Jan 3
1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
Judah uk kaminawk thungah, Nicodemu, tiah ahmin kaom Farasi kami maeto oh:
2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
anih loe qum ah Jesu khaeah caeh moe, anih khaeah, Rabbi, nang loe Sithaw khae hoi angzo patukkung ah na oh, tiah kang panoek o: Sithaw mah anih to om thuih ai nahaeloe, na sak ih dawnrai hmuennawk hae mi mah doeh sah thai mak ai, tiah a naa.
3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
Jesu mah anih ih lok to pathim pae, anih khaeah, Loktang to, loktang ah kang thuih, Mi kawbaktih doeh tapen let ai kami loe, Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae to hnu thai mak ai, tiah a naa.
4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?
Nikodemu mah anih khaeah, Kami loe mitong pacoengah kawbangmaw tapen let thai tih, anih loe amno zokthung ah vai hnetto akun ueloe, tapen let thai tih maw? tiah a naa.
5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.
Jesu mah, Loktang to, loktang ah kang thuih, Tui hoi Muithla hoiah tapen ai kami loe, Sithaw prae thungah akun thai mak ai.
6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
Taksa ah tapen kami loe taksa ah oh; Muithla ah tapen kami loe muithla ah oh.
7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
Na tapen let han oh, tiah kang thuih pongah dawnrai hmah.
8 Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.
Takhi loe a koeh baktiah song, takhi tuen to na thaih, toe naa bang hoiah maw angzoh moe, naa bangah maw caeh, tiah na thui thai ai: Muithla ah tapen kami loe to tiah oh, tiah a naa.
9 Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
Nikodemu mah anih khaeah, Hae hmuenawk loe kawbangmaw om thai tih? tiah pathim.
10 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
Jesu mah anih khaeah, Israel kaminawk patukkung ah na oh to mah, hae hmuennawk hae na panoek ai maw? tiah a naa.
11 Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
Loktang to, loktang ah kang thuih, Kaicae loe panoek ih hmuen to ka thuih o moe, ka hnuk o ih hmuen to ni ka taphong o; ka taphong o ih hmuen to na talawk o ai.
12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
Long hmuen kawngnawk ka thuih naah mataeng doeh, na tang o ai nahaeloe, van hmuen kawngnawk ka thuih nahaeloe, kawbangmaw na tang o thai tih?
13 Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
Van hoi angzo tathuk, van ah kaom kami Capa ai ah loe, mi doeh van ah daw vai ai.
14 A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
Mosi mah praezaek ah takhing ih pahui baktih toengah, kami Capa to takhing o tih.
Mi kawbaktith doeh Anih tang kami loe anghmaa mak ai, dungzan hinghaih to hnu tih. (aiōnios g166)
16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. (aiōnios g166)
Sithaw mah long palung phi pongah, maeto khue tawnh ih a Capa to a paek, mi kawbaktih doeh Anih tang kami loe anghmaa mak ai, dungzan hinghaih to hnu tih. (aiōnios g166)
17 Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
Long lokcaek hanah Sithaw mah a Capa to long ah patoeh ai; Anih rang hoiah long pahlong han ih ni patoeh.
18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Anih tang kami loe lokcaek mak ai, toe tang ai kami loe maeto khue tawnh ih Sithaw Capa ahmin to tang ai pongah, lokcaek ah oh boeh.
19 Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
Hae loe lokcaekhaih ah oh, aanghaih loe long ah angzoh, toe a sak o ih hmuennawk to hoih ai pongah, kaminawk mah aanghaih pongah vinghaih to koeh o kue.
20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
Kahoih ai hmuen sah kami loe aanghaih to hnukma, a toksakhaih amtueng moeng tih, tiah a poek pongah, aanghaih thungah angzoh han koeh ai.
21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
Toe loktang hoi kahing kami loe, Sithaw rang hoiah a sak o ih hmuennawk to amtueng thai hanah, aanghaih thungah angzoh, tiah a naa.
22 Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
To pacoengah Jesu hoi a hnukbang kaminawk loe Judea prae ah caeh o; anih loe nihcae hoi nawnto to ahmuen ah oh moe, tuinuemhaih to paek.
23 A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.
Johan mah doeh Salim taengah kaom Aenon avang ah tuinuemhaih to paek: to ahmuen ah loe tui pop pongah, kaminawk angzoh o moe, tuinuemhaih to sak o.
24 Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
To nathuem ah Johan loe thongim krah ai vop.
25 Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.
Ciimcaihaih kawng pongah Judahnawk hoi Johan hnukbang kaminawk lok angaek o.
26 I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
Nihcae loe Johan khaeah caeh o moe, anih khaeah, Rabbi, khenah, Jordan vapui yaeh ah nang hoi nawnto kaom kami, na taphong ih kami mah tuinuemhaih to paek, kaminawk loe anih khaeah caeh o boih boeh, tiah a naa o.
27 Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.
Johan mah, Van hoiah anih han paek ai ah loe, kami mah tidoeh hnu thai mak ai.
28 Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
Kai loe Kri na ai ni, toe kai loe Anih hmaa ah patoeh ih kami ni, tiah hnukung ah nangcae na oh o.
29 Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
Zu lak naah nongpa mah ni nongpata to lak: toe zu kala thendoeng ih ampui loe anih taengah angdoet moe, anih ih lok to thaih, zu lakung ih lok to thaih pongah, paroeai anghoe: to pongah kang hoehaih loe hae tiah akoep boeh.
30 Onť musí růsti, já pak menšiti se.
Anih loe pung tahang aep tih, toe kai loe amsah tathuk tih.
31 Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.
Van hoiah angzo kami loe hmuen boih ranui ah oh: long hoiah angcoeng kami loe long hmuen ah oh moe, long hmuen kawng to a thuih: van hoiah angzo kami loe hmuen boih ranui ah oh.
32 A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
Anih mah loe hnuk moe, thaih ih hmuen to ni a thuih; mi mah doeh a thuih ih lok to talawk pae o ai.
33 Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.
A thuih ih lok talawk kami mah loe, Sithaw loe loktang ni, tiah catui to a daengh.
34 Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.
Sithaw mah patoeh ih kami loe Sithaw lok to thuih: Sithaw mah anih khaeah tahhaih om ai ah Muithla to paek.
35 Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
Ampa mah Capa to palung pongah hmuennawk anih ban ah paek boih.
