Jan 5
1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
After these things, there was a feast day of the Jews, and so Jesus ascended to Jerusalem.
2 Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
Now at Jerusalem is the Pool of Evidence, which in Hebrew is known as the Place of Mercy; it has five porticos.
3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
Along these lay a great multitude of the sick, the blind, the lame, and the withered, waiting for the movement of the water.
4 Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
Now at times an Angel of the Lord would descend into the pool, and so the water was moved. And whoever descended first into the pool, after the motion of the water, he was healed of whatever infirmity held him.
5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
And there was a certain man in that place, having been in his infirmity for thirty-eight years.
6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
Then, when Jesus had seen him reclining, and when he realized that he had been afflicted for a long time, he said to him, “Do you want to be healed?”
7 Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
The invalid answered him: “Lord, I do not have any man to put me in the pool, when the water has been stirred. For as I am going, another descends ahead of me.”
8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Jesus said to him, “Rise, take up your stretcher, and walk.”
9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
And immediately the man was healed. And he took up his stretcher and walked. Now this day was the Sabbath.
10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
Therefore, the Jews said to the one who had been healed: “It is the Sabbath. It is not lawful for you to take up your stretcher.”
11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
He answered them, “The one who healed me, he said to me, ‘Take up your stretcher and walk.’”
12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Therefore, they questioned him, “Who is that man, who said to you, ‘Take up your bed and walk?’”
13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
But the one who had been given health did not know who it was. For Jesus had turned aside from the crowd gathered in that place.
14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
Afterwards, Jesus found him in the temple, and he said to him: “Behold, you have been healed. Do not choose to sin further, otherwise something worse may happen to you.”
15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
This man went away, and he reported to the Jews that it was Jesus who had given him health.
16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
Because of this, the Jews were persecuting Jesus, for he was doing these things on the Sabbath.
17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
But Jesus answered them, “Even now, my Father is working, and I am working.”
18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
And so, because of this, the Jews were seeking to kill him even more so. For not only did he break the Sabbath, but he even said that God was his Father, making himself equal to God.
19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Then Jesus responded and said to them: “Amen, amen, I say to you, the Son is not able to do anything of himself, but only what he has seen the Father doing. For whatever he does, even this does the Son do, similarly.
20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
For the Father loves the Son, and he shows him all that he himself does. And greater works than these will he show him, so much so that you shall wonder.
21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
For just as the Father raises the dead and gives life, so also does the Son give life to whomever he wills.
22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
For the Father does not judge anyone. But he has given all judgment to the Son,
23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
so that all may honor the Son, just as they honor the Father. Whoever does not honor the Son, does not honor the Father who sent him.
24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
Amen, amen, I say to you, that whoever hears my word, and believes in him who sent me, has eternal life, and he does not go into judgment, but instead he crosses from death into life. (aiōnios g166)
25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Amen, amen, I say to you, that the hour is coming, and it is now, when the dead shall hear the voice of the Son of God; and those who hear it shall live.
26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
For just as the Father has life in himself, so also has he granted to the Son to have life in himself.
27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
And he has given him the authority to accomplish judgment. For he is the Son of man.
28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
Do not be amazed at this. For the hour is coming in which all who are in the grave shall hear the voice of the Son of God.
29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
And those who have done good shall go forth to the resurrection of life. Yet truly, those who have done evil shall go to the resurrection of judgment.
30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
I am not able to do anything of myself. As I hear, so do I judge. And my judgment is just. For I do not seek my own will, but the will of him who sent me.
31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
If I offer testimony about myself, my testimony is not true.
32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
There is another who offers testimony about me, and I know that the testimony which he offers about me is true.
33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
You sent to John, and he offered testimony to the truth.
34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
But I do not accept testimony from man. Instead, I say these things, so that you may be saved.
35 Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
He was a burning and shining light. So you were willing, at the time, to exult in his light.
36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
But I hold a greater testimony than that of John. For the works which the Father has given to me, so that I may complete them, these works themselves that I do, offer testimony about me: that the Father has sent me.
37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
And the Father who has sent me has himself offered testimony about me. And you have never heard his voice, nor have you beheld his appearance.
38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
And you do not have his word abiding in you. For the one whom he sent, the same you would not believe.
39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
Study the Scriptures. For you think that in them you have eternal life. And yet they also offer testimony about me. (aiōnios g166)
40 A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
And you are not willing to come to me, so that you may have life.
41 Chvály od lidí jáť nepřijímám.
I do not accept glory from men.
42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
But I know you, that you do not have the love of God within you.
43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
I have come in the name of my Father, and you do not accept me. If another will arrive in his own name, him you will accept.
44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
How are you able to believe, you who accept glory from one another and yet do not seek the glory that is from God alone?
45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Do not consider that I might accuse you with the Father. There is one who accuses you, Moses, in whom you hope.
46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
For if you were believing in Moses, perhaps you would believe in me also. For he wrote about me.
47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
But if you do not believe by his writings, how will you believe by my words?”
