Jan 5

1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.

After these things there was (the *o*) feast of the Jews, and went up (*k*) Jesus to Jerusalem.

2 Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.

There is now in Jerusalem by the Sheep Gate a pool, which is being called in Hebrew (Bethzatha, *N(k)O*) five porches having.

3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.

In these were lying a multitude (great *K*) of those ailing, blind, lame, paralyzed (waiting for of the water motion. *K*)

4 Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.

(an angel *KO*) (for on occasion was going down among those pool and was troubling the water; the [one] who therefore first was climbing in after the disturbance of the water healthy was becoming of that whatever he was posessed disease. *K*)

5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.

There was now a certain man there thirty (and *no*) eight years being in infirmity (himself. *no*)

6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?

Him having seen Jesus lying, and having known that a long already time he has been, He says to him; Desire you well to become?

7 Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.

Answered Him the [one] ailing; Sir, a man not I have that when may be stirred the water (he may put *N(k)O*) me into the pool; in which now am going I myself, another before me descends.

8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

Says to him Jesus; (do arise, *N(k)O*) do take up the mat of you and do walk.

9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.

And immediately became well the man and he took up the mat of him and was walking; It was now Sabbath on that [very] day.

10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.

Were saying therefore the Jews to the [one] healed; Sabbath it is, (and *no*) not it is lawful for you to take up the mat (of you. *NK*)

11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.

(The [man] *n(o)*) (however *no*) answered them; The [One] having made me well, that One to me said; do take up the mat of you and do walk.

12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?

They asked (therefore *KO*) him; Who is the man having said to you; do take up (the *ko*) (mat of you *KO*) and do walk?’

13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.

The [one] now having been healed not knew who it is; for Jesus moved away a crowd being in the place.

14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.

After these things finds him Jesus in the temple and said to him; Behold well you have become; no more do sin that not worse to you something may happen.

15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.

Went away the man and (told *NK(o)*) to the Jews that Jesus it is the [One] having made him well.

16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.

And because of this were persecuting the Jews Jesus (and were seeking him to kill *K*) because these things He was doing on [the] Sabbath.

17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

But Jesus answered them; The Father of Mine until now is working, and I myself and I myself am working.

18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.

Because of this therefore [the] more were seeking Him the Jews to kill, because not only was He breaking the Sabbath, but also Father His own He was naming God equal Himself making to God.

19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.

Answered therefore Jesus and (was saying *N(k)O*) to them; Amen Amen I say to you; not is able the Son to do of Himself no [thing], (only *NK(o)*) unless anything He shall see the Father doing. whatever for maybe He shall do, these things also the Son likewise does.

20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.

For the Father loves the Son and all things shows to Him that He himself does, and greater than these He will show to Him works so that you yourselves may marvel.

21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.

Even as for the Father raises up the dead and gives life, thus also the Son to whom He wishes gives life.

22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,

Not for the Father does judge no [one], but judgment all has given to the Son,

23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.

so that all may honor the Son even as they honor the Father. He who not is honoring the Son not is honoring the Father the [One] having sent Him.

24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)

Amen Amen I say to you that the [one] the word of Mine hearing and believing in the [One] having sent Me he has life eternal and into judgment not comes, but has passed out of death into life. (aiōnios g166)

25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.

Amen Amen I say to you that is coming an hour and now is when the dead (will hear *N(k)O*) the voice of the Son of God and those having heard (will live. *N(k)O*)

26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.

As for the Father has life in Himself, so also to the Son He gave life to have in Himself,

27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.

And authority He gave to Him (and *k*) judgment to carry out, because Son of Man He is.

28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.

Not do marvel at this, for is coming an hour in which all those in the tombs (will hear *N(k)O*) the voice of Him

29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.

and will come forth — those good having done to [the] resurrection of life, and those evil having done to [the] resurrection of judgment.

30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.

Not am able I myself to do of Myself no [thing]; even as I hear I judge, and the judgment of Mine just is, because not I seek the will of Me but the will of the [One who] having sent Me ([the] Father. *K*)

31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.

If I myself shall bear witness concerning Myself, the testimony of Mine not is true;

32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.

Another it is who is bearing witness concerning Me, and I know that true is the testimony which he bears witness concerning Me.

33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.

You yourselves have sent unto John and he has borne witness to the truth;

34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.

I myself now not from man the testimony receive but these things I say that you yourselves may be saved.

35 Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.

He was the lamp which is burning and shining, you yourselves now were willing to rejoice for a season in the light of him.

36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.

I myself however have the testimony (greater than *N(k)O*) that of John; For the works that (has given *N(k)O*) Me the Father that I may complete them, same the works which (I myself *k*) I do, bear witness concerning Me that the Father Me has sent.

37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.

And the [One] having sent Me [the] Father (Himself *N(k)O*) has borne witness concerning Me; Neither voice of Him at any time have You heard nor form of Him have you seen,

38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.

And the word of Him not you have in you abiding for whom sent He, in Him you yourselves not believe.

39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)

You diligently search the Scriptures, for you yourselves think in them life eternal to have; and these are they those bearing witness concerning Me, (aiōnios g166)

40 A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.

and not you are willing to come to Me that life you may have.

41 Chvály od lidí jáť nepřijímám.

Glory from men not I take;

42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.

but I have known you that the love of God not you have in yourselves.

43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.

I myself have come in the name of the Father of Mine, and not you receive Me; if another shall come in the name the own, him you will receive.

44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

How are able you yourselves to believe glory from one another receiving and the glory that [is] from the only God not you seek?

45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.

Not do think that I myself will accuse you to the Father; There is [one] accusing you Moses in whom you yourselves have hoped.

46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.

If for you were believing in Moses, you were believing then would in Me myself; concerning for Me he wrote.

47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?

If now in his writings not you believe, how in My declarations will you believe?