Jan 6
1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
Bangʼ kinde moko, Yesu nodhi nyaka loka machielo mar Nam Galili (tiende ni Nam Tiberia),
2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
kendo oganda maduongʼ noluwe nikech ne giseneno honni mane osetimo kochango joma tuo.
3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Eka Yesu nodhi e bath got kamoro mi nobet piny kanyo gi jopuonjrene.
4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Sap Pasaka mar jo-Yahudi koro nokayo machiegni.
5 Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Kane Yesu otingʼo wangʼe noneno oganda maduongʼ kabiro ire, mowachone Filipo niya, “Ere kuma wanyalo ngʼiewe makati ni jogi mondo gicham?”
6 (Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
Nopenje kamano mana mondo otemego nimar nongʼeyo gima nobiro timo.
7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Filipo nodwoke niya, “Kata chudo mar ngʼato mar dweche aboro ok dingʼiewgo makati moromo, ma ngʼato ka ngʼato kuom jogi duto nyalo yudo kata matin!”
8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Japuonjrene machielo, ma nyinge Andrea, mane en owadgi Simon Petro nowachone niya,
9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
“Wuowi moro eri nika man-gi makati matindo abich motedi gi shairi, kod rech matindo ariyo, to magi dikony angʼo kuom pidho oganda machal kama?”
10 I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Yesu nowacho niya, “Nyisuru ji obed piny.” Kanyo ne nitie lum mangʼeny, omiyo ji nobedo piny (ka joma chwo kuomgi noromo ji alufu abich).
11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
Eka Yesu nokawo makatigo mi nogwedhogi, bangʼe opogone joma nobedo piny, kendo ngʼato ka ngʼato nochiemo kaka odwaro. Kamano bende e kaka notimo gi rechgo.
12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Kane gisechiemo giduto mi giyiengʼ, nowachone jopuonjrene niya, “Chokuru ngʼinjo duto ma ji ochamo oweyo. Kik uwe gimoro dhi nono.”
13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Omiyo negichokogi, kendo negipongʼo okepe apar gariyo gi ngʼinjo ma noa e makati matindo abich mane olos gi shairi, mane joma nosechiemo oweyo.
14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Kane ji oneno tim hono ma Yesu notimono, negichako wacho niya, “Kuom adier, ma e janabi mane onego bi e piny.”
15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
To kaka Yesu nongʼeyo ni negichano biro make mondo gikete ruoth githuon, noa kanyo kendo nodhi ewi got moro kar kende.
16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Kane ochopo odhiambo, jopuonjre nodhi nyaka e dho nam,
17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
kuma negidonjo ei yie, kendo ne gisiayo yieno mi gingʼado nam nyaka Kapernaum. Sechego piny koro noselil, to Yesu ne pok obiro irgi.
18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Yamb ahiti ne kudho, kendo pi nam ne gingore matek.
19 A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
Kane koro gisekiewo yie kama nyalo romo kilomita abich kata auchiel; negineno Yesu kawuotho ewi pi kochiko irgi; mi luoro nomakogi.
20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
Yesu nowachonegi niya, “Kik uluor, en mana An.”
21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Kane osewacho kamano eka ne gikwaye mondo odonj irgi ei yie. Kendo gikanyono yie nogowo e dho nam kama negidhiye.
22 Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
Kinyne, oganda mane ni kode loka nam noyudo ni yie achiel kende ema ne ni kanyo, kendo ni Yesu ne ok odonjo ei yieno gi jopuonjrene, to ni negidhi adhiya kendgi.
23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
Eka yiedhi moko moa Tiberia nogowo but kama ne ji ochame makati, mane Ruoth Yesu ogwedho.
24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Kane ogandano ofwenyo ni Yesu gi jopuonjrene ne onge kanyo, negidonjo ei yiedhigo, mi gidhi Kapernaum, mondo gimany Yesu kuno.
25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Kane giyude loka nam komachielo, negipenje niya, “Rabi, ne ichopo sa adi?”
26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Yesu nodwokogi niya, “Awachonu adier, ni umanya ok nikech nyoro uneno honni, to mana nikech makati manyoro uchamo ma uyiengʼ.
27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
Weuru tiyo ni chiemo marumo, to tiuru ni chiemo masiko nyaka chop uyud ngima mochwere, ma Wuod Dhano biro miyou. Nyasaye Wuoro oseketo kido mare kuome manyiso ni oyie kode.” (aiōnios g166)
28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Eka negipenje niya, “Angʼo mowinjore watim eka wati tije ma Nyasaye dwaro?”
29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Yesu nodwokogi niya, “Tich ma Nyasaye dwaro en ni mondo uyie kuom Jal moseoro.”
30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Kuom mano negipenje niya, “Kara en hono mane ma idwaro timo mondo wane eka wayie kuomi? Angʼo mibiro timonwa?
31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Kwerewa nochamo manna e thim; mana kaka ondiki ni, ‘Nomiyogi chiemo moa e polo mondo gicham.’”
32 Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Yesu nowachonegi niya, “Awachonu adier ni Musa ok ema nomiyou makati moa e polo, to Wuora ema nomiyou makati mar adier moa e polo.
33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
Nimar makati ma Nyasaye chiwo en Jal malor koa e polo kendo ochiwo ngimane ni piny.”
34 A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Negiwachone niya, “Jaduongʼ, miwae makati pile pile kochakore kawuono.”
35 I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Eka Yesu nowachonegi niya, “An e makati mar ngima. Ngʼama obiro ira kech ok noka, kendo ngʼama oyie kuoma riyo ok nolo ngangʼ.
36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
To mana kaka nyocha anyisou, usenena to pod udagi yie kuoma.
37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Joma Wuoro omiya duto biro ira, kendo ngʼato angʼata mobiro ira ok anariembi ngangʼ.
38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Nimar asebiro e piny ka aa e polo, ok ni mondo atim dwacha, to mondo atim dwach Jal mane oora.
39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Dwach Jal mane oora en ni kik awit kata achiel kuom ji duto mosemiya, to ni mondo achiergi chiengʼ giko.
40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
Adier, Wuora dwaro ni mondo ji duto mogeno kuom Wuowi, kendo moyie kuome mondo obed gi ngima mochwere, kendo ochiergi chiengʼ giko piny.” (aiōnios g166)
41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Jo-Yahudi nochako ngʼur kode nikech nowacho niya, “An e makati mobiro e piny koa e polo.”
42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
Negiwacho niya, “Donge ma en Yesu, ma wuod Josef, ma wangʼeyo wuon gi min? Ere kaka dobukre kowacho sani ni, ‘Ne abiro e piny ka aa e polo’?”
43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Kuom mano, Yesu nodwokogi niya, “Weuru ngʼur e kindu uwegi.
44 Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Onge ngʼama nyalo biro ira ka ok Wuora mane oora ema okele, kendo anachiere chiengʼ giko piny.
45 Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Ondiki e kitepe Jonabi ni, ‘Jehova Nyasaye nopuonj ji duto.’Emomiyo ngʼat mosewinjo wach Wuoro, kod mosemako puonj mare, biro ira.
46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Onge ngʼama oseneno Wuoro makmana Jal ma noa ka Nyasaye; En kende ema oseneno Wuoro.
Awachonu adier ni ngʼama oyie kuoma nigi ngima mochwere. (aiōnios g166)
48 Jáť jsem ten chléb života.
An e kuon mar ngima.
49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Kwereu nochamo manna e thim, to kata kamano ne githo.
50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
An to awuoyo kuom makati moa e polo, ma ngʼato nyalo chamo mondo kik otho.
51 Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
An e makati mar ngima ma nobiro e piny koa e polo. Ka ngʼato moro amora ochamo makatini, to obiro bet mangima nyaka chiengʼ. Makatini en ringra, ma abiro chiwo mondo piny oyud ngima.” (aiōn g165)
52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Eka jo-Yahudi nochako mino wach e kindgi giwegi, kagiwacho niya, “Ere kaka ngʼatni nyalo miyowa ringre mondo wacham?”
53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Eka Yesu nowachonegi niya, “Awachonu adier, ni ka ok uchamo ringre Wuod Dhano kendo umadho rembe, to uonge gi ngima.
54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
Ngʼato angʼata mochamo ringra kendo omadho remba nigi ngima mochwere, kendo abiro chiere chiengʼ giko piny. (aiōnios g166)
55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Ringra e chiemo madier kendo remba e math madier.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
Ngʼato angʼata mochamo ringra kendo omadho remba siko kuoma, to an bende asiko kuome.
57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Mana kaka Wuoro Mangima noora, kendo angima nikech Wuoro, e kaka ngʼama chamo ringra biro bedo mangima nikech an.
58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
An e makati mobiro e piny koa e polo. Kwereu nochamo manna kendo ne githo, to ngʼat mochamo makatini, to biro bedo mangima nyaka chiengʼ.” (aiōn g165)
59 Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
Nowacho wechegi Kapernaum kane oyudo opuonjo ei sinagogi.
60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Kane jopuonjre owinjo wachno, thothgi nowacho niya, “Ma en puonj matek manade. En ngʼa manyalo yie gi puonjni?”
61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Yesu nongʼeyo ni jopuonjrene ne ngʼur kuom wachni, omiyo nowachonegi niya, “Dibed ni wachni ochwanyou?
62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
Ka en kamano, to ubiro timoru nade ka unune Wuod Dhano kadok kuma ne oae!
63 Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
Roho ema chiwo ngima; to dhano ok nyal gimoro. Weche ma asewachonu gin mag Roho kod ngima.
64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
To kata kamano pod nitie jomoko kuomu ma ok oyie.” Yesu nowacho kamano nikech nosengʼeyo nyaka aa chakruok joma ok oyie kaachiel gi ngʼat mabiro ndhoge.
65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
Eka nomedo wuoyo kowacho niya, “Mano emomiyo ne anyisou ni onge ngʼama nyalo biro ira ka ok Wuora ema okele.”
66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Chakre kindeno ngʼeny jopuonjrene nodok chien moweyo luwe.
67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Yesu nopenjo jopuonjrene apar gariyo niya, “Dibed ni un bende udwaro weya koso?”
Simon Petro nodwoke niya, “Ruoth, en ngʼa madwadhi ire? In ema in gi weche makelo ngima mochwere. (aiōnios g166)
69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
Wayie kendo wangʼeyo ni in e Ngʼama Ler mar Nyasaye.”
70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Eka Yesu nodwokogi niya, “Donge aseyierou duto karu ji apar gariyo, to kata kamano, ngʼato achiel kuomu en jachien!”
71 A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
(Nowuoyo kuom Judas ma wuod Simon Iskariot mane biro ndhoge bangʼe, kata obedo ni ne en achiel kuom jopuonjrene apar gariyo.)
