Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
AFTER these things Jesus went beyond the sea of Galilee, that is of Tiberias.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
And a vast multitude followed him, because they saw the miracles which he performed on those who were diseased.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Then Jesus went up into a mountain, and there he sat down with his disciple.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
And the passover, a feast of the Jews, was nigh.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Then Jesus lifting up his eyes, and seeing that a vast concourse of people was come to him, said to Philip, Whence shall we buy loaves, that these may eat?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
And this he said to try him: for himself knew what he would do.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Philip answered him, Two hundred denarii spent in bread would not procure a sufficiency for them, that every one of them might have a morsel.
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
One of his disciples saith to him, (Andrew, Simon Peter’s brother, )
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
There is a little lad here, who hath five barley-loaves, and two small fishes: but these, what are they among so many?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Then said Jesus, Make the men sit down. For there was plenty of grass on the spot. Therefore the men sat down, in number about five thousand.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
And Jesus took the loaves; and giving thanks, gave to the disciples, and the disciples to those who were sat down; and in the same manner of the fishes, as much as they chose.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
And when they had made a hearty meal, he saith to his disciples, Gather up the broken bits which are left, that not a morsel be wasted.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Then they collected them, and filled twelve baskets with fragments out of the five barley-loaves, which were more than enough for those who had eaten.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
When therefore the men saw the miracle which Jesus had done, they said, This is of a certainty that prophet which is to come into the world.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Then Jesus, knowing their intention to come and to seize him by force, in order to make him king, retired again into the mountain by himself alone.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
So when evening was now come, his disciples went down to the sea-side,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
and embarking on a vessel were coming across the sea to Capernaum. And it was now dark, and Jesus was not come to them.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
And the sea was greatly agitated by a tempestuous wind that blew.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
Having rowed therefore about five and twenty or thirty furlongs, they saw Jesus walking on the sea, and coming near the vessel, and they were affrighted.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
But he saith to them, It is I; be not afraid.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Then they desired to take him into the vessel: and instantly the vessel was at the land whither they were going.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
The next day the multitude who stayed on the other side of the sea, when they saw that there was no little vessel there, except the one into which his disciples went, and that Jesus went not with his disciples in the vessel, but that his disciples went away alone;
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
(but now little vessels had come from Tiberias near to the spot where they had eaten bread, after the Lord had given thanks: )
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
then when the multitude saw that Jesus was not there, nor his disciples, they also went into the vessels, and came to Capernaum, in search of Jesus.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
And when they found him on the other side the sea, they said to him, Rabbi, when camest thou hither?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Jesus replied to them and said, Ye seek me, not because ye have seen the miracles, but because ye did eat of the loaves, and were filled.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Labour not for the meat which is perishable, but for that meat which endureth unto life eternal, which the Son of man will give you: for him hath the Father sealed, even God. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Then said they unto him, What shall we do, that we may work the works of God?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Jesus answered and said unto them, This is the work of God, that ye should believe on him whom he hath sent.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Then said they to him, What miracle therefore dost thou, that we may see and believe thee? what dost thou work?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Our fathers did eat manna in the wilderness; as it is written, “He gave them bread from heaven to eat.”
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Then said Jesus unto them, Verily, verily, I tell you, It was not Moses who gave you the bread from heaven; but my Father giveth you the real bread from heaven.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
For he that cometh down from heaven, and giveth life to the world, is the bread of God.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Then said they unto him, Lord, evermore give us this bread.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Then said Jesus to them, I am the bread of life: he that cometh to me shall never hunger; and he that believeth on me shall never thirst more.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
But I have told you, That though ye have seen me, yet ye have not believed.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Every individual which the Father giveth me will come to me; and him that cometh to me I will in nowise cast out.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
For I came down from heaven, not with a view to do my own will, but the will of him that sent me.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Now this is the will of the Father who sent me, That every thing which he hath given me I should not be deprived of it, but raise it up at the last day.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
And this is the will of him that sent me, That every one who seeth the Son, and believeth on him, should have life eternal: and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Then the Jews murmured against him, because he said, I am the bread which came down from heaven.
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
And they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? how then saith this man, That I came down from heaven?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Jesus answered and said to them, Murmur not among yourselves.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
No man can come to me, except the Father who hath sent me draw him: and I will raise him up at the last day.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
It is written in the prophets, And “they shall all be taught of God.” Every one therefore who heareth from the Father, and learneth, cometh to me.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Not that any man hath seen the Father, except he that is with God, he hath seen the Father.
Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me hath everlasting life. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
I am the bread of life.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Your fathers did eat manna in the wilderness, and they are dead.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
This is the bread which cometh down from heaven, that any person may eat of it, and never die.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
I am the bread that giveth life, which came down from heaven: if any person eat of this bread, he shall live to eternity; and the bread indeed which I shall give is my flesh, which I will give for the life of the world. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Then the Jews contended with each other, saying, How can this man give us his flesh to eat?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Jesus therefore said to them, Verily, verily, I say unto you, Except ye eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, ye have no life in yourselves.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
He that eateth my flesh, and drinketh my blood, hath life eternal: and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
For my flesh truly is meat, and my blood truly is drink.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
He that eateth my flesh, and drinketh my blood, abideth in me, and I in him.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
As the life-giving Father hath sent me, and I live by the Father; so he that eateth me, the same shall live by me.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
This is the bread which came down from heaven, not as the manna your fathers did eat, and died: he that eateth this bread shall live to eternity. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
These things he spake in the synagogue, as he taught in Capernaum.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Many therefore of his disciples, who heard him, said, Difficult is this discourse, who is able to fathom it?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Then Jesus, conscious in himself that his disciples murmured concerning this discourse, said unto them, Doth this stumble you?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
What then if ye see the Son of man ascending where he was formerly?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
The Spirit is the life-giving power; the flesh contributeth nothing: the declarations which I make to you, they are spirit, and they are life.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
But there are some of you who do not believe. For Jesus knew from the beginning who they were who did not believe, and who the person was that should betray him.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
And he said, Therefore have I informed you, That no man can come to me, except it be given him of my Father.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
From that discourse many of his disciples went away back, and no more followed him about.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Then said Jesus to the twelve, Will ye also go away?
Then Simon Peter answered him, Lord, unto whom shall we go from thee? thou hast the words of eternal life. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
And we have believed and known that thou art the Messiah, the Son of the living God.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Jesus answered them, Have I not chosen you twelve, and one of you is a devil?
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Now he spake of Judas Iscariot, the son of Simon: for this man was ready to betray him, though he was one of the twelve.
