< Jan 5 >

1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
Después de estas cosas hubo una fiesta de los judíos, y Jesús subió a Jerusalén.
2 Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
Ahora en Jerusalén, cerca del mercado de ovejas, hay un estanque público que en hebreo se llama Betesda. Tiene cinco puertas.
3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
En estas puertas había una gran cantidad de personas con diferentes enfermedades: algunas incapaces de ver, otras sin poder caminar, otras con cuerpos tullidos esperando que el agua se moviera.
4 Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
Porque un ángel venía al estanque y movía las aguas de vez en cuando y el que primero bajaba al estanque después de agitar el agua sanaba de cualquier enfermedad que tuviese.
5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
Había un hombre que había estado enfermo durante treinta y ocho años.
6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
Cuando Jesús lo vio allí en el piso, le quedó claro que hacía mucho tiempo que estaba en esa condición, y entonces le dijo al hombre: ¿Es tu deseo ser sano?
7 Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
El enfermo dijo en respuesta: “Señor, no tengo a nadie que me meta en el estanque cuando el agua se mueve; y mientras estoy bajando, otra persona entra antes que yo.
8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Jesús le dijo: Levántate, toma tu cama y vete.
9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
Y el hombre se enderezó al instante, y tomando su cama, se fue. Ahora ese día era el Sábado.
10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
Entonces los judíos dijeron al hombre que había sido sanado: es el sábado; y es contra la ley cargar tu cama.
11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
Y les dijo: El que me sanó, me dijo: Toma tu cama y vete.
12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Entonces le preguntaron: ¿Quién es el hombre que te dijo: recoge tu cama y vete?
13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
Ahora bien, el que había sido sanado no sabía quién era, porque Jesús se había ido entre la cantidad de gente que estaba en ese lugar.
14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
Después de un tiempo, Jesús se encontró con él en el templo y le dijo: Mira, tú has sido sanado; no peques más por miedo a que te llegue algo peor.
15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
El hombre se fue y dijo a los judíos que era Jesús quien lo había sanado.
16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
Y por esta razón, los judíos se volvieron contra Jesús y lo perseguían, porque él estaba haciendo estas cosas en el día de reposo.
17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
Pero su respuesta fue: Mi Padre todavía está trabajando, y también yo estoy trabajando.
18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
Por esta causa, los judíos tenían un mayor deseo de matar a Jesús, porque no solo no guardaba el sábado sino que decía que Dios era su Padre, haciéndose igual a Dios.
19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Respondió Jesús y dijo: De cierto les digo, que el Hijo no puede hacer nada por sí mismo; él es capaz de hacer solo lo que ve hacer al Padre; todo lo que el Padre hace, el Hijo lo hace de la misma manera.
20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
Porque el Padre tiene amor por el Hijo y le permite ver todo lo que hace, y le permitirá ver obras más grandes que estas para que puedas estar lleno de asombro.
21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
De la misma manera, como el Padre a los muertos resucita y les da vida, así también el Hijo da vida a aquellos a quienes él se complace en darle.
22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
El Padre no juzga a los hombres, sino que ha dado toda la autoridad de juzgar al Hijo;
23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
Para que todos los hombres le den honor al Hijo, así como honran al Padre. El que no honra al Hijo no honra al Padre que lo envió.
24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
En verdad les digo, el hombre cuyos oídos están abiertos a mi palabra y que tiene fe en el que me envió, tiene vida eterna; él no será juzgado, sino que ha venido de la muerte a la vida. (aiōnios g166)
25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
De cierto, de cierto les digo, que viene el tiempo, y ahora ha venido, cuando la voz del Hijo de Dios vendrá a oídos de los muertos, y los que la oigan tendrán vida.
26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
Porque así como el Padre tiene vida en sí mismo, así también le ha dado al Hijo tener vida en sí mismo.
27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
Y le ha dado autoridad para ser juez, porque él es el Hijo del hombre.
28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
No se sorprendan de esto: porque vendrá tiempo cuando su voz vendrá a todos los que están en el lugar de los muertos,
29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
y saldrán; aquellos que han hecho el bien, en la nueva vida; y los que hicieron mal, para ser juzgados.
30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
Por mí mismo no puedo hacer nada: como la voz viene a mí, así tomó una decisión; y mi decisión es correcta porque no tengo ningún deseo de hacer lo que me agrada a mí mismo, sino sólo lo que es agradable para el que me envió.
31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
Si diera testimonio sobre mí mismo, mi testimonio no sería cierto.
32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Hay otro que da testimonio sobre mí y estoy seguro de que el testimonio que da de mí es verdad.
33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Enviaste a preguntar a Juan y él dio testimonio verdadero.
34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
Pero no necesito el testimonio de un hombre: solo digo estas cosas para que tengan salvación.
35 Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
Él era una luz ardiente y brillante, y durante un tiempo estuvieron listos para ser feliz en su luz.
36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
Pero el testimonio que tengo es mayor que el de Juan: la obra que el Padre me ha dado para hacer, la misma obra que ahora estoy haciendo, es un testimonio que el Padre me ha enviado.
37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
Y el Padre mismo que me envió dio testimonio de mí. Ninguno de ustedes ha escuchado su voz alguna vez; ni lo han visto.
38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
Y no han guardado su palabra en sus corazones, porque no tienen fe en aquel a quien él ha enviado.
39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
Hacen búsqueda en las Sagradas Escrituras, en la creencia de que a través de ellas obtienes la vida eterna; y son esas Escrituras las que dan testimonio sobre mí. (aiōnios g166)
40 A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
Y todavía no desean venir a mí para que tengan vida.
41 Chvály od lidí jáť nepřijímám.
No tomo el honor de los hombres;
42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
Pero tengo conocimiento de ustedes que no tienen amor por Dios en sus corazones.
43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
He venido en nombre de mi Padre, y sus corazones no están abiertos para mí. Si otro llega sin otra autoridad que él mismo, le darán su aprobación.
44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
¿Cómo es posible que tengan fe mientras toman el honor el uno del otro y no desean el honor que proviene del único Dios?
45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Quiten de su mente la idea de que diré cosas en su contra al Padre: el que dice cosas en su contra es Moisés, en quien confían.
46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
Si tuvieran fe en Moisés, tendrían fe en mí; porque sus escritos son sobre mí.
47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Si no creen en sus escritos, ¿cómo creerá en mis palabras?

< Jan 5 >