Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
After these things Jesus went over the sea of Galilee, which is that of Tiberias.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
And a great multitude followed him, because they saw the miracles which he did on them that were diseased.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Jesus therefore went up into a mountain, and there he sat with his disciples.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Now the pasch, the festival day of the Jews, was near at hand.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
When Jesus therefore had lifted up his eyes, and seen that a very great multitude cometh to him, he said to Philip: Whence shall we buy bread, that these may eat?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
And this he said to try him; for he himself knew what he would do.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Philip answered him: Two hundred pennyworth of bread is not sufficient for them, that every one may take a little.
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
One of his disciples, Andrew, the brother of Simon Peter, saith to him:
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
There is a boy here that hath five barley loaves, and two fishes; but what are these among so many?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Then Jesus said: Make the men sit down. Now there was much grass in the place. The men therefore sat down, in number about five thousand.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
And Jesus took the loaves: and when he had given thanks, he distributed to them that were set down. In like manner also of the fishes, as much as they would.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
And when they were filled, he said to his disciples: Gather up the fragments that remain, lest they be lost.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
They gathered up therefore, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which remained over and above to them that had eaten.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Now those men, when they had seen what a miracle Jesus had done, said: This is of a truth the prophet, that is to come into the world.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Jesus therefore, when he knew that they would come to take him by force, and make him king, fled again into the mountain himself alone.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
And when evening was come, his disciples went down to the sea.
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
And when they had gone up into a ship, they went over the sea to Capharnaum; and it was now dark, and Jesus was not come unto them.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
And the sea arose, by reason of a great wind that blew.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
When they had rowed therefore about five and twenty or thirty furlongs, they see Jesus walking upon the sea, and drawing nigh to the ship, and they were afraid.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
But he saith to them: It is I; be not afraid.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
They were willing therefore to take him into the ship; and presently the ship was at the land to which they were going.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
The next day, the multitude that stood on the other side of the sea, saw that there was no other ship there but one, and that Jesus had not entered into the ship with his disciples, but that his disciples were gone away alone.
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
But other ships came in from Tiberias; nigh unto the place where they had eaten the bread, the Lord giving thanks.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
When therefore the multitude saw that Jesus was not there, nor his disciples, they took shipping, and came to Capharnaum, seeking for Jesus.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
And when they had found him on the other side of the sea, they said to him: Rabbi, when camest thou hither?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Jesus answered them, and said: Amen, amen I say to you, you seek me, not because you have seen miracles, but because you did eat of the loaves, and were filled.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Labour not for the meat which perisheth, but for that which endureth unto life everlasting, which the Son of man will give you. For him hath God, the Father, sealed. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
They said therefore unto him: What shall we do, that we may work the works of God?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Jesus answered, and said to them: This is the work of God, that you believe in him whom he hath sent.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
They said therefore to him: What sign therefore dost thou shew, that we may see, and may believe thee? What dost thou work?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Our fathers did eat manna in the desert, as it is written: He gave them bread from heaven to eat.
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Then Jesus said to them: Amen, amen I say to you; Moses gave you not bread from heaven, but my Father giveth you the true bread from heaven.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
For the bread of God is that which cometh down from heaven, and giveth life to the world.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
They said therefore unto him: Lord, give us always this bread.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
And Jesus said to them: I am the bread of life: he that cometh to me shall not hunger: and he that believeth in me shall never thirst.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
But I said unto you, that you also have seen me, and you believe not.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
All that the Father giveth to me shall come to me; and him that cometh to me, I will not cast out.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Because I came down from heaven, not to do my own will, but the will of him that sent me.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Now this is the will of the Father who sent me: that of all that he hath given me, I should lose nothing; but should raise it up again in the last day.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
And this is the will of my Father that sent me: that every one who seeth the Son, and believeth in him, may have life everlasting, and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
The Jews therefore murmured at him, because he had said: I am the living bread which came down from heaven.
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
And they said: Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? How then saith he, I came down from heaven?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Jesus therefore answered, and said to them: Murmur not among yourselves.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
No man can come to me, except the Father, who hath sent me, draw him; and I will raise him up in the last day.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
It is written in the prophets: And they shall all be taught of God. Every one that hath heard of the Father, and hath learned, cometh to me.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Not that any man hath seen the Father; but he who is of God, he hath seen the Father.
Amen, amen I say unto you: He that believeth in me, hath everlasting life. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
I am the bread of life.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Your fathers did eat manna in the desert, and are dead.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
This is the bread which cometh down from heaven; that if any man eat of it, he may not die.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
I am the living bread which came down from heaven. If any man eat of this bread, he shall live for ever; and the bread that I will give, is my flesh, for the life of the world. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
The Jews therefore strove among themselves, saying: How can this man give us his flesh to eat?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Then Jesus said to them: Amen, amen I say unto you: Except you eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, you shall not have life in you.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
He that eateth my flesh, and drinketh my blood, hath everlasting life: and I will raise him up in the last day. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
For my flesh is meat indeed: and my blood is drink indeed.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
He that eateth my flesh, and drinketh my blood, abideth in me, and I in him.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
As the living Father hath sent me, and I live by the Father; so he that eateth me, the same also shall live by me.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
This is the bread that came down from heaven. Not as your fathers did eat manna, and are dead. He that eateth this bread, shall live for ever. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
These things he said, teaching in the synagogue, in Capharnaum.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Many therefore of his disciples, hearing it, said: This saying is hard, and who can hear it?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
But Jesus, knowing in himself, that his disciples murmured at this, said to them: Doth this scandalize you?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
If then you shall see the Son of man ascend up where he was before?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
It is the spirit that quickeneth: the flesh profiteth nothing. The words that I have spoken to you, are spirit and life.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning, who they were that did not believe, and who he was, that would betray him.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
And he said: Therefore did I say to you, that no man can come to me, unless it be given him by my Father.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
After this many of his disciples went back; and walked no more with him.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Then Jesus said to the twelve: Will you also go away?
And Simon Peter answered him: Lord, to whom shall we go? thou hast the words of eternal life. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
And we have believed and have known, that thou art the Christ, the Son of God.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Jesus answered them: Have not I chosen you twelve; and one of you is a devil?
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Now he meant Judas Iscariot, the son of Simon: for this same was about to betray him, whereas he was one of the twelve.
