Jan 5
1 Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
He phoeiah Judah rhoek kah khotue om tih Jesuh tah Jerusalem la cet.
2 Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
Te vaengah Jerusalem kah tuthohka ah Bethesda tila Hebrew loh a khue tuibuem pakhat om tih impup panga om.
3 Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
Te rhoek ah te aka yuii, aka khaem rhoek, mikdael rhoek neh aka tlotat rhoek loh rhaengpuei la yalh uh.
4 Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
Saivai ah puencawn ha pawk atah tuibuem a hinghuen sak. Tuibuem a hinghuen vaengah aka cungpung lamhma tah hoeih.
5 I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
Te vaengah kum sawmthum kum rhet khuiah a tloh aka kaem hlang pakhat te tapkhoeh om.
6 Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
Jesuh loh aka yalh sut te a hmuh vaengah kum muep di coeng tila a ming. Te dongah anih te, “Sading la om na ngaih a?” a ti nah.
7 Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
Aka tlo loh Jesuh te, “Boeipa, tui a hinghuen vaengah tuibuem khuila kai aka tulh ham te hlang ka khueh moenih, ka caeh pangthuem khaw a tloe loh kai hmaiah cungpung coeng,” a ti nah.
8 Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Jesuh loh anih te, “Thoo, na phakdoeng te kawt lamtah cet laeh,” a ti nah.
9 A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
Tekah hlang tah sading la pahoi a om dongah a phakdoeng te a koh tih pongpa. Tekah khohnin tah Sabbath la om.
10 Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
Te dongah aka hoeih tangtae te Judah rhoek loh, “Sabbath a om vaengah nang tah na phakdoeng te n'koh sak moenih,” a ti nauh.
11 Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
Te long khaw amih te a doo tih, “Kai sading la aka om sak loh kai taengah, ‘Namah kah phakdoeng te kawt lamtah cet laeh,’ a ti,” a ti nah.
12 I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
Amah te, “Nang taengah, 'Kawt lamtah cet, ' aka ti te u hlang nim?” a ti nauh.
13 Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
Tedae aka hoeih loh Jesuh te unim ti khaw a ming moenih. Tekah hmuen ah hlangping a om vaengah ni Jesuh tah pawlh a bit uh coeng.
14 Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
Te phoeiah Jesuh loh anih te bawkim khuiah a hmuh tih, “Sading la na om coeng he. Tholh voel boeh saw. Khat khat loh nang taengah a thae la ha pai mahpawt nim,” a ti nah.
15 Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
Tekah hlang te cet tih amah sading la aka om sak te Jesuh ni tila Judah rhoek taengah puen.
16 A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
Hekah he Sabbath ah a saii dongah Judah rhoek loh Jesuh te a hnaemtaek uh.
17 Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
Tedae Jesuh loh amih te, “A pa loh tahae duela a saii dongah kai khaw ka saii,” a ti nah.
18 Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
Te vaengah Sabbath te a phae bueng kolla Pathen khaw a pa a ti tih Pathen te amah neh vanat la a khueh bal dongah Judah rhoek loh amah te ngawn ham taoe a mae uh.
19 I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
Te dongah Jesuh loh amih te a doo tih, “Nangmih taengah rhep rhep ka thui, pa loh a saii te a hmuh pawt atah capa loh amah lamkah a saii ham a coeng loeng loeng moenih. Te loh a saii te tah capa long khaw a saii van he.
20 Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
Pa loh capa te a lungnah dongah amah loh a saii te a taengah boeih a tueng. Te lakah bibi tanglue te a taengah a tueng bal ni. Te daengah ni na ngai a hmang uh eh.
21 Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
Pa loh aka duek rhoek te a thoh tih a hing sak bangla capa long khaw a ngaih te tah a hing sak van.
22 Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
Pa loh pakhat khaw lai a tloek thil moenih. Tedae laitloeknah he capa taengah boeih a paek coeng.
23 Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
Te daengah ni pa a hinyah bangla capa te boeih a hinyah eh. Capa te aka hinyah pawt long tah anih aka tueih pa te hinyah pawh.
24 Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
Nangmih taengah rhep rhep kan thui, kai ol a yaak tih ka tueih hlang te aka tangnah loh dungyan hingnah a khueh. Te dongah laitloeknah khuila kun pawh, dueknah lamloh hingnah khuila thoeih coeng. (aiōnios g166)
25 Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
Nangmih taengah rhep rhep kan thui, a tue ha pawk tih om coeng. Aka duek rhoek khaw Pathen capa kah ol te a hnatun tih aka ya rhoek tah hing uh ni.
26 Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
Pa loh a khuiah hingnah a khueh bangla capa long te khaw a khuiah hingnah khueh ham a paek van.
27 A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
Hlang capa la a om dongah laitloeknah saii ham saithainah khaw amah taengah a paek.
28 Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
A tue ha pawk coeng dongah phuel khuikah rhoek boeih loh a ol te a khuiah a yaak uh vetih ha moe uh ni.
29 A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
He he ngaihmang sak uh boeh. A then aka saii rhoek tah hingnah dongkah thohkoepnah la, tedae a thae la kho aka boe rhoek tah laitloeknah kah thohkoepnah dongla pawk.
30 Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
Kai tah kamah lamkah loh bakhaw saii ham ka coeng moenih. Ka yaak bangla lai ka tloek dongah kai kah laitloeknah khaw a dueng la om. Kamah kongaih te ka toem pawt tih kai aka tueih kung kah kongaih te ka toem.
31 Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
Kai loh kamah kawng ka phong koinih kai kah olphong te oltak om pawh.
32 Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
Kai kawng aka phong te hlang tloe om. Te dongah kai kawng a phong te aka thuem olphong ni tila ka ming.
33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
Nangmih loh Johan taengla na tueih uh vaengah oltak te a phong.
34 Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
Kai loh hlang taengkah olphong te ka doe moenih. Tedae nangmih khang ham he rhoek he ka thui.
35 Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
Anih te tok tangtae hmaiim la om tih a vang hatah nangmih loh anih kah vangnah khuiah kohoe kolkalh ham na ngaih uh.
36 Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
Tedae kai loh Johan lakah olphong tanglue ka khueh. Tekah bitat te coeng hamla pa loh kai taengah m'paek coeng. Tekah bibi ka saii dongah kai aka tueih a pa loh kai kawng te a phong.
37 A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
Kai aka tueih a pa loh kai kawng te a phong. A ol te na ya uh noek pawt tih a mueimae khaw na hmu uh noek pawh.
38 A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
A ol te na khuiah na khueh uh pawt tih a naeh pawt dongah amah loh a tueih te khaw na tangnah uh pawh.
39 Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
A khuiah dungyan hingnah om ni tila na poek uh dongah cacim te na kheuh. Tedae te dongkah aka om rhoek loh kai kawng ni a phong uh. (aiōnios g166)
40 A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
Te phoeiah hingnah dang ham kai taengla na lo ngaih uh moenih.
41 Chvály od lidí jáť nepřijímám.
Hlang lamkah thangpomnah te ka doe moenih.
42 Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
Tedae nangmih loh namamih khuiah Pathen kah lungnah na khueh uh pawt te ka ming.
43 Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
A pa kah ming neh kai ka pawk dae kai nan doe uh moenih. Hlang tloe te amah ming neh amah ngaih la ha pawk koinih anih te na doe uh suidae.
44 Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
Nangmih loh metlam na tangnah uh thai eh. Khat khat lamkah thangpomnah te na doe uh vaengah Pathen bueng lamkah thangpomnah te na toem uh moenih.
45 Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
Pa taengah nangmih te kai loh m'paelnaeh ni tila poek uh boeh. Nangmih aka paelnaeh la Moses om, anih la na ngaiuep uh dae.
46 Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
Moses te na tangnah uh koinih kai nan tangnah uh ni. Anih long khaw kai kawng ni a daek.
47 Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Tedae anih kah cabu te na tangnah uh pawt atah metlamlae kai olka he na tangnah uh eh?” a ti nah.
