Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
After these thinges, Iesus went his way ouer the sea of Galile, which is Tiberias.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
And a great multitude followed him, because they sawe his miracles, which hee did on them that were diseased.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Then Iesus went vp into a mountaine, and there he sate with his disciples.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Now the Passeouer, a feast of the Iewes, was neere.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Then Iesus lift vp his eyes, and seeing that a great multitude came vnto him, hee sayde vnto Philippe, Whence shall we buy breade, that these might eate?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
(And this he sayde to prooue him: for hee himselfe knewe what he would doe.)
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Philippe answered him, Two hundreth penie worth of bread is not sufficient for them, that euery one of them may take a litle.
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Then saide vnto him one of his disciples, Andrew, Simon Peters brother,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
There is a little boy heere, which hath fiue barlie loaues, and two fishes: but what are they among so many?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
And Iesus saide, Make ye people sit downe. (Nowe there was much grasse in that place.) Then the men sate downe in nomber, about fiue thousande.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
And Iesus tooke the bread, and gaue thanks, and gaue to the disciples, and the disciples, to them that were set downe: and likewise of the fishes as much as they would.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
And when they were satisfied, he said vnto his disciples, Gather vp the broken meat which remaineth, that nothing be lost.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Then they gathered it together, and filled twelue baskets with the broken meat of the fiue barly loaues, which remained vnto them that had eaten.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Then the men, when they had seene the miracle that Iesus did, saide, This is of a trueth that Prophet that should come into the world.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
When Iesus therfore perceiued that they would come, and take him to make him a King, hee departed againe into a mountaine himselfe alone.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
When euen was nowe come, his disciples went downe vnto the sea,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
And entred into a shippe, and went ouer the sea, towardes Capernaum: and nowe it was darke, and Iesus was not come to them.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
And the Sea arose with a great winde that blewe.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
And when they had rowed about fiue and twentie, or thirtie furlongs, they sawe Iesus walking on the sea, and drawing neere vnto the ship: so they were afraide.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
But he said vnto them, It is I: be not afraid.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Then willingly they receiued him into the ship, and the ship was by and by at the lande, whither they went.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
The day following, the people which stoode on the other side of the sea, saw that there was none other ship there, saue that one, whereinto his disciples were entred, and that Iesus went not with his disciples in the ship, but that his disciples were gone alone,
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
And that there came other ships from Tiberias neere vnto the place where they ate the bread, after the Lord had giuen thankes.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Nowe when the people sawe that Iesus was not there, neither his disciples, they also tooke shipping, and came to Capernaum, seeking for Iesus.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
And when they had founde him on the other side of the sea, they sayde vnto him, Rabbi, when camest thou hither?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Iesus answered them; and sayde, Verely, verely I say vnto you, ye seeke me not because ye sawe the miracles, but because yee ate of ye loaues, and were filled.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Labour not for ye meate which perisheth, but for the meate that endureth vnto euerlasting life, which the Sonne of man shall giue vnto you: for him hath God the Father sealed. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Then sayde they vnto him, What shall we doe, that we might worke the workes of God?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Iesus answered, and sayde vnto them, This is the woorke of God, that yee beleeue in him, whome he hath sent.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
They sayde therefore vnto him, What signe shewest thou then, that we may see it, and beleeue thee? what doest thou woorke?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Our fathers did eate Manna in the desart, as it is written, Hee gaue them bread from heauen to eate.
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Then Iesus said vnto them, Verely, verely I say vnto you, Moses gaue you not that bread from heauen, but my Father giueth you that true bread from heauen.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
For the breade of God is hee which commeth downe from heauen, and giueth life vnto the world.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Then they said vnto him, Lord, euermore giue vs this bread.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
And Iesus saide vnto them, I am that bread of life: he that commeth to me, shall not hunger, and he that beleeueth in me, shall neuer thirst.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
But I said vnto you, that ye also haue seene me, and beleeue not.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
All that the Father giueth me, shall come to mee: and him that commeth to me, I cast not away.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
For I came downe from heauen, not to do mine owne wil, but his wil which hath sent me.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
And this is the Fathers will which hath sent mee, that of all which hee hath giuen mee, I should lose nothing, but shoulde raise it vp againe at the last day.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
And this is the will of him that sent mee, that euery man which seeth the Sonne, and beleeueth in him, should haue euerlasting life: and I will raise him vp at the last day. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
The Iewes then murmured at him because hee sayde, I am that bread, which is come downe from heauen.
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
And they said, Is not this Iesus that sonne of Ioseph, whose father and mother wee knowe? howe then sayth he, I came downe from heauen?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Iesus then answered, and saide vnto them, Murmure not among your selues.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
No man can come to mee, except the Father, which hath sent mee, drawe him: and I will raise him vp at the last day.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
It is written in the Prophetes, And they shalbe al taught of God. Euery man therefore that hath heard, and hath learned of the Father, commeth vnto me:
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Not that any man hath seene the Father, saue hee which is of God, hee hath seene the Father.
Verely, verely I say vnto you, hee that beleeueth in me, hath euerlasting life. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
I am that bread of life.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Your fathers did eate Manna in the wildernesse, and are dead.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
This is that breade, which commeth downe from heauen, that hee which eateth of it, shoulde not die.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
I am that liuing breade, which came downe from heauen: if any man eate of this breade, hee shall liue for euer: and the bread that I will giue, is my flesh, which I will giue for the life of the world. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Then the Iewes stroue among themselues, saying, Howe can this man giue vs his flesh to eate?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Then Iesus saide vnto them, Verely, verely I say vnto you, Except yee eate the flesh of the Sonne of man, and drinke his blood, yee haue no life in you.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
Whosoeuer eateth my flesh, and drinketh my blood, hath eternall life, and I will raise him vp at the last day. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
For my flesh is meat in deede, and my blood is drinke in deede.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Hee that eateth my flesh, and drinketh my blood, dwelleth in me, and I in him.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
As that liuing Father hath sent me, so liue I by the Father, and he that eateth me, euen he shall liue by me.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
This is that bread which came downe from heauen: not as your fathers haue eaten Manna, and are deade. Hee that eateth of this bread, shall liue for euer. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
These things spake he in the Synagogue, as he taught in Capernaum.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Many therefore of his disciples (when they heard this) sayde, This is an hard saying: who can heare it?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
But Iesus knowing in himselfe, that his disciples murmured at this, saide vnto them, Doeth this offend you?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
What then if yee should see that Sonne of man ascend vp where he was before?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
It is the spirite that quickeneth: the flesh profiteth nothing: the woordes that I speake vnto you, are spirite and life.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
But there are some of you that beleeue not: for Iesus knewe from the beginning, which they were that beleeued not, and who shoulde betray him.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
And hee saide, Therefore saide I vnto you, that no man can come vnto mee, except it be giuen vnto him of my Father.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
From that time, many of his disciples went backe, and walked no more with him.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Then sayde Iesus to the twelue, Will yee also goe away?
Then Simon Peter answered him, Master, to whome shall we goe? thou hast the wordes of eternall life: (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
And we beleeue and knowe that thou art that Christ that Sonne of the liuing God.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Iesus answered them, Haue not I chosen you twelue, and one of you is a deuill?
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Now he spake it of Iudas Iscariot the sonne of Simon: for hee it was that shoulde betraie him, though he was one of the twelue.
