< Jan 4 >
1 A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
When, therefore, the Lord knew that the Pharisees had heard that Jesus was making and immersing more disciples than John,
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
(though not Jesus himself, but his disciples immersed, )
3 Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
he left Judea, and went again into Galilee.
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
And it was necessary that he should go through Samaria.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
He came, therefore, to a city of Samaria, called Sychar, near the field that Jacob gave to his son Joseph.
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
And Jacob’s well was there. Jesus, therefore, wearied with his journey, sat thus on the well. It was about the sixth hour.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
There came a woman of Samaria to draw water. And Jesus said to her: Give me to drink.
8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
For his disciples had gone into the city to buy food.
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
Then the woman of Samaria said to him: How is it that you, who are a Jew, ask drink of me, who am a woman of Samaria? (For the Jews have no social intercourse with the Samaritans.)
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
Jesus answered and said to her: If you had known the gift of God, and who it is that said to you, Give me to drink, you would have asked of him, and he would have given you living water.
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
The woman said to him: Sir, you have no vessel with which you can draw, and the well is deep; whence have you that living water?
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
Are you greater than our father Jacob, who gave us the well, and drank from it himself, and his sons, and his cattle?
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
Jesus answered and said to her: Whoever drinks of this water, will thirst again;
14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. (aiōn , aiōnios )
but whoever drinks of the water that I will give him, shall never thirst. But the water that I will give him, shall be in him a fountain of water springing up in order to eternal life. (aiōn , aiōnios )
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
The woman said to him: Sir, give me this water, that I may not thirst, nor come hither to draw.
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
Jesus said to her: Go, call your husband, and come hither.
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
The woman answered and said: I have no husband. Jesus said to her: You have well said. I have no husband;
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
for you have had five husbands, and he whom you now have is not your husband. In this you have spoken truly.
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
The woman said to him: Sir, I perceive that thou art a prophet.
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
Our fathers worshiped in this mountain, and you Jews say that in Jerusalem is the place where we ought to worship.
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
Jesus said to her: Woman, believe me, the hour is coming, when neither in this mountain, nor in Jerusalem, will you worship the Father.
22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
You worship you know not what; we know what we worship; for salvation is of the Jews.
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
But the hour is coming, and now is, when the true worshipers will worship the Father in spirit and in truth; for the Father seeks such to worship him.
24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
God is spirit; and they that worship him, must worship him in spirit and in truth.
25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
The woman said to him: I know that Messiah (who is called Christ) is coming; when he comes, he will tell us all things.
26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
Jesus said to her: I who speak to you am he.
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
And upon this his disciples came, and were astonished that he was talking with the woman. Yet no one said: What seekest thou? or, why talkest thou with her?
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
Then the woman left her water-pot, and went into the city, and said to the men:
29 Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
Come, see a man who has told me all things that I ever did. Is not this the Christ?
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
Then they went out of the city and came to him.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
In the mean time, the disciples besought him, saying: Rabbi, eat.
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
But he said to them: I have food to eat of which you know not.
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
Then the disciples said one to another: Has any one brought him food?
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
Jesus said to them: My food is to do the will of him that sent me, and to finish his work.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
Do you not say, There are yet four months, and harvest comes? Behold, I say to you, Lift up your eyes, and look on the fields, for they are already white for the harvest.
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. (aiōnios )
And he that reaps receives wages, and gathers fruit for life eternal; that he that sows, and he that reaps, may rejoice together. (aiōnios )
37 Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
For in this is the saying true, One sows and another reaps.
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
I have sent you to reap that on which you bestowed no labor. Others have labored, and you have entered into their labors.
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
And many of the Samaritans of that city believed on him, because of the word of the woman who testified, He told me all things that I ever did.
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
When, therefore, the Samaritans came to him, they besought him to abide with them. And he abode there two days.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
And many more believed because of his own word;
42 A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
and they said to the woman: We no longer believe because of what you said, for we ourselves have heard, and we know that this is in truth the Savior of the world, the Christ.
43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
And after two days he departed thence, and went into Galilee;
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
for Jesus himself testified that a prophet has no honor in his own country.
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
Therefore, when he came into Galilee, the Galileans received him, because they had seen all things that he had done in Jerusalem during the feast; for they themselves had gone to the feast.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Then Jesus came again into Cana of Galilee, where he had made the water wine. And there was a certain courtier, whose sou was sick in Capernaum.
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
When he heard that Jesus had come from Judea into Galilee, he went to him, and besought him that he would come down, and restore his son to health, for he was about to die.
48 I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
Then said Jesus to him: Unless you see signs and wonders, you will not believe.
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
The courtier said to him: Sir, come down before my child die.
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
Jesus said to him: Go, your child lives. And the man believed the word that Jesus spoke, and departed.
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
And as he was going down, his servants met him, and said: Your son lives.
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
Then he inquired of them the hour in which he was restored to health. And they said to him: Yesterday, at the seventh hour, the fever left him.
53 Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
Then his father knew that it was in the same hour in which Jesus said to him, Your son lives. And he himself, and all his house, believed.
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
This is the second sign which Jesus did, when he came out of Judea into Galilee.