place. So the men lay down, in number about five thousand.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
Jesus then took the loaves, and having given thanks, distributed to those that were lying down; in like manner also of the fishes, as much as they desired.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
And when they were filled, he saith to his disciples, Gather up the fragments that remain over, that nothing may be lost.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
So they gathered them up, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley-loaves, which remained over and above to those that had eaten.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
The men therefore seeing the sign which he wrought, said, This is truly the prophet that was to come into the world.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Jesus therefore, knowing that they were about to come and take him by force to make him a king, withdrew again to the mountain alone.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
But when evening came, his disciples went down to the lake,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
and having gone on board a boat, were going over the lake to Capernaum. And darkness had overtaken them, and Jesus had not yet come to them.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
And as a strong wind was blowing, the waves ran high.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
When therefore they had rowed about twenty-five or thirty furlongs, they saw Jesus walking on the lake, and drawing near the boat; and they were afraid.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
But he saith to them, It is I, be not afraid.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Then they were willing to receive him into the boat; and immediately the boat was at the land whither they were going.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
The day following, the multitude which stood on the other side of the lake having seen that there was no other boat there but one, and that Jesus did not go with his disciples into the boat, but that his disciples went away alone,
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
(but there came other boats from Tiberias near the place where they ate the bread, when the Lord had given thanks; )
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
when therefore the multitude saw that Jesus was not there nor his disciples, they went on board the boats, and came to Capernaum, seeking Jesus.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
And having found him on the other side of the lake, they said to him, Rabbi, when didst thou come hither?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Jesus answered them and said, Truly, truly do I say to you, Ye seek me, not because ye saw signs, but because ye ate of the loaves, and were filled.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Labor not for the food that perisheth, but for the food that endureth to everlasting life, which the Son of man giveth to you; for on him hath the Father set his seal, even God. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Then they said to him, What are we to do, that we may work the works of God?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Jesus answered and said to them, This is the work of God, that ye believe in him whom he sent.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
They said therefore to him, What sign doest thou, that we may see, and believe thee? What dost thou work?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Our fathers ate the manna in the wilderness, as it is written, “He gave them bread from heaven to eat.”
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Jesus therefore said to them, Truly, truly do I say to you, Moses hath not given you the bread from heaven; but my Father is giving you the true bread from heaven.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
For the bread of God is that which is coming down from heaven, and giving life to the world.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
They said therefore to him, Lord, evermore give us this bread.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Jesus therefore said to them, I am the bread of life; he that cometh to me will not hunger; and he that believeth in me will never thirst.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
But I said to you, that ye have even seen, and do not believe.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
All that the Father giveth me will come to me; and him that cometh to me I will in no wise cast out;
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
for I have come down from heaven, not to do my own will, but the will of him that sent me.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
And this is the will of him that sent me, that of all which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up in the last day.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
For this is the will of my Father, that every one who looketh on the Son and believeth in him, shall have everlasting life; and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
The Jews therefore murmured about him, because he said, I am the bread which came down from heaven;
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
and they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, one whose father and mother we know? How is it then that this man saith, I have come down from heaven?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Jesus therefore answered and said to them, Murmur not among yourselves.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
No one can come to me, unless the Father, who sent me, draw him: and I will raise him up in the last day.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
It is written in the prophets, “And they shall all be taught of God.” Every one that hath heard the Father, and hath learnt from him, cometh to me.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Not that any one hath seen the Father, but he who is from God; he hath seen the Father.
Truly, truly do I say to you, He that believeth hath everlasting life. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
I am the bread of life.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Your fathers ate the manna in the wilderness, and died.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
This is the bread which is coming down from heaven, that one may eat of it and not die.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
I am the living bread which came down from heaven; if any one eat of my bread, he will live for ever. Yea, and the bread which I will give for the life of the world is my flesh. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
The Jews therefore contended with one another, saying, How can this man give us his flesh to eat?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Jesus therefore said to them, Truly, truly do I say to you, Unless ye eat the flesh of the Son of man and drink his blood, ye have no life in you.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
He that eateth my flesh and drinketh my blood hath everlasting life; and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
For my flesh is true food, and my blood is true drink.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
He that eateth my flesh and drinketh my blood dwelleth in me, and I in him.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
As the living Father sent me, and I live by reason of the Father; so he that eateth me, he also shall live by reason of me.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
This is the bread which came down from heaven; not as the fathers ate, and died; he that eateth this bread will live for ever. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
These things he said in a synagogue, while teaching in Capernaum.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Many therefore of his disciples, when they heard this, said, This teaching is hard; who can listen to it?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Jesus therefore knew within himself that his disciples were murmuring about this, and said to them, Doth this offend you?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
What then if ye behold the Son of man ascending where he was before?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
It is the spirit which maketh alive; the flesh profiteth nothing. The words which I have spoken to you are spirit, and are life.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
But there are some of you who do not believe. For Jesus knew from the beginning who they were that did not believe, and who it was that would betray him.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
And he said, For this cause I have told you, that no one can come to me, unless it hath been given him from the Father.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
From this time many of his disciples went back, and walked no more with him.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Jesus therefore said to the twelve, Do ye also wish to go away?
Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? Thou hast words of everlasting life; (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
and we have believed and known, that thou art the Holy One of God.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Jesus answered them, Did not I choose you twelve? and one of you is a devil!
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
He spoke of Judas, the son of Simon Iscariot; for it was he that was about to betray him, being one of the twelve.
