Jan 21
1 Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. A zjevil se takto:
Po teh stvareh je Jezus sebe učencem ponovno prikazal pri Tiberijskem morju in sebe je prikazal na ta način.
2 Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva.
Tam so bili skupaj Simon Peter in Tomaž, imenovan Dvojček in Natánael iz galilejske Kane in Zebedejeva sinova ter dva druga izmed njegovih učencev.
3 Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli.
Simon Peter jim reče: »Grem na ribolov.« Dejali so mu: »Tudi mi gremo s teboj.« Odšli so in takoj vstopili na ladjo, pa tisto noč niso ničesar ujeli.
4 A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl.
Toda sedaj, ko je torej prišlo jutro, je na obali stal Jezus, toda učenci niso vedeli, da je bil Jezus.
5 Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme.
Potem jim Jezus reče: »Otroci, imate kaj hrane?« Odgovorili so mu: »Ne.«
6 On pak řekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb.
In rekel jim je: »Vrzite mrežo na desno stran ladje in boste našli.« Zato so jo vrgli, pa je torej niso mogli izvleči zaradi množice rib.
7 I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah, ) a pustil se do moře.
Ta učenec, ki ga je Jezus ljubil, reče torej Petru: »Gospod je.« Takoj ko je Simon Peter slišal, da je bil to Gospod, si je k sebi opasal svoj ribiški plašč (kajti bil je nag) in se vrgel v morje.
8 Jiní také učedlníci na lodí plavili se, (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket, ) táhnouce sít plnou ryb.
Ostali učenci pa so prišli na majhni ladji; (kajti niso bili daleč od kopnega, temveč kot bi bilo dvesto komolcev) ter vlekli mrežo z ribami.
9 A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb.
Takoj ko so prišli h kopnini, so tam zagledali žerjavico in na njej položeno ribo ter kruh.
10 Řekl jim Ježíš: Přineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní.
Jezus jim reče: »Prinesite od rib, ki ste jih pravkar ujeli.«
11 Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít.
Simon Peter se je povzpel in potegnil mrežo, polno velikih rib, sto triinpetdeset, na kopno; in četudi jih je bilo vseh tako mnogo, se mreža vendarle ni strgala.
12 Řekl jim Ježíš: Pojďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků neodvážil se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest.
Jezus jim reče: »Pridite in obedujte.« Nihče izmed učencev pa si ga ni drznil vprašati: »Kdo si?« ker so vedeli, da je bil Gospod.
13 I přišel Ježíš, a vzal chléb, a dával jim, i rybu též.
Jezus potem pride in vzame kruh in jim ga daje ter prav tako ribo.
14 To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých.
To je sedaj tretjič, da se je Jezus prikazal svojim učencem, potem ko je bil obujen od mrtvih.
15 A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone, synu Jonášův, miluješ-li mne více nežli tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.
Torej ko so obedovali, reče Jezus Simonu Petru: »Simon, Jonov sin, me ljubiš bolj kakor tile?« On mu reče: »Da Gospod, ti veš, da te imam rad.« Rekel mu je: »Hrani moja jagnjeta.«
16 Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé.
Ponovno mu drugič reče: »Simon, Jonov sin, me ljubiš?« Rekel mu je: »Da Gospod, ti veš, da te imam rad.« Rekel mu je: »Pasi moje ovce.«
17 Řekl jemu po třetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr proto, že jemu řekl po třetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé.
Reče mu tretjič: »Simon, Jonov sin, me imaš rad?« Peter je bil užaloščen, ker mu je tretjič rekel: »Ali me imaš rad?« In rekel mu je: »Gospod, ti veš vse stvari; ti veš, da te imam rad.« Jezus mu reče: »Hrani moje ovce.
18 Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtěl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž ty nechceš.
Resnično, resnično, povem ti: ›Ko si bil mlad, si se opasoval in hodil, kamor si hotel, toda ko boš star, boš iztegnil svoji roki in drug te bo opasal in te vodil, kamor nočeš.‹«
19 To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Pojď za mnou.
To je govoril in s tem naznanil s kakšno smrtjo naj bi proslavil Boga. In ko je to povedal, mu reče: »Sledi mi.«
20 I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí?
Potem je Peter, ko se je obrnil okoli, videl slediti učenca, ki ga je Jezus ljubil, ki je prav tako pri večerji slonel na njegovih prsih in rekel: »Gospod, kdo je tisti, ki te izdaja?«
21 Toho viděv Petr, dí k Ježíšovi: Pane, co pak tento?
Medtem ko ga je Peter gledal, reče Jezusu: »Gospod in kaj bo ta človek storil?«
22 Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty pojď za mnou.
Jezus mu reče: »Če hočem, da ostane, dokler ne pridem, kaj ti je to mar? Ti hodi za menoj.«
23 I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. A neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale řekl: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom?
Potem je šla ta beseda naokoli med brati, da naj ta učenec ne bi umrl, čeprav mu Jezus ni rekel: »Ne bo umrl, « temveč: »Če jaz hočem, da ostane, dokler ne pridem, kaj ti je to mar?«
24 Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho.
To je učenec, ki pričuje o teh stvareh in je napisal te stvari in mi vemo, da je njegovo pričevanje resnično.
25 Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.
In obstaja tudi mnogo drugih stvari, ki jih je Jezus storil, katere, če bi jih vse zapisali, mislim, da celó sam svet ne bi mogel vsebovati knjig, ki bi bile napisane. Amen.
