Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
After these things Jesus went away to the other side of the sea of Galilee, which is [the sea] of Tiberias.
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
And a great multitude followed him, because they beheld the signs which he did on them that were sick.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
And Jesus went up into the mountain, and there he sat with his disciples.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Now the passover, the feast of the Jews, was at hand.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Jesus therefore lifting up his eyes, and seeing that a great multitude cometh unto him, saith unto Philip, Whence are we to buy bread, that these may eat?
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
And this he said to prove him: for he himself knew what he would do.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Philip answered him, Two hundred shillings’ worth of bread is not sufficient for them, that every one may take a little.
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
One of his disciples, Andrew, Simon Peter’s brother, saith unto him,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
There is a lad here, who hath five barley loaves, and two fishes: but what are these among so many?
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Jesus said, Make the people sit down. Now there was much grass in the place. So the men sat down, in number about five thousand.
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
Jesus therefore took the loaves; and having given thanks, he distributed to them that were set down; likewise also of the fishes as much as they would.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
And when they were filled, he saith unto his disciples, Gather up the broken pieces which remain over, that nothing be lost.
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
So they gathered them up, and filled twelve baskets with broken pieces from the five barley loaves, which remained over unto them that had eaten.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
When therefore the people saw the sign which he did, they said, This is of a truth the prophet that cometh into the world.
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Jesus therefore perceiving that they were about to come and take him by force, to make him king, withdrew again into the mountain himself alone.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
And when evening came, his disciples went down unto the sea;
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
and they entered into a boat, and were going over the sea unto Capernaum. And it was now dark, and Jesus had not yet come to them.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
And the sea was rising by reason of a great wind that blew.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
When therefore they had rowed about five and twenty or thirty furlongs, they behold Jesus walking on the sea, and drawing nigh unto the boat: and they were afraid.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
But he saith unto them, It is I; be not afraid.
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
They were willing therefore to receive him into the boat: and straightway the boat was at the land whither they were going.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
On the morrow the multitude that stood on the other side of the sea saw that there was no other boat there, save one, and that Jesus entered not with his disciples into the boat, but [that] his disciples went away alone
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
(howbeit there came boats from Tiberias nigh unto the place where they ate the bread after the Lord had given thanks):
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
when the multitude therefore saw that Jesus was not there, neither his disciples, they themselves got into the boats, and came to Capernaum, seeking Jesus.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
And when they found him on the other side of the sea, they said unto him, Rabbi, when camest thou hither?
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Jesus answered them and said, Verily, verily, I say unto you, Ye seek me, not because ye saw signs, but because ye ate of the loaves, and were filled.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Work not for the food which perisheth, but for the food which abideth unto eternal life, which the Son of man shall give unto you: for him the Father, [even] God, hath sealed. (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
They said therefore unto him, What must we do, that we may work the works of God?
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Jesus answered and said unto them, This is the work of God, that ye believe on him whom he hath sent.
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
They said therefore unto him, What then doest thou for a sign, that we may see, and believe thee? what workest thou?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Our fathers ate the manna in the wilderness; as it is written, He gave them bread out of heaven to eat.
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Jesus therefore said unto them, Verily, verily, I say unto you, It was not Moses that gave you the bread out of heaven; but my Father giveth you the true bread out of heaven.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
For the bread of God is that which cometh down out of heaven, and giveth life unto the world.
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
They said therefore unto him, Lord, evermore give us this bread.
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Jesus said unto them, I am the bread of life: he that cometh to me shall not hunger, and he that believeth on me shall never thirst.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
But I said unto you, that ye have seen me, and yet believe not.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
All that which the Father giveth me shall come unto me; and him that cometh to me I will in no wise cast out.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
For I am come down from heaven, not to do mine own will, but the will of him that sent me.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
And this is the will of him that sent me, that of all that which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up at the last day.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
For this is the will of my Father, that every one that beholdeth the Son, and believeth on him, should have eternal life; and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
The Jews therefore murmured concerning him, because he said, I am the bread which came down out of heaven.
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
And they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? how doth he now say, I am come down out of heaven?
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Jesus answered and said unto them, Murmur not among yourselves.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
No man can come to me, except the Father that sent me draw him: and I will raise him up in the last day.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
It is written in the prophets, And they shall all be taught of God. Every one that hath heard from the Father, and hath learned, cometh unto me.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Not that any man hath seen the Father, save he that is from God, he hath seen the Father.
Verily, verily, I say unto you, He that believeth hath eternal life. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
I am the bread of life.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Your fathers ate the manna in the wilderness, and they died.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
This is the bread which cometh down out of heaven, that a man may eat thereof, and not die.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
I am the living bread which came down out of heaven: if any man eat of this bread, he shall live for ever: yea and the bread which I will give is my flesh, for the life of the world. (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
The Jews therefore strove one with another, saying, How can this man give us his flesh to eat?
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Jesus therefore said unto them, Verily, verily, I say unto you, Except ye eat the flesh of the Son of man and drink his blood, ye have not life in yourselves.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
He that eateth my flesh and drinketh my blood hath eternal life; and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
For my flesh is meat indeed, and my blood is drink indeed.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
He that eateth my flesh and drinketh my blood abideth in me, and I in him.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
As the living Father sent me, and I live because of the Father; so he that eateth me, he also shall live because of me.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
This is the bread which came down out of heaven: not as the fathers ate, and died; he that eateth this bread shall live for ever. (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
These things said he in the synagogue, as he taught in Capernaum.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Many therefore of his disciples, when they heard [this], said, This is a hard saying; who can hear it?
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
But Jesus knowing in himself that his disciples murmured at this, said unto them, Doth this cause you to stumble?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
[What] then if ye should behold the Son of man ascending where he was before?
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
It is the spirit that giveth life; the flesh profiteth nothing: the words that I have spoken unto you are spirit, and are life.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that believed not, and who it was that should betray him.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
And he said, For this cause have I said unto you, that no man can come unto me, except it be given unto him of the Father.
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Upon this many of his disciples went back, and walked no more with him.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Jesus said therefore unto the twelve, Would ye also go away?
Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? thou hast the words of eternal life. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
And we have believed and know that thou art the Holy One of God.
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Jesus answered them, Did not I choose you the twelve, and one of you is a devil?
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Now he spake of Judas [the son] of Simon Iscariot, for he it was that should betray him, [being] one of the twelve.
